Na počátečních souřadnicích keška není. Umístění krabičky musíte vypočítat.
Vytvořil jsem sérii tří keší s filatelistickou tématikou plus jednu bonusovku za odměnu. Proto si nezapomeňte poznačit bonusová čísla.
První keška ze série je věnována Československu: GC6X2RT: Filatelisticka - Ceskoslovensko. Základní stručný popis filatelie je uveden u ní, doporučuji tedy podívat se na její listing (a samozřejmě i na krabičku). Čas letí, mnozí kačeři už nepamatují československé známky, pro ně třeba bude milejší keš se zaměřením na Českou republiku: GC6XM1G: Filatelisticka - Ceska republika.
Sérii potom můžete zakončit bonusovou keší GC6Y2D4: Filatelisticka - BONUS.
Evropa
Tato keška je věnována Evropě. Obor filatelie je velice široký. Jak už bylo řečeno - filatelie se nezajímá jenom známkami, ale i dalším filatelistickým materiálem. A nezabývá se pouze sbíráním, ale také studiem a souvisejícími činnostmi. Evropa obsahuje mnoho států a historicky se mnohokrát měnila, což se také projevilo ve vydávání známek. Aby listing nebyl příliš dlouhý, zmíním se pouze o tématu "chybotisky" a ukážu pár sérií známek, které mám v oblibě.
Můžeme si klást otázku, co známku dělá vzácnou. Proč právě tato známka se draží za milióny korun? Mezi ohromným množstvím známek, které byly vydány, je řada známek, které mají velkou hodnotu. To je způsobeno nejčastěji tím, že se dané známky vytisklo malé množství, nebo obsahují pozoruhodnou (a vyjímečnou) chybu.
Chybotisky
Vedle barev, papírů a způsobu tisku, které odlišují práci jednotlivých tiskařů, musí vyspělý sběratel věnovat pozornost i samotným známkám. Každá tiskařská technika má svá vlastní drobná specifika, jejichž výsledkem jsou drobné kazy na známkách. Mohou být stálé a objevovat se na stejném místě desky nebo válečku po celý tisk. Vady však mohou být i okrajové - bílé tečky na některých známkách, které jsou způsobeny malými kousky papíru (často fragmenty vyražené dírkovačem), jež se na okamžik zachytily na desce.
Nedostatky kresby linií se dají během tisku opravit, což ovšem způsobuje zdvojení čar, známe jako "re-entry" (retuš). Vědomými opravami tiskové desky během tisku vznikají odchylky, jež se mohou opravit ručně, ale takovýto zásah je zjevný.
Tříšilinková žlutá
Jednou z nejdražších známek na světě je Tříšilinková žlutá (anglicky Treskilling Yellow, švédsky Gul tre skilling banco). Do června 2014 byla nejdražší poštovní známkou světa. V roce 2010 byla vydražena za více než 2,3 milionu dolarů (přesná částka ani jména kupců nebyla zveřejněna). Tehdy byl překonán rekord z roku 1996, držený také touto známkou.
Tato známka je jedním z nejslavnějších chybotisků. Byla vydaná v roce 1855 a jedná se o unikát vytištěný omylem v jediném exempláři. Známka měla být zelená, jediná na světě je žlutá.
Žlutou známku objevil švédský školák na dopise své babičky v roce 1885 a prodal ji sběrateli známek za pouhých 7 korun. Ve světě je tento kus známky známý jako švédský "Treskilling Yellow - Error of Color".
Ukázka pěkných sérií
Jak bylo zmíněno v úvodu, Evropa prošla řadou změn, vyskytuje se v ní mnoho států, takže sérií známek je obrovské množství.
Jako první nečekaně vyberu motýlovou sérii z Rumunska. U ní chci ukázat, že ne vždy musí mít známky čtveratý nebo obdélníkový tvar. Existuje i kulatá (česká) známka, jak je ukázáno u keše GC6XM1G.
Mou oblíbenou sérií jsou italské hrady. K této sérií mám zvláštní vztah, protože většinu známek jsem vlastnoručně odlepil z pohlednic. Chybějící růžek nebo pomačkaná známka ukazují, jak to pro mě jako malého kluka bylo obtížné:
V souvislosti s daňovými změnami v České republice ukážu následující kuriózní známku, která nabádá Italy, aby řádně platili daně. Až tuhle keš bude lovit nějaký ministr, může to brát jako marketingovou inspiraci.
I Francie má plno zajímavých známek. Na známkách byly také zobrazovány různé alegorické ženské postavy. Tato žena sející obilí, byla Francouzi nazývána Marianne a na francouzských známkách se objevuje dodnes. Při publikace keše jsem měl 14 známek v sérii, od té doby mi dvě přibyly. Poděkování patří geokolegovi Lasiesta, který mi věnoval tu za 40 c. Marianne za 1 f mi věnovala moje babička :-)
Rovněž následující sérii jsem dával dohromady po jednotlivých známkách tak, jak jsem je odlepoval z dopisů. V Západním Německu se od roku 1950 užívaly známky s nápisem "Deutsche Bundespost" (Německá spolková pošta). V Západním Berlíně se často užívaly známky totožné se západoneměckými ale s nápisem "Deutsche Bundespost Berlin":
Nejlepší nakonec. Královny mě vždycky bavily nejvíc. Dokonce jsem seznam mých královen přibaloval tátovi do anglické korespondence, aby používali známky, co mi chybí. Jistě jste si všimli, že na známkách není napsána země, kde byly vydány. Světová poštovní unie v roce 1874 stanovila, že Británie bude jako jediná vyňata z povinnosti uvádět své jméno na známkách. Od té doby byla dostatečným poznávacím znakem britských známek hlava vládnoucího monarchy.
Známky ze série královen začaly být vydávány v roce 1967, jsou známé jako Machinovy podle sochaře, který modeloval královninu hlavu. Jedná se o časově nejdelší a také nejpočetnější sérií ze všech známek vůbec. Série obsahuje více než 200 různých denominací a barev. Když dále připočteme různé druhy papíru, zoubkování a luminiscenčních pásků, počet sbíraných variant této známky jde do tisíců. Na přiloženém obrázku si můžete všimnout různých specialit, jako je třeba ruka nebo lev v levém horním rohu (12,5 resp. 14 pencí) nebo dvojitá hlava (20 pencí).
Cena poštovních služeb
Kde mají nejdražší známky na dopisy? Já bych si tipl buď Rusko, protože jsou tam velké vzdálenosti a málo obydlená území nebo nějakou jinou zemi s velkou rozlohou, např. Kanadu. Nebo to může být v nějaké exotické zemi, protože tam existuje jiný způsob ekonomiky, než známe my. Odpověď je nudná, nejdražší známky mají ve Skandinávii. Úplně nejdražší poštovní služby na světě má Norsko - známka na psaní tu stojí v přepočtu 31,5 Kč. Ve zbytku Skandinávie to ale není o moc lepší. Z evropských zemí mají po Norsku nejvyšší ceny Dánsko, Švýcarsko, Finsko a Velká Británie. V tabulce nejdražších známek na dopis nepatří do první desítky z mimoevropských zemí pouze Peru, Jamajka a Japonsko. Tabulku těchto cen sestavila BBC v roce 2012.
Souřadnice keše
A konečně to nejdůležitější - souřadnice. Oproti předchozím keším tu tentokrát máme něco těžšího:
Kamarád z Německa mi poslal alba se známkami. Balíček měl rozměr 600 x 300 x 150 a vážil skoro 2 kg. Teď poradím, že poslání tohoto balíku (Päckchen) stojí 9.00 €. Aby mi jako sběrateli udělal radost, tak na balíček nalepil 4 známky, každou jiné hodnoty (Z1, Z2, Z3, Z4). Kamaráda mám rád, i když je trochu trotl a neví, jestli celková cena vzniká součtem nebo násobením hodnot těch známek. Pro jistotu zvolil takové, aby součet i násobení těch čtyř hodnot vyšlo přesně 9. Hodnoty známek jsou vymyšlené, ale nemají jemnější cenu než centy (může existovat známka za 2,25 €, ale ne za 2,225 €).
Vaším úkolem je určit hodnoty těchto čtyř známek. Čísla, která potřebujete do vzorce, získáte tak, že hodnoty seřadíte od nejmenší po největší. Potom jednotlivá čísla ciferujte, získáte tak hodnoty A, B, C, D a ty pak použijete ve vzorci. Některé hodnoty známek jsou desetinné číslo, jeho ciferaci provedete tak, že ciferujete jednotlivé číslice tohoto čísla. Např. ciferace 1,5 je 6.
Finálku najdete na těchto souřadnicích:
N 50° 06.(A+C)(A+C)(D-4) E 014° 30.(B+C)(C)(C-3)
Součet číslic ve finálních souřadnicích je 47.
Nezapomeňte si poznačit bonusové číslo napsané v logbooku, ať můžete ulovit i bonusovou keš.
Poznámka k terénu: keš je na stromě ve výšce 3 metry. Leze se na něj dobře, ale samozřejmě lovíte na vlastní zodpovědnost. Strom je porostlý mechem, můžete se ušpinit, já na něj lezu v oblečení do práce.
Navštivte i další keše ze série:
Pokud byste měli cestu na východ, můžete navštívit filatelistické keše u Lysé nad Labem resp. Čelákovic: