Informace k odlovu
K vytvoření této série nás inspirovala velice zajímavá historie Kelče a okolí. Text je odborný, takže asi nezaujme každého. K odlovu bude stačit přečíst jen tento úvodní odstavec. Keše jsou umístěné ve výšce kolem 2m, takže bude zapotřebí trochu šplhu.Trasa měří kolem 8,5km a trvá přes 2 hodiny. Lze samozřejmě odlovit i in-drive, jen na finálce použijte doporučené parkoviště. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!
Prosíme všechny, aby použili buď židličku, žebřík, pomůcku v podobě prodloužené ruky nebo kačer na kačera, neboť by se mohlo stát, že název Kelč bude ztracen. A to bysme přece nechtěli. Takže nepoužívejte žádnou gravitační sílu a snad nám tato série vydrží.
Pozor, aby to nebylo tak jednoduché, tak s bonusovým číslem se ještě bude dále počítat dle následujícího vzorce, aby jsme zjistili neznámou (A).
Vzorec: (A) = (bonusové číslo)*24/2
V keši není tužka. Logbook dejte do víčka až dozadu a poté zašroubujte.
Přejeme příjemný lov :)
Starší doba kamenná
Nejstarší údobí lidských dějin spadá do starší doby kamenné -- paleolitu, kdy byl vývoj lidských populací té doby v našich zeměpisných šířkách výrazně poznamenán přírodními podmínkami pleistocénu. V poslední, würmské, době ledové, v jejíž mladší fázi máme sporadicky doloženou první přítomnost člověka i na Kelečsku, měla krajina pahorkatili v okolí Moravské brány převážně vzhled sprašové „tundry", která nebyla ale zcela bezlesá. Představovala spíše členitou parkovou krajinu s ostrůvky převážně jehličnanů nejen podél vodních toků, ale i na chráněných svazích.
Také v okolí Kelče zřejmě přírodní prostředí vyhovovalo stádům dominantních býložravců ledové doby, mamutům a snad i srstnatým nosorožcům, jak o tom svědčí nález mamutí stoličky z Kelče, vyzdvižené roku 1940 ze dna Juhyně při regulaci řeky. Ve starší fázi mladého paleolitu byla dočasná tábořiště lovců kultury aurignacienu (cca před 40 000 až 20 000 lety), jejímž nositelem již byl člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens, zakládána též na Kelčské pahorkatině, spíše ale v její západní části (např. Lhota u Lipníka nad Bečvou, Pavlovice) a ve strategicky zvolených polohách na rozhraní vysočiny a nížiny, které umožňovaly kontrolovat pohyb velké stádní zvěře v důležitém komunikačním koridoru Moravské brány, kudy stáda nejčastěji migrovala. Přítomnost paleolitických lovců na Kelečsku máme zatím doloženu jen ojedinělými nálezy bíle Patinované kamenné štípané industrie, zhotovované bud' z místního rohovce nebo z větší vzdálenosti přinášeného baltského pazourku. Uvést můžeme např. několikanásobné hranové rydlo, nalezené dle L. Štěpánka v Okolí Kelče a přiřazené nejvyspělejší mladopaleolitické kultuře, tzv. gravettienu (před 30 000—20 000 lety), jejíž nositelé opakovaně zakládali své dočasné stanice např. na světoznámé lokalitě v Předmostí u Přerova.
zdroj: Dějiny města Kelče (autorský kolektiv pod vedením Stanislavy Kovářové a Davida Papajíka)
