Jak jsem tak jezdil po okolí, zaujal mě znak obcí Lutína a Třebčína. Proč je na něm husa s trojzubcem? Jak to k sobě pasuje? Něco si o něm tedy povíme.
Znak vytvořil známý český heraldik Jiří Louda, který vycházel zejména ze vzorů starých pečetidel obcí Lutína a Třebčína.
Písemné zmínky o Lutínu sahají do 13. století, přesně do roku 1234, avšak rok vzniku pečetidla není znám. Zachovaly se jen dva otisky z 18. století, na nichž jsou v kruhovém poli zobrazeny tři kužele s hroty do středu, po stranách jsou dvě hvězdičky, jejichž význam se nepodařilo zjistit. Lutín náležel od svého počátku až do roku 1850 k biskupskému, později arcibiskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci, a proto je velice pravděpodobné, že tyto kužele pocházejí ze znaku biskupství, který měl těchto kuželů ve znaku celkem šest, stříbrných v červeném poli. Ve znaku obce jsou tyto tři kužely umístěny do jeho nejčestnější části, v heraldice zvané „hlava štítu“, a to v barvách stříbrné a červené.
Písemná zmínka o Třebčínu je dokonce z roku 1131 a i jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, zřejmě z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. Ve znaku je tato husa stříbrná se zlatým zobákem a nohama, pole pod ní je zelené, což zdůrazňuje zemědělský ráz obou obcí. Nad husou je ve volném prostoru umístěn zlatý trojzubec, symbol římského boha vod Neptuna. Je to připomínka toho, že zdejší výroba vodních čerpadel proslavila Lutín na celém světě již v předminulém století.
Zdroj informací: Web Lutína.