Štefánik Milan Rastislav
21.07.1880-04.05.1919
astronom, generál, politik
Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom.
Milan Rastislav v Sarvaši odmaturoval s vyznamenáním a rozhodl se odejít studovat stavební inženýrství do Prahy. V té době působil v Praze spolek Detvan a Štefánik zde získal i stipendium od Českoslovanské jednoty. Štefánik se také stal hlasistou a stoupencem myšlenek profesora T. G. Masaryka.
Poslední rok na univerzitě plně věnoval studiu, jehož výsledkem byla disertační práce nazvaná O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572. Roku 1904 byl promován na doktora filozofie. Štefánik odjel po promoci do, kde se mu podařilo dostat k profesoru Janssenovi, který byl Štefánikem upoután a ihned rozpoznal jeho talent. Jako host v Meudonské hvězdárně podnikl Štefánik různé výpravy. Vědecky nejúspěšnější byl pro Štefánika rok 1906, když zveřejnil sedm svých vědeckých prací. Postupně se zařadil do pařížského vědeckého života a seznámil se i s českou studentkou Marií Neumanovou, která se stala jeho nejbližší důvěrnou přítelkyní.
Na konci roku 1906 byl Štefánik pověřen vedením francouzské výpravy do Turkestánu, jejímž cílem bylo pozorovat zatmění Slunce. Cestu využil i k poznání Ruska a Střední Asie, například v Jasné Poljaně navštívil Lva Nikolajeviče Tolstého a jeho lékaře Dušana Makovického. Po návratu do Paříže mu valné shromáždění Francouzské astronomické společnosti udělilo Janssenovu cenu.
Po smrti Janssena se neúspěšně snažil zachránit jeho observatoř na Mont Blanku, která byla nakonec rozebrána. Poté se Štefánik snažil vybudovat vlastní observatoř, a s tímto cílem zorganizoval výpravu do severní Afriky. Procestoval Alžírsko, pohoří Atlas, Saharu, Tunisko a navštívil i Kartágo. Cesta neměla praktický úspěch, ale na začátku roku 1910 byl vaslán na Tahiti pozorovat Halleyovu kometu. Tam strávil následujících 10 měsíců. Roku 1911 na ostrově Vavau a roku 1912 v Passa Quatro (Brazílie) dosáhla Štefánikova výprava nejlepších výsledků, což ocenila i Francouzská akademie věd.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Česká astronomická společnost neudílí
1. cenu Františka Nušla
2. cenu Tycha Brahe
3. cenu Littera Astronomica
4. cenu Zdeňka Kvíze
5. ocenění – Kopalovu přednášku
B) Česká astronomická společnost
6. vystavuje osvědčení o pojmenování hvězdy
7. vystavuje osvědčení o pojmenování planetky
8. vystavuje osvědčení o pojmenování komety
9. vystavuje osvědčení o zakoupení pozemku na Měsíci
0. vystavuje osvědčení o zakoupení pozemku na Marsu
Kontrolní součet 9
Výpočet
N 49° 54.(B-A)(B)(A+A)
E 014° 47.(B+A)(B-B)(3xA)