Skip to Content

<

AGT 66: Skalni brana Hradcany

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/28/2016
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Skalní brána Hradčany největší brána Kokořínska 66

Vítejte na šedesátém šestém pokračování Alkeho Geo-earth-cache Tour. Hradčanská skalní brána u pozoruhodné jeskyně Psí kostely se považuje za největší skalní bránu na Kokořínsku a Českolipsku. Vypíná se nad skalním ostrohem, v němž se dají nalézt četné zkameněliny z období druhohor.


Skalní brána - základní informace

Vznik této skalní brány je podobně jako u jeskyně Psí kostel vázán na rozpouštění karbonátového tmelu ve skalním výchozu vápnitého pískovce. Vznikla v jednom jediném skalním bloku, proto se jedná o tzv. pravou skalní bránu. Svými rozměry se řadí k největším pískovcovým branám v severních Čechách.

Skalní brána, skalní most či skalní oblouk je přírodní geomorfologický tvar, vzhledem připomínající bránu či most. Skalní brány vznikají erozí hornin, která z rozličných důvodů postupuje v nižší části skalního bloku rychleji. Tímto důvodem může být např. tok řeky, menší tvrdost skály v nižší části nebo odlišná tloušťka skalní stěny. Jedním ze znaků skalní brány je, že její dno se nachází v úrovni okolního terénu.

Někdy bývají skalní mosty a skalní brány od sebe rozlišeny, např. podle The Natural Arch and Bridge Society je skalní most podtypem skalní brány. Typickým znakem skalní brány je podle zmíněné organizace to, že skrz ní protéká nebo v minulosti protékal vodní tok nebo byl skalní útvar využíván člověkem jako most, případně jej vytvořil člověk sám.
 

Geologická charakteristika

Skalní masivy v oblasti jsou tvořeny středně zrnitých až hrubozrnných pískovcích jizerského souvrství. Dále jsou překryty rezistentní vrstvou železitých pískovců až slepenců, které tvoří tzv. skalní brány a skalní okna. Tyto skalní objekty jsou výsledkem selektivního zvětrávání pískovců. Nejhrubší sedimenty ve svrchních partiích pískovcových věží s bohatými inkrustacemi sloučenin železa více odolávají erozním vlivům než pískovce pod nimi. Zdrojem proželeznění hrubozrnných pískovců a slepenců jsou proniky třetihorních vulkanitů.

Během vulkanické aktivity v terciéru došlo k aktivní cirkulaci podzemních vod bohatých železem v těchto hrubozrnných sedimentech. Zdrojem železa byly samotné bazické vulkanity, v nichž došlo k rozkladu minerálů Fe (magnetit, biotit), ale horniny hlubších pater zemské kůry.

V těchto pískovcích se vytvořily četné dutiny a skalní okna jako následek selektivní eroze nesourodého pískovcového materiálu. Vrstva bohatší vápnitou složkou podléhala při diagenezi snáze rozpukání než okolní, relativně plastičtější křemenný pískovec. Vápnitý tmel se nakonec v obvodu dnešních dutin zcela rozpustil a nesoudržný písek byl odstraněn.

Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj
Stratigrafie: turon
Témata: geomorfologie, sedimentologie
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , zvětrávání
Hornina: pískovec
 


Zvětrávání

Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.


Druhy zvětrávání podle příčin

Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:


Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.

Zvětrávání hornin je neustále probíhající proces, který je značně závislý na klimatických poměrech oblasti, vlastnostech matečných hornin, tvaru georeliéfu a stavu rostlinného pokryvu povrchu.


Selektivní zvětrávání

Různá odolnost hornin vůči zvětrávání se projevuje tzv. selektivním zvětráváním, při kterém rychleji vyvětrávají z okolních měkčích hornin horniny více odolné. Např. vypreparované žíly magmatických žil, sopouchy, různé římsy odolných hornin uvnitř souboru sedimentů, pokličky, zemní pyramidy. Zvětrávací procesy podmiňují také pochody, které vedou ke vzniku půdotvorného substrátu. Produkty fyzikálního a chemického zvětrávání, které zůstávají ležet na místě, označujeme jako eluvia. Eluvia jsou typická tím, že postupně přecházejí do neporušené horniny v podloží.


Paleontologie

V okolí skalní brány se nachází mnoho zkamenělin.

Zkameněliny se z principu mohou dochovat pouze v usazených horninách, a to jen v takových, kde z je to možné z chemické podstaty věci. Vápnité schránky se proto dochovaly zejména ve vápencích, popř. vápnitých pískovcích, spraších. Na převážném území Lužických hor se vyskytují křídové křemité pískovce, v těch se dochovávají zkameněliny pouze výjimečně.

Paleontologické nálezy jsou koncentrovány do okolí lužické poruchy, kde se nalézají jurské vápence.
 


Ukázka zkamenělin v pískovci.

V okolí skalní brány se v cenomanských pískovcích vyskytují otisky schránek zkamenělých mlžů, např. Acanthoceras rhotomagense, Schloenbachia varians nebo Inoceramus pictus.
Nejpočetnější a velmi různorodou skupinou hlavonožců se schránkou jsou amoniti, kteří obývali od devonu (starší prvohory) až do konce křídy (druhohory) moře po celé zeměkouli. V tomto období patřili k nejhojnějším mořským měkkýšům.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Skalní bránu vytvořil proces označovaný jako selektivní zvětrávání. Proč nebyla skála zvětrávána rovnoměrně?

2) Zvětrávání dělíme do třech typů. Který typ zde probíhá?

3) Odhadněte rozměr skalní brány (výšku a šířku).

4) V okolí brány se nachází zkameněliny. Zkuste některou najít a identifikovat.

5) Dobrovolný úkol: Jelikož se jedná o krásné fotogenické místo - budu rád, když priložíte svou fotografii.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Kokorin.cz
Web: Eluc.kr-olomoucky.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

85 Logged Visits

Found it 79     Write note 1     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Update Coordinates 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 146 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.