Skip to Content

<

AGT 82: Hlubocepske plotny

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/12/2017
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Hlubočepské plotny Alpinské vrásnění 82

Na konci Prokopského údolí, kterému se rozsáhle věnuje již AGT 52, se můžeme setkat s několika skalními útvary, které vznikly jako pozůstatek bývalých vápencových lomů. Vedle zatopeného lomu, známého jako Prokopské jezírko, jsou další dominantou celé oblasti dva mohutné skalní útvary, nazývané Hlubočepské plotny. Tato oblast je hojně využívaná nejen horolezci, ale i turisty. Právě zde naleznete další pokračování série AGT.


Devonské vápence

Vápenec – CaCO3 (uhličitan vápenatý) vznikl usazováním a postupnou přeměnou vápenitých schránek zemřelých prehistorických vodních živočichů a jejich petrifikací v masivní usazený kámen – horninu – nerost – vápenec v ložisku.

Skotský geolog sir Roderick Impey Murchison (1782–1871), jako jeden z čelných představitelů geologické vědy 19. století, definoval a stanovil staroprvohorní útvar devon. Tento geolog navštívil 9. srpna 1847 Čelechovice na Moravě, kde v doprovodu ruského hraběte A. Kayserlinga a francouzských geologů P. E. P. de Verneuila a J. Barranda ustanovil zdejší charakteristické temné vápencové vrstvy plné korálů do základního definičního souboru devonského útvaru. Devonské vápence se svým vzhledem a faunou skutečně odlišují už na první pohled a Murchison to přesně odhadl a dobře definoval. Vápence byly uloženy v ordovicko-devonském období, v němž převažovala tvorba a ukládání kalcitu. Analogické období je známo pouze z jury-křídy a zcela se liší od aragonitových období v nejmladším proterozoiku až kambriu, karbonu až permu nebo v třetihorách přes čtvrtohory až po dnešek. Tato období lze dobře srovnávat s nejvíce vyhlazenou křivkou změn výšky mořské hladiny v historii Země, a to tak, že kalcitová období se vyznačují dlouhodobě vysokou hladinou moří, aragonitová naopak.
 

Devonští obyvatelé mořských břehů díky svým larvám okupovali široká pásma kolem celé zeměkoule. Mořské proudy jim umožňovaly přemísťování z jedné mělčiny na druhou. Je známo několik desítek devonských korálových druhů s celosvětovým rozšířením. Tehdy již ani larvy žijící nejdéle (tj. několik týdnů) nedokázaly v proudech přesídlit z ostrova na ostrov. V devonských teplých a špatně prokysličených mořích žilo na dně množství sinic, drobných vláken a chomáčků, které měly vlastnosti a schopnosti bakterií i řas. Vody byly poněkud kyselejší než dnes, protože v nich byl rozpuštěn oxid uhličitý, v atmosféře hojný. Denní výkyvy ve slunečním osvitu, metabolizmus řasových koberců, a tím i konzumace nebo vydechování oxidu uhličitého způsobovaly srážení jemných krystalků vápence. Mnoho jich vznikalo také činností bakterií v dutinkách uloženin. Další drobná zrnka produkovali měkkýši, houby i jiné organizmy rozežírající odumřelé kostřičky korálů. Za bouří se celá pásma vápencových mělčin i pruhy zasahující daleko do otevřených moří naplnila zvířeným vápencovým kalem útesového mléka (v mnohem větší míře, než jak to známe dnes). Dnešní podrobný výzkum vápenců Moravského krasu také ukazuje, jak neobvykle velké je zde množství jemného zkamenělého vápencového kalu. Ten většinou vlivem tmelení a stálého překrystalovávání karbonátu na mořském dně záhy ztuhl a vytvořil tlusté vrstvy a kupy. Většina zdejších vápenců je tmavě šedá, protože usazeniny nebyly dobře prokysličeny. Mikroorganizmy z těchto uloženin nestačily všechnu organickou hmotu vstřebat a dostat ji znovu do vlastní živé biosféry. Souvisí to s mnoha zvláštnostmi devonského údobí. Devonští koráli byli považováni pouze za prvohorní evoluční záležitost, která neměla pokračování. Dnes jsou však z moří známy formy velmi podobné jak stromatoporám, tak tabulátům, a je velmi pravděpodobné, že jsou přímými příbuznými a snad i pokračovateli těchto dávných skupin. Zvláště stromatopory a chetetidi byli velmi hojní ještě v druhohorách, najdeme je spolu s novodobými šestičetnými korály v jurských vápencích (Stránská skála u Brna). Stromatopory dnes řadíme k mořským houbám – demospongiím. V devonských vápencích můžeme nalézat stále nové organizmy. Jen z každé ze tří hlavních korálotvorných skupin (tabulátů, rugóz a stromatopor) byla již určena skoro stovka druhů. To, co známe jako hojnější zkameněliny, jsou skutečně jen organizmy, které byly dostatečně početné, žily v prostředí vhodném pro dochování, a zároveň vytvářely tkáně umožňující zkamenění (fosilizaci) a nejspíše to bude jen zlomek procenta všech organizmů, které tehdy žily.
 

Vápenec je intenzívně těžen, neboť má mnohostranné využití. Slouží jednak jako štěrk, stavební kámen, zajímavě zbarvené odrůdy jsou žádaným a hledaným dekoračním kamenem. Dominantní a nejefektivnější využití pak nachází ve stavebním průmyslu při výrobě cementu a vápna. V hutnictví je tzv. vysokoprocentní vápenec velmi důležitou struskotvornou přísadou. Další široké využití nachází v chemickém a potravinářském průmyslu. V cukrovarnictví je zdrojem potřebného CO2.
 

Vrásnění

Oblast Hlubočepských ploten náleží do tektonicky velmi exponované oblasti, kde proběhlo intenzívní vrásnění vrstev sedimentů, jehož výsledkem jsou antiklinály a synklinály a směrné přesmyky regionálního významu. Jedná se o antiklinálu Ameriky a Doutnáče a synklinálu Chlumu. Řada výzkumných prací zde provedených, dokladovala charakteristiky jednotlivých vrstev a jejich faciální vývoj. Provedení těchto prací bylo umožněno i dobrým odkrytím skalního podloží, díky dlouholeté těžbě v řadě lomů. V některých dnes již opuštěných lomech jsou zachovány významné stratigrafické profily, paleontologicky významné lokality, krasové útvary a další přírodní fenomény. (Není bez zajímavosti, že pro pokročilé stratigrafické, paleontologické a faciální výzkumy bylo v šedesátých letech použito i prestižní označení mezinárodních stupňů spodního devonu místními názvy z oblasti Barrandienu - "lochkov", "prag", "zlíchov". Antiklinály jsou obvykle nesymetrické a díky tomu jsou dnes vrstvy značně ukloněné a často i svislé.

Složitost geologické stavby je ještě násobena porušením příčnou tektonikou, kde často vznikalo zkrasovění, místy i s dutinami. V druhohorách byla celá širší oblast vystavena erozi a povrchovému zvětrání. V křídovém období zde sedimentovaly jezerní a mořské sedimenty, z nichž se zachovaly pouze relikty nebo záteky hlín, písků, štěrků do tektonicky porušených a zkrasovělých partií vápenců.

Vrásnění zde působuje jev, který nazýváme alpinským vrásněním.

Alpinské vrásnění je horotvorný proces v severní Africe, Evropě a Asii, který začal koncem druhohor v křídě (145 – 65 Ma) a pokračuje přes celé třetihory a čtvrtohory dodnes. Dal vzniknout horstvům alpsko-himálajského systému, mezi nimiž jsou nejvyšší pohoří planety Země.

Vrásnění bylo způsobeno pohybem tektonických desek bývalého superkontinentu Gondwany, konkrétně desky africké, arabské a indické, k severu, kde narážely na desky eurasijské. Teprve v tomto období byly k Evropě připojeny její jižní části. Arabská deska odřízla z východu část někdejšího oceánu Tethys a vzniklo Středozemní moře, které se naopak na západě otevřelo do nedávno vzniklého Atlantského oceánu. Indická deska, která původně přiléhala k jihovýchodní Africe, se spolu s Madagaskarem asi před 70 milióny let utrhla a vydala se poměrně rychle k severovýchodu. Madagaskar se po čase osamostatnil a zůstal u Afriky, Indie pokračovala. Před ní mizel zbytek oceánu Tethys, za ní vznikal Indický oceán. Když se Indie přiblížila k Asii, rozkládalo se mezi nimi Tibetské moře, jehož dno bylo později vyzdviženo jako Himálaj. Indie se srazila s Asií asi před 50 milióny let.
 

Přícina naklonění vrstev ve svislé poloze

Důvodem téměř kolmého naklonění vrstev je existence pánve mezi Prahou a Zdicemi, kterou na obrázku níze zdokumentoval Joachim Barrande, který se stal celosvětové známým vědcem svým průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách. Zde mi dovolte poděkovat hráči Gogo cz, který tento nákres objevil.

 

V nákresu vidíte průřez oblasti mezi Zdicemi a Prahou.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Vysvětlete vlastními slovy, co je příčinou naklonění vrstev.

2) Kdy došlo k naklonění vrstev vápence?

3) Odhadněte mocnost jedné vrstvy na protilehlé skále.

4) Po Vaší pravé ruce se nachází výrazné vrásnění oproti plotně naproti. Čím je způsobeno?

5) Ve Vaší blízkosti na skále se nachází kresba žlutého opeřence. Jaké sympatické číslo se nachází na jeho hrudi?

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Obrázek mapy: Gogo cz - https://coord.info/GC5VKRH
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

109 Logged Visits

Found it 108     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 110 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.