Skip to content

Po kom se jmenuji... IX. - Lexova, Tepleho Mystery Cache

This cache has been archived.

Hertogh: Není čas na údržbu. Díky všem za odlov.

More
Hidden : 3/7/2017
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Už deváté pokračování série pardubických keší Po kom se jmenují... vás tentokrát zavede do jižní části města, konkrétně na sídliště Dukla. V tomto pokračování se budeme věnovat opět dvojici osobností Pardubic – sochaři a řezbáři Jakubu Teplému a egyptologovi Františku Lexovi. Snad se vám i toto pokračování bude líbit...


Teplého ulice – Jakub Teplý

Jakub Teplý se narodil v roce 1729 v Platěnicích nedaleko Moravan do rodiny místního sedláka. Brzy se u něho projevilo nadání, a tak odešel za podpory správce pardubického panství studovat sochařství na vídeňskou akademii. Po ukonení studií se stal svobodným člověkem, oženil se a se svou ženou Petronilou se usadil v Pardubicích. Zde byl přijat do měšťanského stavu. Po smrti své první manželky v roce 1778 se znovu oženil s dcerou pardubického konšela Jana Krause Kateřinou. Měli spolu sedm dětí. U křtu posledního dítěte, Doroty Evy, byl kmotrem majitel domu na Pernštýnském náměstí v Pardubicích Karel Gaschel, na kterém v následujícím roce Jakub Teplý vytvořil reliéf Jonáše a velryby.

Jeho dílo je v Pardubicích dodnes patrné. Nejznámější je reliéf na domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí. Jakub Teplý ale také vytvořil balustrádu českých světců kolem morového sloupu na Pernštýnském náměstí nebo vytesal sochy Jana Nepomuckého a Františka z Pauly na cestě z Příhrádku na pardubický zámek. Ze dřeva také vydlabal oltář v barokním kostelíku Sedmibolestné p. Marie (dnešní Kostelíček).

Jakub Teplý zemřel v roce 1802 v Ledči nad Sázavou.

Lexova ulice – František Lexa

František Lexa se narodil počátkem dubna roku 1876 v Pardubicích do rodiny advokáta. Jeho středoškolská studia se však odbývala převážně v Praze, kde vystudoval gymnázium. Jeho učiteli byli například Alois Jirásek nebo František Drtina. Po maturitě začal studovat na filozofické fakultě pražské univerzity, na které si zvolil zaměření matematika – fyzika. Vedle těchto oborů ale mladý František začal navštěvovat přednášky z psychologie, fyziologie či medicíny. Mezi přednášejícími byl například i pozdější první československý prezident T. G. Masaryk.

V roce 1902 si rozšířil aprobaci o filosofii. Jeho osudovým vykročením k egyptologii byla Lexova habilitační práce, která měla být z psychologie písma. Tehdy se při studiu druhů písma dostal až k hieroglyfům. Brzy zjistil, že zásady jejich vzniku nelze dobře pochopit bez důkladného poznání jazyka - staré egyptštiny, a tak se tento jazyk začal sám učit a studium doprovázel překladem náboženských textů.

František Lexa roku 1907 odjel do Berlína a studovat zde pod vedením zakladatele egyptské filologie prof. Ermana egyptské náboženství. Po ukončení studia se Lexa stal mimořádným profesorem egyptologie Karlovy university v Praze. Jeho hlavním cílem bylo dát světu dosud největší mluvnici staroegyptského jazyka. V roce 1951 se mu to podařilo a jeho dílo dosáhlo celosvětového věhlasu.

Význam a uznání za jeho práci se odráží v řadě udělených ocenění - mj. Státní cena I. stupně, Řád republiky, Řád lidové republiky bulharské II. třídy, a v jeho členství a funkcích ve významných institucích - např. řádný člen Královské české společnosti nauk od r. 1925, člen Orientálního ústavu v Praze, děkan filosofické fakulty UK v Praze (1934 – 1935), mezi prvními akademiky ČSAV v roce 1952, dopisující člen Fondation égyptologique Reine Elisabeth v Bruselu.

Lexa i v pokročilém věku pracoval a zasloužil se o zřízení Československého egyptologického ústavu UK v Káhiře, na němž byl jmenován prvním ředitelem. Zahájení prací ústavu se již Lexa nedočkal, zemřel 13. února 1960.

A nyní k samotné keši:

Opět po vás budu chtít zjistit odpovědi na několik jednoduchých otázek, které najdete poměrně jednoduše na internetu či v listingu.

1. Jakub Teplý se narodil v roce 1729. Kdy to bylo přesně?

Jestliže 24. července, potom A = 5

Jestliže 25. července, potom A = 4

Jestliže 26. července, potom A = 3

2. Jakub Teplý zemřel v roce 1802. Kdy to bylo přesně?

Jestliže 19. února, potom B = 4

Jestliže 20. února, potom B = 3

Jestliže 21. února, potom B = 2

3. František Lexa byl hlavní osobností, která stála za založením Československého egyptologického ústavu. Ve kterém roce se tak stalo?

Jestliže v roce 1958, potom C = 0

Jestliže v roce 1959, potom C = 1

Jestliže v roce 1960, potom C = 2

4. Po smrti F. Lexy vedl egyptologický ústav:

Zbyněk Zajíc – potom D = 4

Zbyněk Ryba – potom D = 5

Zbyněk Žába – potom D = 6

5. Otec Františka Lexy byl:

lékař – potom E = 4

právník – potom E = 5

úředník – potom E = 6

6. František Lexa je pochován na:

Olšanských hřbitovech v Praze – potom F = 3

Vyšehradě – potom F = 2

hřbitově v Pardubicích – potom F = 1

A nyní stačí dosadit do jednoduchého vzorce a můžete vyrazit pro finálku. Hledáte moji klasiku a opět zdůrazňuji, že u těchto městských keší mi jde především o téma, nikoli o provedení. Příští pokračování bude nejspíše bonusové a to již bude propracovanější... :)

N 50° 01.ABC E 015° 45.DEF

Šťastný lov

Do série pardubických keší Po kom se jmenují … dále patří:

Po kom se jmenují… I. – Sakařova

Po kom se jmenují… II. – Potěšilova

Po kom se jmenují… III. – Bacháčkova, Milheimova

Po kom se jmenují… IV. – Kpt. Popplera

Po kom se jmenují… V. – Bubeníkova, Štrossova

Po kom se jmenují… VI. – Devotyho, V.-Kunětické

Po kom se jmenují… VII. – Winternitzova

Po kom se jmenují… VIII. – Wernerovo n., Jahnova

Po kom se jmenují… X. – Schulhofova

Po kom se jmenují… XI. – Ducháčkové, Rosůlkova

Additional Hints (Decrypt)

zntarg, yril cnencrg, yril ebu

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)