Ostara,

 neboli Eostré je stará pohanská bohyně plodnosti a ženské síly. Je spojována s příchodem jara, naši slovanští předkové jí říkali Vesna. Její totemové zvíře je králík, symbol nejen jara, ale také plodnosti - vždyť na jaře se rodí mladí zajíčci, březňáčci.

Starý keltský svátek Ostara (20. - 21. březen) je oslavován v době, kdy noc a den jsou stejně dlouhé a vyrovnané a Slunce na severní dráze překročí rovník, tedy v den jarní rovnodennosti. Ostara je severská bohyně jara a plodnosti. Je znázorňována se symbolem vejce (zárodkem stvoření vesmíru) a posvátným králíkem, který představuje plodnost. Tomuto keltskému svátku jsou v novodobé křesťanské tradici nejblíže oslavy Velikonoc.

Tento svátek je hojně rozšířený ve všech kulturách a většinu zvyků později převzalo křesťanství a spojilo je ze znovuzrozením Krista, přičemž o znovuzrození tu šlo už dávno před nimi - o znovuzrození Matky Přírody, která se probouzí po dlouhém zimním spánku, aby zase ožila v plné síle a nádheře.

Mrskání pruty, tak rozšířené u nás, mělo přelít sílu z přírody do lidí a vejce už dávno symbolizovalo nový život.

Pro Kelty byl den jarní rovnodennosti jedním z nejdůležitějších dní v celém roce. Byl to čas plození, kdy narůstající světlo získává nadvládu nad tmou. Probouzí se bujná bohyně plození, sejí se semena, příbytky se čistí od negativních a starých energií a zdobí se jarními symboly života (věnci, kraslicemi v pastelových barvách, žlutými květy, barvenými stuhami, magickými znaky, rohy hojnosti). Za východu slunce zapalovali Keltové očistné ohně. Zima odešla a začalo období radosti. Období nového života a nových začátků.

Kdy: jarní rovnodennost

Další názvy: Eostre, Den Paní

Symboly: vejce, rovnoramenný kříž, motýl, králíci, beránci, mláďátka obecně, proutí

Barvy: pastelové

Byliny: prvosenky, tymián, fialky, ale především žluté narcisy, veselé tulipány a petrklíče a hyacinty v květináčcích, větvičky zlatého deště

Kameny: akvamarín, turmalín, fluorit

Co se slaví: Tento svátek byl v různých keltských tradicích slaven různě. Některé kmeny uctívali v tento den Boha Válečníka, který bojoval s temnotou v čase, kdy den i noc jsou stejně dlouhé, světlo však pomalu, ale jistě získává navrch. Jiné tradice uctívali Matku Zemi a pomáhali jí s probouzením. Poslední známá podoba tohoto sabatu byl počátek dvoření Boha Bohyni, které bude završeno o Beltainu pohlavním aktem.

Jak se slaví: Obvyklý tanec, jídlo a zapálené hranice jsou doplněné o pár rituálů, ty se však kmen od kmene lišily. Byl to tanec Boha Válečníka (samostatně) či tanec Boha a Bohyně (páry). Někdy také děti pomocí poklepávání hůlkou budily ze spánku Matku Zemi a přivolávaly její životodárnou sílu.

Velikonoce

 či pascha jsou nej významnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování, k němuž došlo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na “velkou noc”, v níž byl Kristus vzkříšen.

Velikonoční symboly

Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

Kříž je nej důležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Vajíčko, symbol nového života. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Nenáboženské velikonoční tradice

Pomlázka

Nejstarší zmínka o pomlázce pochází ze 14. století, z pamětí pražského kazatele Konráda Waldhausera, který popsal pomlázku ve velikonočním kázání: „…manželé a milenci šlehají se metlami a tepají rukou v pondělí a úterý velikonoční. Ospalé a lenivé časně z rána v pondělí velikonoční házejí do vody nebo alespoň je polévají…”.

Pojem pomlázka značil a značí svazek spletených vrbových proutků, jako nástroj určený ke stejnojmennému šlehání dívek a žen, prováděného v Pondělí velikonoční (dříve i o Velikonoční úterý, zvané „odplatné outerý”, kdy děvčata oplácela hochům). Pomlázkou je také nazýván výsledek koledování.

Pentle, mašle

Pokud děvče při pondělní koledě navázalo na pomlázku barevnou mašli, může se v ní skrývat tajné poselství:

Červenou barvou naznačovala, že má hocha ráda. Modrou barvu mu dávala naději. Chlapec obdarovaný zelenou stuhou byl oblíbený. Naproti tomu ten, kdo obdržel stuhu žluté barvy, byl neoblíbený a dívka mu dávala najevo svůj nezájem.

Kočičky

Symbolem Velikonoc jako svátku jara jsou větvičky jívy „kočičky”. V evropské kultuře nahradili palmové ratolesti, kterými byl Ježíš při svém příjezdu do Jeruzaléma vítán.

Lidé od pradávna věřili, že „kočičky” posvěcené na Květnou neděli mají magickou moc. Tři kočičky z posvěcené snítky bývaly prý lékem proti bolesti v krku a zimnici. Přidávaly se také kravám do krmení, aby dobře dojily. Hospodář kladl větvičky jívy za krov a zapíchával je na kraj pole. Věřil, že stavení bude ochráněno před bleskem a že úrodu nepomlátí kroupy.

Na Velký pátek pomáhal vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat tak skryté poklady. A nakonec na Velikonoční pondělí chlapci chodily na koledu a šlehali dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků, aby byly čiperné a veselé po celý rok.

Hold příchodu jara vzdáte podle starých tradic také novým oblečením v zelených a červených barvách. Vyzdobte si své příbytky jarními symboly - pro plodnost malujte kraslice, které můžete ozdobit magickými znaky, podporujícími plodnost. Nebo si naaranžujte do ošatky krásná vajíčka z polodrahokamů a ozdobte je tromlovanými kamínky (třeba kropenatým a malá vajíčka připomínajícím Jaspisem Dalmatin). Vytvoříte si tak zcela originální přírodní dekoraci. Choďte se bavit s přáteli, oslavujte, tančete, vítejte nový život!

Zvu vás na společné setkání od 19:00 do 20:00 při oficiálním plnění svazujících pravidel. Poté bude následovat volná zábava oslav tohoto svátku do ranních hodin druhého dne. Logbook bude na místě do 8:00.

Kdy: 25.3.2017 v 19:00

Do kdy: 26.3.2017, 8:00

Kde: Úvodní souřadnice, křížek pod lázněmi

Co sebou: Svíci, lucernu, louč.Vajíčko.  Výbavu na přečkání noci. Dobrou náladu.

Místo nabízí dobré podmínky pro stanování, tak i spaní pod hvězdami. 

Ohniště na opékání, vaření čaje, či jiných pochutin.

Ps: Samhain odhalil slabiny, Imbolc doladil zbytek, teď to bude pohodová jízda.