Skip to Content

<

Tramvaj Ringhoffer

A cache by Thomastt Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/29/2017
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


RINGHOFFER

 

Ringhoffer je příjmení pražské rodiny podnikatelů a průmyslníků i název jejich podniku, později Ringhoffer–Tatra, kde se zprvu vyrábělo pivovarské a cukrovarnické zařízení, později železniční vagony a tramvaje. Ringhofferovy závody byly jedním z největších průmyslových závodů v Rakousko-Uhersku.

 

HISTORIE RINGHOFFERŮ

 

František Ringhoffer byl kotlář, z Müllendorfu u Eisenstadtu (Burgenlandsko), který po vyučení ve Vídni roku 1769 odešel na vandr do Prahy a po složení mistrovských zkoušek si založil v Platnéřské ulici na Starém Městě dílnu na výrobu pivovarských kotlů. Později se stal starostou kotlářského cechu, od roku 1793 městským starším a radním. Po jeho smrti roku 1827 dílnu převzal jeho syn Josef Ringhoffer, který už roku 1820 zřídil kovárnu mědi (hamr) v Kamenici u Jílového a začal vyrábět i cukrovarská zařízení - dnes firma Strojmetal Kamenice s.r.o.

Po jeho smrti roku 1847 továrnu ve věku 30 let převzal jeho syn František Ringhoffer II. (1817–1873), který ji přestěhoval na Nové Město, do dnešní Opletalovy ulice a roku 1852 založil výrobu železničních vagonů na Smíchově. První nákladní vagon byl vyroben 1854, tendr 1857 a osobní vagon 1863. Roku 1870 vyrobila firma také první osobní výtah v českých zemích, na zámku v Zákupech. V letech 1861–1865 byl Ringhoffer starostou města Smíchova, o nějž se neobyčejně zasloužil a roku 1862 byl vyznamenán Rytířským řádem Františka Josefa. Už roku 1854 založil pro své dělníky jako jeden z prvních nemocenské pojištění a roku 1870 penzijní fond. V letech 1861–1873 byl (s přestávkou) poslancem Českého zemského sněmu a roku 1872 získal Řád železné koruny, což znamenalo také povýšení do šlechtického stavu. V roce 1871 nechal znovu založit Velkopopovický pivovar, jehož otevření se nedožil. Když 23. března 1873 zemřel, odkázal svým třem synům továrny, panství a zámky v Kamenici, Štiříně, Kostelci u Křížků a Velkých Popovicích.

Vedení továren se ujal nejstarší František Ringhoffer III. Narodil se 22. listopadu 1844, vystudoval vojenskou akademii a do roku 1873 sloužil v císařské armádě jako důstojník. Přestěhoval i mědikoveckou výrobu ze Starého Města na Smíchov, rozšířil cukrovarskou výrobu i hamr v Kamenici. Pro zaměstnance zřídil úrazový fond, fond pro pozůstalé, knihovnu a učňovskou školu. Základem úspěchu firmy bylo dokonalé řemeslné zpracování všech výrobků. Za F. Ringhoffera III. se nejvíce rozvinula výroba osobních i nákladních vagonů a v letech 1874–1880 jich továrna vyvezla 4500. Roku 1891 vyrobila salonní vlak pro rakouského císaře, v dalších letech i pro rumunského krále a tureckého pašu, jídelní vozy pro belgickou společnost Wagons-Lits, vagony pražských tramvají, petřínské lanovky, chladicí zařízení a mnoho dalšího. Byl poslancem Českého zemského sněmu (od roku 1876) a od roku 1892 doživotním členem Panské sněmovny ve Vídni. Zemřel 23. července 1909.

Firmu převzal jeho syn inženýr František Ringhoffer IV. (31. května 1874–29. února 1940). Od roku 1911 se firma stala akciovou společností Ringhofferovy závody a během první světové války vyrobila přes 20 tisíc vagonů. Později, když koupila i automobilku v Kopřivnici, jmenovala se Ringhoffer-Tatra a postupně ovládala i další vagonky a elektrotechnické firmy v ČSR (Moravskoslezskou vagónku ve Studénce, Waggonfabrik Bohemia v České Lípě, Továrnu na vozy v Kolíně, Elektrotechnickou továrnu Sousedík ve Vsetíně). Stala se tak vůbec největším výrobcem vagónů na světě. V letech 1929-30 firma Ringhofer vyrobila salonní vůz Aza 80 pro prezidenta T.G.Masaryka. Roku 1938 se rodina přihlásila k německé národnosti a poslední člen dynastie Ringhofferů, JUDr. Hanuš Ringhoffer zemřel v prosinci 1946 v internaci v Mühlberg an der Elbe.

Po znárodnění v roce 1945 vystupoval původní závod na Smíchově ve svazku centrálně řízených vagónek pod názvem Vagonka Tatra Smíchov s dosavadním výrobním programem - osobní i nákladní železniční vozy, tramvaje, trolejbusy - až do roku 1963, kdy byl přeřazen do nově ustaveného oborového podniku ČKD Praha jako závod ČKD Tatra. Výroba železničních vozů byla záhy ukončena a kromě krátké kooperace na výrobě motorových lokomotiv se závod definitivně orientoval na výrobu tramvají. Přestože se firmy ujala společnost Siemens, závod v Praze zanikl v roce 2011.

 

TRAMVAJ RINGHOFFER V OLOMOUCI

 

Roku 1905 zahájily Ringhofferovy závody na Smíchově výrobu tzv. jednotného typu tramvají pro pražské elektrické dráhy. Design tramvaje navrhl proslulý český secesní architekt Jan Kotěra a nadlouho tak ovlivnil kolorit města.

Tramvaje byly vyráběny v několika pozměněných sériích na Smíchově a také továrnou na vozy v Kolíně v letech 1905 – 1933. Od pražského provedení byly odvozeny tramvaje pro České Budějovice, Most, Plzeň a Teplice i pro zahraničí (např. Moskva, Dubrovník). Pro tuzemsko bylo vyrobeno 666 vozů pro dva rozchody.

Po druhé světové válce začaly pražské elektrické dráhy tyto tramvaje vyřazovat. Část z nich byla ještě předána do Košic, Olomouce, Ostravy a Plzně. Do služeb olomouckým cestujícím byly v letech 1947 – 1967 postupně zařazeno 63 pražských tramvají ve dvou provedeních (rok výroby 1905–1910 a 1920-1925). Pravidelně jezdily až do roku 1970 a jako záložní zůstaly do února 1971, pak byly vyřazeny.

V roce 1974 vyřazovaly zbylé dvounápravové tramvaje z osobní dopravy i pražské Dopravní podniky. Tehdy byla tato tramvaj předána do Olomouce a zde ještě sloužila jako služební vůz v letech 1975 – 1984.

Před 85. výročím tramvajové dopravy v Olomouci byla tramvaj č. 223 částečně opravena. Po oslavách byla odstavena a její provoz s cestujícími byl po dalších úpravách schválen před oslavami 90. výročí pouliční dráhy v Olomouci v roce 1989.

Díky svému „nenaleštěnému“ provoznímu vzhledu a svébytné atmosféře olomouckých historických ulic tato tramvaj již dvakrát absolvovala filmové natáčení, a to roku 1992 (film Záhada hlavolamu) a roku 2002 (film Doktor Živago).

V roce 1996 byl tento vůz Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku.

 

 

 

KE KEŠI 

 

Keš se nenáchází na úvodních souřadnicích ani poblíž. Upozorňuji, že není odlovitelná drive-in.

Samotné luštění je jednoduché, stačí vědět, že na:

lince 0 jezdí - 2 tramvaje s evidenčními čísly 209 a 223

lince 1 jezdí - 2 tramvaje s evidenčními čísly 210, 212

lince 2 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 208

lince 3 jezdí - 2 tramvaje s evidenčními čísly 203, 213  

lince 4 jezdí - 3 tramvaje s evidenčními čísly 201, 204, 207 

lince 5 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 216

lince 6 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 206

lince 7 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 211

lince 8 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 215 

lince 9 jezdí - 1 tramvaj s evidenčním číslem 202

V depu stojí 2 tramvaje s evidenčními čísly  205 a 214.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prosím všechny o velmi nenápadné chování!

Děkuji banditovi007 za test šifry.

Čerpáno ze stránek wikipedie a dopravního podniku města olomouce.

Additional Hints (Decrypt)

qbyr ir fxhyvapr, ienprw n znfxhw pb arwyécr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

334 Logged Visits

Found it 332     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 6 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.