|
Když jsem před třemi lety dokončil první sezónu AGT 45 earth-cachemi, dost mě mrzelo, že tam nemám jediný bludný balvan. Jsem rád, že sedmdesátým prvním pokračování se i toto téma stane součástí tour. Vítejte na dalším pokračování AGT.
Základní informace
Bludný balvan, či též eratický balvan, je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či „činností“ čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského slova erare, které znamená „bloudit“.
Naprostou většinu evropských bludných balvanů tvoří červené žuly a ortoruly ze Švédska, Finska a z ostrovů a dna Baltského moře.
Žula
Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly. Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti. Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.
Žulu dělíme podle mnoha krytérií - nejprokazatelnější je samozřejmě barva - viz. růžová žula (AGT 40: Vatikánský obelisk). Na tomto místě využijeme dělení podle zrnitosti.
Zrnitost žuly vypovídá o tom, jak rychle žula po své fulkanizaci měnila skupenství ze žhavé kapaliny na chladnou pevnou látku. Čím větší jsou zrna - tím byl proces změny skupenství pomalejší.
Barevnost a struktura žuly se může lišit právě podle místa původu.
|
  |
| |
Oblast jihovýchodního Švédska, odkud pochází většina bludých balvanů na Opavsku. Červeně - Smäland. Žlutě - Älandské souostroví
|
|
Typická varieta žul z jiho- východního Švédska.
|
|
Kromě žul se pak méně často objevují žilné horniny (porfyry, aplity, pegmatity), kvarcity, pískovce a vápence, pocházející ze stejných oblastí. Horniny tvořící bludné balvany byly v místech svého původu přirozenými součástmi skalních výchozů (výchozem rozumíme na povrch vystupující část horninového tělesa). Výskyt bloků skandinávského skalního podloží stovky km na jih od jejich geologické domoviny souvisí s činností ledovců. Během ledových dob ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) vznikl ve Skandinávském pohoří a v Karélii mohutný ledovec, který pak postupoval přes zbytek Skandinávského poloostrova a pánev Baltského moře hluboko mezi Polskem, Německem, Nizozemím, Pobaltím, Běloruskem a evropským Ruskem.
V době před 630 - 160 tisíci let zasahoval mohutný ledovec velkou část severní Ameriky a polovinu Evropy.
Pánví Severního moře se ledovec šířil k Britským ostrovům. Hladiny moří byly během ledových dob až o více než 120 metrů níže než dnes, protože srážky byly vázány v ledovcích a nevracely se z pevnin do oceánů. Proto se ledovce mohly šířit i po obnažených dnech Baltského a Severního moře. Během největších ledových dob dosáhl ledovec až do severního českého pohraničí. Vznikl tak obrovský ledovcový štít, pokrývající celou severní polovinu Evropy. Označujeme jej jako severoevropský pevninský ledovec. Byla to právě postupující ledovcová masa, která odtrhávala ze skalních výchozů kusy hornin. Společně s nimi ledovec přebíral i dřívější, starší (např. říční) sedimenty, obsahující také štěrk a balvany. Jedná se o proces ledovcové eroze. Horninový materiál pak ledovec transportoval dále na jih. Po ústupu severoevropského pevninského ledovce zůstaly unesené balvany v místech, kam byly ledovcem zavlečeny. Bludné balvany jsou součástí sedimentů vzniklých v souvislosti se zaledněním.
|
|
  |
|
Srovnání zalednění v době čtvrtohor a dnes
Bludné balvany se vyskytují v tillech (till je nevytříděná směs písku, prachu, štěrku, balvanů a jílu uložená postupujícím ledovcem nebo uvolněná z roztávajícího ledu) a pak v sedimentech, které uložily řeky, vytékající z roztávajícího ledovcového štítu (tzv. glacifluviální sedimenty). Bludné balvany proto často bývají objeveny při těžbě těchto sedimentů v hliništích a pískovnách. Na místech, kde tilly a glacifluviální sedimenty vystupují k povrchu terénu, můžeme bludné balvany nalézt volně v krajině.
Velikost bludných balvanů se pohybuje mezi několika decimetry až více než 15 metry. Největší evropské bludné balvany leží v Pobaltí a severním Polsku. V Estonsku je to balvan "Ehalkivi" s rozměry 16,5 x 14,3 x 7,6 m, objemem cca 930 m3 a váhou přibližně 2500 t, ležící na pobřeží Finského zálivu. Tvoří jej pegmatit - hrubozrnná žilná hornina složená hlavně z křemene, živců a slíd. Jen o trochu menší rulový balvan, nazývaný Trygław, se nachází u polské osady Tychowo mezi Gdańskem a Szczecinem. Největší balvany na našem území byly odkryty na Ostravsku. Nejdříve to byl "Porubský bludný balvan", jenž byl v roce 1928 vyzdvižen z bezejmenného přítoku říčky Porubky a instalován v obci. Má rozměry 355 x 170 x 140 cm. Roku 1954 byl při stavbě Nové huti v Ostravě-Kunčicích nalezen ještě větší
První ledovec k nám pronikl asi před 630 tisíci lety v první elsterské ledové době, další ledovec následoval cca před 410 tisíci lety v druhé elsterské ledové době a zatím poslední ledovec se zde rozpostíral před více než 160 tisíci lety v první sálské ledové době - viz. mapa.
Po třech velkých ledovcích zde zůstaly mocné sedimenty, budující Hlučínskou pahorkatinu. Nalezneme zde valy náporových morén, plošiny, po kterých tekly řeky tavné vody a ukládaly glacifluviální sedimenty i výplně jezer hrazených ledovcem. V souvislosti s významnou rolí čtvrtohorních ledovců na utváření zdejší krajiny představuje Opavsko a Hlučínsko v rámci České republiky klasickou oblast výskytu bludných balvanů. Některé z nich byly instalovány na veřejných místech, a tak se kterémukoliv zájemci naskýtá možnost k jejich detailnímu prohlédnutí. Krátce se zmíníme o některých z nich.
Balvany nalezené v Hlučíně
V roce 1958 nalezl V. Kroutilík v pískovně na východním okraji Hlučína, v místech dnešního sídliště Rovniny, celkem 33 bludných balvanů žul, rul a kvarcitů větších než 0,5 m.
|
|
|
 |
|
Rovninská pískovna v Hlučíně na dobové fotografii z roku 1956.
Nejmohutnější z nich měřil 220 x 206 x 140 cm, délku 2 m překračoval potom ještě jeden exemplář. Během další těžby však byla celá kolekce zaházena zeminou. V roce 1963 probíhala rekultivace pískovny, při níž se podařilo balvany znovu odkrýt a V. Kroutilík tehdy navrhl jejich seskupení na dně rekultivované těžebny. Záměr se ale neuskutečnil a největší z balvanů byl roku 1964 použit k vybudování památníku 20. výročí Slovenského národního povstání v Hlučíně. Jedenáct dalších balvanů pak roku 1965 putovalo do Ostravy na Černou louku, kde z nich byla zásluhou V. Kroutilíka sestavena zákonem chráněná expozice.
Největší balvan z rovninské pískovny o velikosti 220 x 206 x 140 cm se dnes nachází v parku na sídlišti OKD u ulic Krátká a Květná v Hlučíně. Tvoří jej hrubozrnná žula z oblasti Smäland v jihovýchodním Švédsku. Hornina se vyznačuje modře zbarveným křemenem, což je nápadný, ačkoliv ne vždy přítomný znak smälandských žul.
  |
| |
Bludný balvan v Hlučíně v parku
u ulic Krátká a Květná
|
|
Bludný balvan v Hlučíně na sídlišti OKD
na ulici Severní.
|
|
Tvarem neobvyklý, vřetenovitý balvan s rozměry 190 x 110 x 100 cm je instalovaný na Hrnčířské ulici v Hlučíně. Původně stál ještě s dalšími dvěma balvany u hlučínského železničního nádraží jako památník T. G. Masaryka. Po připadnutí Hlučínska k nacistickému Německu byl památník zrušen. Na svém stávajícím místě byl balvan instalován začátkem 90. let. Horninou balvanu je výrazně porfyrická žula s až 25 mm velkými krystaly (tzv. vyrostlicemi) červeného draselného živce oválného a obdélníkového tvaru a modrými křemeny velkými až 10 mm. Okolní mezihmotu tvoří draselný živec, křemen, sodnovápenatý živec a tmavá slída (biotit). Původ horniny je v jihovýchodním Švédsku.
Kromě popsaných jsou v Hlučíně instalovány další bludné balvany. Na ulici Severní na sídlišti OKD stojí balvan červené ortoruly švédského nebo finského původu, velký min. 195 x 150 x 90 cm. Skupinka balvanů se nachází v parku na ulici Celní, pod hlučínským zámkem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Jak a kdy se dostaly bludné balvany do střední Evropy?
2) Kolik bludných balvanů se nalezlo v místní pískovně?
3) Prohlédněte si balvan na výchozích souřadnicích. Pokud jste se to nedočetli v listingu, tak rovnou prozradím, že je tvořen žulou. Odhadněte za A) jeho výšku, za B) určete podle stupnice v listingu, jaká je její zrninost a za C) čím se na první pohled liší od žuly běžně se vyskytující ve oblasti střední Evropy.
4) Ve kterých státech (podle současné mapy) se již bludný balvan nacházel?
5) V listingu uvádím další lokace, kde se v Hlučíně bludné balvany nachází. Dopravte se na jednu z nich, balvan najděte, zaměřte pomocí GPS a odhadněte jeho výšku.
6) Úkol: Vytvořte fotografie sebe v místě výchozích souřadnic a u jednoho dalšího bludného balvanu na stage tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|
|
|
|
|
Zdroje:
Infocedule v místě
Web: Natura-opava.org
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Mistopis.eu
Web: Rozhlas.cz
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012
|
|
| TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04 |
|
|