Skip to Content

EarthCache

AGT 80: Vodopad na Kublovskem potoce

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/4/2017
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vodopad na Kublovském potoce 80

Pokud máte pocit, že okolí Žebráku znáte, zejména po mnoha geocacherských sériích, už jako své boty - ujišťuji Vás, že stále Vás zde může mnohé překvapit. A mě konec konců také. Při plánování geocacherské série Žebrácký stroj času jsem při hledání vhodné cesty, kude umisťovat tradiční cache narazil na krásné a zajímavé místo s přírodním vodopádem. Vítejte na 80tém pokračování série AGT.


Vodopád na Kublovském potoce - základní informace

Vodopád je tvořen přítokem Kublovského potoka, který prochází kaňonem údolí ticha, kde se jeho koryto setkávám se starohorními sedimety - především proterozoickými mořskými sedimenty, které se zde usadili před více jak 500 miliony let. Jedná se zejména o břidlice a droby.

Samotný potok je v místě údolí ticha přehrazen několika jezy a tak vodopád běžným návštěvníkům může připadat též jako další z jezů, ale původ je zcela přírodní.

Pod přepadem se nachází přírodní tůň, která vznikla právě erozní činností vody.
 


Geologie

Jak již bylo řečeno. Skalní masiv vodopádu tvoří především břidlice a droby.


Břidlice

Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.

Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny.
 

Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.

V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.

V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.

Břidlice také může obsahovat fosilie organismů.

Z hlediska eroze je břidlice velmi tvrdou horninou a tak lze očekávat je velmi pomalá erozní činnost. Vodopád zde pravděpodobně bude tak ještě miliony let (pokud nebude zničen lidskou činností).


Droby

Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz.

Droby jsou považovány za texturně nezralé horniny. Jsou nevytříděné, běžná jsou slabě opracovaná zrna a obsahují často i oblázky (nad 2 mm v průměru). Písčitá zrna většinou tvoří živce (plagioklasy i ortoklasy), křemen, muskovit a litické (horninové) úlomky. Horninové úlomky nejčastěji představují rohovce, krystalické břidlice nebo fragmenty metamorfovaných či vyvřelých hornin. Základní hmota, která tvoří 15–75 % horniny tvoří jílové minerály nebo křemitá, zřídka i vápnitá či železitá hmota. Akcesorie často tvoří pyrit, granáty, biotit, chlority, turmalíny, epidot, apatit nebo augit. Hornina má šedou, hnědou, černou až žlutavou barvu.

Pokud některý z minerálů tvoří 5 až 10 % všech písčitých zrn, může být jeho název použit jako přídavné jméno před slovem droba (např. muskovitická droba, muskoviticko-křemitá droba atď.).

roby nejčastěji vznikají v mořském prostředí. Tvoří podstatnou část turbiditů, kde se střídají s jílovci a břidlicemi. Někdy asociují i s černými břidlicemi. Turbiditní proudy přinášejí z šelfu při silných bouřkách, povodních nebo zemětřeseních různorodý materiál – písek, silt, jíl ale i štěrk. Všechen tento siliciklastický materiál může tvořit droby. Droby se usazují ve vzdálenějších částech turbiditních vějířů, často v nich lze pozorovat gradační zvrstvení, ojediněle i schránky mělkovodních organismů, které turbiditní proud strhl z okraje šelfu.

Droby jsou časté v oblastech vulkanických oblouků, nebo území kde zvětrávají bazické vulkanity. Časté jsou na aktivních kontinentálních okrajích (předobloukové, vnitřněobloukové i zaobloukové pánve). Zvětráváním bazických hornin vznikají horniny s převahou jílů, takovéto droby potom obsahují jen nepatrnou příměs křemene.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Jaká je výška vodopádu?
2) Jaké horniny tvoří okolí vodopádu (prosím min. 2)?
3) Vysvětlete vlastními slovy, proč mohl vzniknout vodopád právě zde. Napovím Vám, že s tím má souvislost třetihorní činnost a kopce Velíz a Zámecký vrch (kopec, na kterém stojí hrad Točník).
4) Je možné v okolí vodopádu nacházet zkameněliny mořských živočichů a pokud ano, jak je to možné?

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

494 Logged Visits

Found it 493     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 311 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.