Udržovaný mlýn stojí v části Trenčín v Bakově nad Jizerou na pravém břehu potoka Kněžmostky. Mlýn zde stojí přibližně od druhé poloviny 19. století, kdy náležel mlynáři Janu Ryplovi. V červenci 1879, když už nebyl pan otec naživu, mlýn vyhořel do základů. Škoda se úředně odhadovala na 4 500 zlatých. Spáleniště koupil nový mlynář Josef Sezemský, který v roce 1880 mlýn znovu vystavěl. Původně se v těchto místech nacházely základy nějaké budovy, kterou snad ve čtyřicátých létech nechal postavit hr. Valdštejn. Podle pamětníků zde měla stát papírna. Stačili postavit prý jen holendr a ve výstavbě ustali. Mlýn dostal čp. 23, což znamená, že má trenčínské číslování, stejně jako ostatní domy, které leží na levém břehu potoka. Domky, které leží na druhém břehu, náležely vždy pod Bakov, a proto mají i tamější číslování. V roce 1893 odkoupil mlýn Jan Cerman, který jej odprodal těsně před vypuknutím první světové války Josefu Kupcovi. V držení rodiny Kupců byl téměř půl století.
V padesátých létech byl však zestátněn a krátce poté činnost ve mlýně ustala. Jeho stroje byly převezeny do jiných, daleko výkonnějších mlýnů a zde se jen skladovalo obilí. Po roce 1989 byl mlýn v dezolátním stavu vrácen původní mlynářské rodině Valentů. Mlýn se Valentům podařilo zprovoznit a nyní je opět funkční.
Má funkční strojní zařízení ze 20.století, které pamatuje C.K. mocnářství a první republiku, na kterém dosud mele mlynářské suroviny. Kromě nich si pořídil pan Valenta i jednu moderní mlecí stolici, aby splnil náročná přání svých zákazníků. Okolo mlýna vede modrá turistická značka, která se poté napojuje na červenou, kterou se můžete dostat až do Mladé Boleslavi. Jako jeden z mála mlýnů vyrábí tmavou špalovou pšeničnou mouku. Výrobky prodává pekařům, do obchodů biopotravin, farmářských prodejen, na farmářské trhy, míchá krmné směsi koním i pro malá zvířátka, loupe jim proso a dodává krmení i pražské ZOO. Ve mlýně je muzeum mlynářství, otevřeno je v sezóně na objednávku nebo po domluvě.
Socha Spasitele
Před Valentovým mlýnem se nachází socha spasitele v nadživotní velikosti, stojícího na vysokém podstavci, který je ukončen římsou. Pod ní je v mělké nice umístěn vlys Krista. Prázdné místo pod jeho reliéfem upomíná na desku s nápisem, která tu byla připevněna. Socha představuje Spasitele, který drží v levé ruce před tělem zeměkouli a pravicí naznačuje požehnání.
O keši
Keška je typu mikro. POZOR V KEŠI NENÍ TUŽKA!
Zdroj: J. Bednář - Stezkami domova