SPORITELNA a RADNICE Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
SPOŘITELNA a RADNICE
Každý, kdo projíždí městem od ulice Příborské na Frýdek, míjí v centru města Místek jednu z nejkrásnějších budov města Frýdku-Místku.
Dnes zde sídlí Lidová škola umění. Jen málokdo ví, za jakým účelem byla tato budova postavena. Tato krásná budova souvisí s historii prvních desetiletí Místecké spořitelny.
Zřízení spořitelny
Ve druhé polovině 19. století dochází k prudkému rozvoji hospodářství a podnikání. Aby drobní živnostníci a podnikatelé mohli rozjet své projekty, potřebovali finanční kapitál. Tyto potřeby vedly ke zřizování záložen (nejstarší záložna v našem okrese vznikla r. 1866 na Hukvaldech). Peníze tehdy v našem městě půjčovalo několik zámožných jednotlivců. Například Jan Viktor Schabenský (r. 1868 v Místku postavil první mechanickou tkalcovnu), v jeho hlavě se také zrodil nápad, který přednesl na schůzi obecního výboru 3. 12. 1869. Navrhl, aby město zřídilo svou obecní spořitelnu.
Jeho návrh byl nadšeně přijat a hned se přistoupilo ke zvolení výboru pro vypracování stanov. Císařsko královské místodržitelství v Brně stanovy schválilo 7. března 1871 a dalo svolení k založení spořitelny s podmínkou, že město Místek se za spořitelnu zaručí 8000 zlatými rakouské měny. Spořitelna dostala název Místecká spořitelna. Ředitelství spořitelny bylo zvolené 3. dubna 1871 a usneseno se otevřít spořitelnu v místnostech obecního úřadu v domě čp. 39.
Původní úřadovna spořitelny, dům čp.39 v Místku - hejtmanství a četnická stanice zároveň.
Budova stávala poblíž nové budovy Spořitelny
Snahy o získání vlastní budovy
Po překonání krize r. 1885 se vedení spořitelny rozhodlo zajistit vlastní budovu, kde by sídlila zároveň s obecními úřadovnami.
Získání samostatné budovy pro spořitelnu začalo být aktuální v r. 1892, kdy u výročí dvacetiletého trvání spořitelny bylo rozhodnuto odloučit se od obecní správy. Byl zakoupen dům č. p. 37 za 8000 zlatých. Místodržitelství činilo potíže s koupí domu, proto jej prozatímně zakoupila obec místecká, aby toto velmi příznivé místo pro stavbu nové budovy spořitelny udržela. Zatím našla spořitelna útočiště v jednom z obecních domů, kde už sídlila obecní strážnice, evidenční úřad a radnice. Výnosem z 22. srpna 1895 místodržitelství schválilo koupi domů č.p. 37 za 11 000 zlatých a č.p. 38 za 8 000 zl s podmínkou, že budova bude vystavěna k uctění památky jubilea 50. výročí vlády Františka Josefa I.
Budoucí staveniště budovy spořitelny část od Hlavní (Wilsonovy) třídy,
odkup obou budov v popředí schválen výnosem z 22.8.1895
Pro výstavbu nové spořitelní budovy byl vybrán návrh vídeňského architekta Josefa Hudetze z Vídně. Stavba byla zadána místnímu staviteli Auleghovi, ten ji však nedokončil. Dostavba byla svěřena místnímu staviteli Heřmanu Ripperovi, který budovu předal k užívání koncem r. 1898. I s vnitřním vybavením bylo proinvestováno 205 178 zlatých, což značně překročilo původní propočty (nepočítalo se s novým zadáním zakázky a také s tím, že spořitelna bude muset zaplatit soudní při a vyrovnání se sousedem Jakobem Pollakem, kterému byl při stavbě poškozen dům).
Sochy pilnost a spořivost, jež byly na budovu umístěny později, vytvořil vídeňský sochař Josef Skotnica. Taktéž krásný dubový strop v reprezentační zasedací síni byl instalován místeckou firmou Ludvíka Rundta dodatečně.
Portál hlavního vchodu. Sochy pilnost a spořivost - sochař Josef Skotnica
Spořitelna zahájila svoji činnost v nových prostorách 26. února 1899. Krásná a veliká budova spořitelny, kde v jednom z křídel byly služební byty a v přízemí prodejny (lékárna) se stala také sídlem městské radnice. Spořitelna stále neměla vlastní telefon, používala ten v obecních úřadovnách. Svůj slavnostně získává 21. března 1905.
Ve vestibulu byla umístěna pamětní deska s německým nápisem: „K vzpomínce na padesátileté jubileum vlády našeho císaře Františka Josefa I.”. Tím spořitelna dostála podmínce, kterou si stanovilo místodržitelství. Deska byla bohužel r. 1919 z vestibulu spořitelny odstraněna, jako mnoho jiných památek z doby německé správy.
Spořitelna za české správy
Rozpadem Rakousko-Uherska vznikly v Místku nové poměry, jimž se až dosud německá správa spořitelny nechtěla přizpůsobit.
Výnosem z 23. srpna 1919 nařizuje Zemská správa politická v Brně rozpuštění staré správy a okresnímu hejtmanství v Místku ukládá předat spořitelnu do rukou nové české správy. Česká správní komise přebírá spořitelnu 3. září 1919. Jejím hlavním úkolem bylo vymanit spořitelnu z tísnivých válečných ztrát, vrátit jí důvěru obyvatelstva obou národností a vést ústav k dalšímu rozkvětu.
Dne 15. listopadu 1919 se spořitelna stává členem Svazu československých spořitelen v Praze a usnáší se na opatření českých tiskopisů i na českém úřadování vnitřním a vedení obchodních knih v českém jazyce.
Místecká spořitelna a radnice za druhé světové války
Budovu tvořily silné zdi a v podzemí mohutné klenuté sklepy, ve kterých měla spořitelna trezorovou místnost. V přízemí budovy byla stále úřadovna spořitelny a v prvním a částečně druhém poschodí sídlila část obecního úřadu. V bočních traktech se nacházely nájemní byty. Za války zabrali Němci ve sklepě dvě místnosti a vybudovali tam Warnstelle, což byla v podstatě telefonní ústředna, přes kterou probíhalo hlášení o náletové situaci, dobře známé hlášení v rádiu: Achtung! Achtung! Über dem Reichsgebiet! Achtung! Achtung! Über dem Reichsgebiet be?ndet sich kein feindliches Flugzeug! A nebo: Letecké svazy letí od jihu směrem na Drážďany, apod. V takovém případě vyběhl někdo na věžičku a dalekohledem pátral, kde co letí. Telefonem pak hlásil do sklepa, co zjistil, a ten, co měl službu dole, informace předával dál.
Místecká spořitelna a radnice za druhé světové války
Po roce 1945 došlo k likvidaci bankovního systému. Znárodňovací dekrety vešly v platnosti od 28.10.1945. Po únoru 1948 dochází v republice k přestavbě bankovní soustavy vytvořením Investiční banky, obchodní banky přešly pod Živnostenskou banku (na SK Tatrabanka).
Podle zákona ze dne 20.6.1948, číslo 181 §6, sloučilo ministerstvo po předchozích poradách v městě všechny ústavy lidového peněžnictví. Sloučení bylo provedeno univerzální sukcesí bez likvidace na samostatný ústav lidového peněžnictví.
Název nového podniku je Okresní spořitelna a záložna ve Frýdku-Místku, jehož ústředna je umístěna v budově bývalé spořitelny ve Frýdku (dnešní radnice) a pobočka v budově Národní záložny Místecké (dnes budova zkrachovalé Morávia banky). Do sloučeného ústavu přešly tyto dosavadní ústavy lidového peněžnictví:
1. Frýdecká i Místecká Spořitelna
2. Národní záložna Místecká v Místku
3. Občanská záložna ve Frýdku
4. Zemědělská záložna ve Frýdku
5. Lidová a zemědělská záložna v Místku
6. Spořitelní a záloženský spolek ve Starém Městě
Spořitelna ve městě nadále zůstávala pro širokou veřejnost. Ze svých výnosů věnovala mnoho peněz na zvelebení města a všemožně podporovaly veřejný život v městě. Naproti tomu byly ve městě také filiálky Živnostenské banky a Legiobanky, které obchodovaly především s našimi průmyslníky. Měly tedy největší a nejvýnosnější obchody v městě a v celém okolí. A přece po těchto podnicích nezůstává v městě žádných stop ve prospěch veřejnosti.
Do místnosti bývalé Občanské záložny (Frýdek - dnes ČSOB) se nastěhovala pobočka Státní banky a místnosti spořitelny v Místku převzala Národní pojišťovna (založena r. 1922) .
Současná podoba budovy Základní umělecké školy
30. srpna 1962 bylo Lidové škole umění přiděleno prvních 9 místností této budovy bývalé Místecké spořitelny. V následujících letech škola přibírala další prostory včetně historického sálu s velmi dobrou akustikou.
V současnosti škola užívá v podstatě celou tuto nádhernou budovu budovu.
Zdroj informací: K.Lepíková, kronika města a publikace o Spořitelně
Umístění je zvoleno z kolizních důvodů, ale budovu lze zahlédnout.
Additional Hints
(Decrypt)
xenovpxn an xenovpv - wvarub fv arifvzrw