Hledáš souřadnice?
Sám si ztratil, sám si hledej, ale jinde.
Tady nic nenajdeš, ale nevzdávej to a hledej dál :-)
Na výchozích souřadnicích cache nehledejte. Zde najdete pouze stanici HZS ÚO Cheb (stanice C1 – Cheb)
HZS ÚO Cheb (stanice C1 – Cheb)
Historická hasičská helma
Boj člověka proti požárům zahrnuje celé lidské dějiny. Jednotlivé první protipožární akce lze najít již ve starém Římě, Egyptě, Asýrii a v Řecku. Za zmínku stojí uvést opatření římského císaře Augusta, který vytvořil tzv. bezpečnostní oddíl pro boj s ohněm. Tento oddíl čítal přibližně 7000 mužů, kteří byli velice jednoduše vyzbrojení uniformou a přilbou a k hašení měli k dispozici žebříky, háky, jednoduché bourací nářadí, vědra na vodu i již jakési první stříkačky. I když první primitivní čerpadlo bylo vynalezeno kolem roku 250 př.n.l. a bylo v průběhu staletí zdokonalováno, tak v podstatě mnohokráte vylepšené se používalo až do 18. století.
Herónův vynález, hasičská stříkačka – model vytvořený podle původního náčrtku
Velké požáry středověkých měst vedly k tomu, že panovníci či představitelé měst vydávali směrnice jak požárům zabraňovat a jak je hasit.MPožární služby vykonávaly cechy a jejich sdružení.kS úpadkem cechovní sítě však skončila i tato povinnost.eProto sílily hlasy požadující zaplnění tohoto prázdného místa.sV druhé polovině 18. století se zabývá požární ochranou také panovník (v rámci reforem monarchie), Marie Terezie vydává roku 1751 patent, jímž se stanovuje „Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny Markrabství moravského“.iO 4 roky později vydává císařovna řád k hašení ohně pro Prahu a ještě téhož roku i řád hašení pro český venkov.uPodrobný popis celé řady preventivních opatření a mnohem více konkrétních povinností pro hašení ohně jednotlivými cechy se objevuje až v Požárním řádu pro Čechy, který vydal císař Josef II. v roce 1785.kV následujícím období pak jsou vydávány různá nařízení a dekrety zpřesňující požární ochranu v dalších oblastech života a fungování císařství.v
Chebský požární řád - 1689
Požární řád pro královské město Cheb a chebské dominium
Nařízení přibývalo, ale požárů neubývalo - ruční stříkačky nevyžadovaly tolik odborné obsluhy ani po r.1610 kdy Holanďan van den HEIDEN přišel s vynálezem hadice.nDůležitou změnu přinesl vynález parního stroje, který velmi ovlivnil rozvoj požární techniky - parní stříkačky byly velmi výkonné a umožňovaly dopravit vodu na větší vzdálenosti.tByly ale hmotnější, drahé a vyžadovaly odbornou obsluhu-šikovného strojníka.g
Obsluha parní stříkačky z roku 1912
Historie hasičských sborů na našem území sahá až do poloviny 19. století, kdy ještě za dob Rakouska Uherska vznikl v roce 1850 první Sbor dobrovolných hasičů v Zákupech na českolipsku.aVznik byl reakcí tehdejších, převážně německých obyvatel na zvýšený počet požárů v samotných Zákupech a okolí. První „profesionální“ sbor hasičů vznikl až o tři roky později, a to v roce 1853 v Praze, jako sbor pro čištění ulic a požární ochranu, který jak z názvu vyplývá, vznikl z pražských počišťovačů a pod svá křídla si jej vzal Magistrát města pražského.s
Podnět k založení chebského sboru dobrovolných hasičů vyšel od tělovýchovného spolku, který byl založen 29. července roku 1863.mTehdejší gymnaziální profesor Eduard Kittel si předsevzal úkol přivést k životu tělocvičný hasičský sbor.iJeho nápad byl s nadšením přijat a roku 1864 se záměr uskutečnil.rPrvním velitelem se stal bývalý učitel tělocviku Franz Thoma, který pocházel ze sousedního Vogtlandu, kde také posbíral řadu zkušeností o fungování a organizaci hasičství a mladý spolek vedl mezi léty 1864 a 1875.zK setkávání členů sloužila místnost v přízemí tzv. „Geschirrhofu“ v Mincovní ulici, kde se ještě v první polovině 20. století nacházela vozovna dobrovolného záchranného sboru a hospodářských strojů města.s
Brzy po založení měl spolek projít první „zkouškou ohněm“.sV noci 16. listopadu 1864 se v plamenech ocitla střecha starých kasáren na dnešním Kasárním náměstí.yŘeditel chebského archivu JUDr. Karl Siegl si o události zaznamenal: „Ještě dnes vidím, jak tehdy létaly stovky patron jako rakety k nebi“.vNejdůležitější bylo v prvé řadě ochránit před plameny nedaleko stojící kostel sv. Mikuláše.zHasiči neohroženě šplhali po věžích, které spolu se střechou polévali vodou z věder.xJen díky včasnému zásahu a profesionálnímu odhalení ložiska požáru se vše podařilo včas uhasit a zachránit postižené objekty.t
Statut dobrovolných hasičů v Chebu – 1900
Slavnostní pochod chebský dobrovolných hasičů - 1. červen 1934
Značným bombardováním a nálety amerického letectva ke konci druhé světové války byl Cheb citelně poznamenaným a poškozeným městem.xPožární ochrana města byla vykonávána německým dobrovolným hasičským sborem o síle přibližně 250 mužů pod vedením velitele dr. Ströhla.m
Ustanovená poválečná Místní správní komise ke konci května 1945 v zájmu ochrany města před požáry nabídla třem hasičům z Rokycan, kteří přijeli na pozvání tehdejšího tajemníka této komise F. Dračky, aby zůstali v Chebu a založili profesionální placený hasičský sbor.iJan Draský, který tuto skupinku vedl, nabídku přijal na základě vydaného pověření (17. 6. 1945).DMístní správní komisí a Americkou civilní správou následně zorganizoval a vytvořil podmínky pro činnost tzv. Městské požární policie.eBěhem dalších 14 dní provedl nábor zhruba třiceti nových členů vznikajícího hasičského sboru převážně z Rokycanska.e
Městská požární policie ještě koncem května přebrala veškerou hasičskou techniku a zařízení od německého dobrovolného hasičského sboru, který je zároveň rozpuštěn.c
Hasičská stanice a zbrojnice byla v té době umístěna v zadním traktu městského úřadu a zpočátku disponovala 5-8 hasičskými vozidly v různém technickém stavu a další technikou převzatou od německého dobrovolného sboru.iVelitelem Městské požární policie byl definitivně jmenován 17. 9. 1945 Místní správní komisí Jan Draský.a
Činnost Městské požární policie v samotných začátcích nebyla však jednoduchá, mimo hasičské povolání členové sboru postupně vykonávali i jiné činnosti, např. převoz a dopravu nemocných v rámci Záchranné služby při Všeobecné nemocnici v Chebu.cOd Sboru však odešla i řada příslušníků, jež byli zařazováni jako strážní ve sběrných táborech odsunovaného německého obyvatelstva.q
Na přelomu roku 1946 se začal organizovat i sbor dobrovolných hasičů, který byl ustanoven 21. 3. 1946 a tvořil základ Okresní hasičské jednoty okresu Cheb.aOkresním velitelem se stal A. Blahout, který aktivně vystupoval proti placenému sboru a tím vznikly určité rozbroje mezi dobrovolnými hasiči a Městskou požární policií, která se od nového roku přejmenovala na Požární a záchranný sbor města Chebu.c
Neustálé tlaky dobrovolných hasičů na existenci placených hasičů vyvrcholily na podzim roku 1946, kdy místní národní výbor spolu s oběma sbory projednal stávající stav a činnosti hasičů v Chebu a rozhodl o začlenění profesionálních hasičů pod hlavičku dobrovolného sboru.qTímto rozhodnutím de facto zrušil „Požární a záchranný sbor“.aSbor dobrovolných hasičů v té době využíval krátce služební místnost v budově budoucího sídla Okresního národního výboru (dnešní Městský úřad v ul. 26. dubna), požární technika byla umístěna v městském dvoře v dnešní Hradební ulici.c
Dle pamětí však členové Sboru dobrovolných hasičů řádně nepečovali o hasičskou techniku a výzbroj, nezřídka byly výjezdy k zásahům zpožděny o několik minut.qPůsobení negativ vyvrcholilo v březnu 1947 při nebezpečném požáru sklepních prostorů lékárny na náměstí, kdy jen osobním zásahem bez čekání na výjezd se podařilo hasičům z povolání požár zlikvidovat.aSnižováním početního stavu profesionálních hasičů, zajišťováním pohotovostí a ostatních činností z řad dobrovolných hasičů však docházelo k jisté neakceschopnosti hasičstva v Chebu a ohrožování požární bezpečnosti.bMístní národní výbor situaci zklidnil navýšením početního stavu profesionálních hasičů na 18 členů.oTi však pro národní výbor vykonávali ještě řadu různých prací a činností z důvodu pokrytí finančních nákladů na zajišťování požární bezpečnosti města.y
Vývoj v Československu v letech 1948 – 49 pro chebské hasičstvo nepřinesl nic nového, požární ochrana byla nadále zajišťována Sborem dobrovolných hasičů, v jehož řadách působili hasiči profesionální.qNa návrh bezpečnostní komise bylo koncem února 1949 místním národním výborem znovu schváleno zřízení „Hasičského sboru z povolání“.d
Proces změn v úkolech a charakteru činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, který svůj současný název získal v roce 1995, vyvrcholil na přelomu tisíciletí, kdy byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému.dV souvislosti s tím byly Parlamentem ČR projednány a schváleny nové zákony.u
Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR.vV této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany, a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech.n
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof.tHasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech.gHasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.a
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.
Uniforma hasičů dříve a dnes
Případná budoucnost - https://www.youtube.com/watch?v=nnJcAqdLS4g
CWG, které jsou v keši, měňte prosím fér. Přeji příjemné luštění a bezprobémový odlov. Snad se Vám keš bude líbit :-)
Po vylomení zámku keše je k 18.7.2018 drobně změněna finální souřadnice - i po přesunu by původní souřadnice neměli mít zásadní vliv na odlov. Přesto Ti kdo mi zašlou původní vypočtenou finální souřadnici rád zašlu souřadnici novou. Jinak princip luštění zůstává zachován. Snad keš na novém místě vydrží déle :-)
Dne 16.7.2017 bylo doplněna možnost ověření souřadnic přes GeoCheck. Přejeme úspěšné luštění :-)
