Skip to Content

<

AGT 72: Kynzvartsky kamen

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 12/4/2016
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Kynžvartský kámen mimořádný žulový balvan
s pseudoškrapy
72

Vítejte na dalším pokračování Alkeho Geo-earth-cache Tour. Na lukách a v lesích jižně od Kynžvartu nás na několika místech překvapí ohromné žulové balvany. Balvany jsou jednotlivě i ve skupinách a připomínají zvětrávací geologické pochody ve čtvrtohorách. Během nich se po odnosu okolních zvětralin dostala na povrch odolnější jádra horniny, která byla dále opracovávána přírodními vlivy.


Základní informace

Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na katastrálním území Lázní Kynžvart, asi 1 km jižně od okraje města. Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990.

Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan přibližně homolového tvaru s dobře vyvinutými pseudoškrapy.


Geologické informace

Geologická charakteristika: Šest metrů vysoký balvan o půdorysu zhruba 7 x 5 m tvořený porfyrickou žulou. Původně kvádrovitý tvar byl zaoblen. Ve vrcholové části, na hranách i na bočních stěnách balvanu jsou dokonale vyvinuté žlábkové škrapy o hloubce až 60 cm a délce přes 1 m. Jejich vznik předpokládá teplé a vlhké podnebí , které zde panovalo koncem paleogénu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorský pluton
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin
Témata: geomorfologie
Jevy: skála
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)


Škrapy a pseudoškrapy

Škrapy jsou nejcharakterističtější primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence a dolomitů. Jedná se o velmi ostrohranné prohloubeniny či systém hřbítků a žlábků v podložním masívu.

Škrapy vznikají vlivem srážkové činnosti, kdy dochází k odplavení povrchové půdy a k obnažení vápencového podloží. Dopadající voda začíná reagovat s oxidem uhličitým a vzniklá slabá kyselina uhličitá reaguje s vápencem, který se začíná pozvolna rozpouštět. Voda odplavuje vzniklý roztok a v místě rozpouštění začínají vznikat malé prohlubně. Místa, kde vzniknou první prohloubeniny, mají schopnost déle udržovat vodu, což vede k delší chemické reakci - snížená místa jsou stále rychleji prohlubována, až dochází ke vzniku tzv. geologických varhan.


Škrapy jsou častým geologickým jevem, který se vyskytuje ve většině oblastí, kde je vápencové (či dolomitové) podloží, u kterého dojde k jeho obnažení a působení dopadající, či tekoucí vody.

V některých zvláštních případech se můžeme s obdobným jevem setkat i v oblasti pískovcových skal, kde ale není hornina rozpouštěna chemicky, ale jednotlivá zrníčka jsou odplavována pryč, což vytváří podobnou strukturu. V takovýchto případech hovoříme o pseudoškrapech, což je právě i tento případ.

Obnažené skály se vlivem slunečního záření často rozpalují až na teplotu okolo 50 °C, což napomáhá udržení teplomilných rostlin v krasových oblastech.

V mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikly pseudoškrapy.

Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování.

Samotný kámen je porostlý mechorosty (Brachythecium) a lišejníky, zejména druhem terčovka skalní (Parmelia saxatilis).

Kynžvartský kámen není jediným žulovým balvanem v této lokalitě. V blízkém okolí se nachází několik podobných žulových bloků. Nejznámější jsou čtyři velké oblé kameny u žlutě značené turistické stezky, z nichž jeden má na temeni skalní mísu, ale o tom někdy příště.


Žula

Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly. Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti. Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.

Žulu dělíme podle mnoha krytérií - nejprokazatelnější je samozřejmě barva - viz. růžová žula (AGT 40: Vatikánský obelisk). Na tomto místě využijeme dělení podle zrnitosti.

Zrnitost žuly vypovídá o tom, jak rychle žula po své fulkanizaci měnila skupenství ze žhavé kapaliny na chladnou pevnou látku. Čím větší jsou zrna - tím byl proces změny skupenství pomalejší.

 

Kámen stojí osaměle ve vzrostlém lese; nejlépe je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.


 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Vysvětlete, co to jsou škrapy a pseudoškrapy a jaký je v nich rozdíl.

2) Změřte obvod balvanu. Pokud s sebou nemáte metr - využijte své paže. Jak si můžete všimnout na nákresu Leonarda da Vinci - rozpětí Vašich paží má stejnou délku, jako výška Vaší postavy. A svou výšku přeci většina z nás dobře zná.

3) Změřte hloubku nejhlubší pseudoškrapy, kterou neleznete.

4) Určete podle obrázku v listingu, jaký stupeň hrubosti má žula, která kámen tvoří.

5) Opět budu rád, když přiložíte svou fotografii k logu (nepovinné).

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ 

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Mistopis.eu
Web: Rozhlas.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

107 Logged Visits

Found it 105     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 81 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.