Brloh - lom u dvou mori EarthCache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nacházíte se v severní části Národního geoparku Železné hory, v místech, kde Železné hory přecházejí do plochého území Východočeské tabule. Severně od místa, kde stojíte, jsou zachovány zajímavé skalní výchozy, které odhalil zaniklý lom.
Zaniklý lom, který se nachází jižně od obce Brloh, má relativně krátkou, za to zajímavou historii. Lom byl poprvé otevřen v padesátých letech minulého století v době, kdy se začal stavět Wonkův most v Pardubicích. Právě křemenec z tohoto lomu je jedním z hlavních stavebních materiálů tohoto významného mostu. Již mnoho let před stavbou byl však místní materiál používán pro stavbu převážně okolních domů.
V průběhu následujících šedesáti let však nebyl udržován, došlo k jeho zarůstání a logicky i k zasypání různým odpadem (včetně 160 betonových panelů). V rámci úprav byl lom vykácen a kompletně revitalizován do podoby, která umožní jeho další, převážně občanské (kulturní, společenské, turistické) využití.
Nad lomem byla zřízena vyhlídka do okolí a zábradlí. V lomu byla osazena naučná tabule, která popisuje pestrou geologii „lomu u dvou moří“.
Co tu bylo?
- 490 miliónů let V ordoviku, na počátku druhého útvaru prvohor (paleozoika) se naše území nacházelo na jižní polokouli, v místech mělkého moře, které se rozkládalo v blízkosti superkontinentu Gondwany. Podnebí bylo patrně mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy, které ovlivňovaly kolísání hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy, nejznámější zástupci jsou trilobiti, ramenonožci, měkkýši a hlavonožci - 95 miliónů let Ke konci druhohor (mezozoika) doputovalo naše území na severní polokouli a stalo se součástí euroasijské desky. Postupně ho zalévá svrchnokřídové moře, které bylo také mělké, ale tentokrát teplé. Nacházíme se na okraji moře, v místech písečných pláží, z nichž vystupují pobřežní skály, o které se láme příboj.
Co je tu dnes?
V území mezi obcemi Jankovice a Horními Raškovicemi jsou v úzkém pruhu zachovány horniny, které nazýváme lipoltické souvrství. Co se týče jejich stáří, pocházejí z počátku ordoviku a jsou součástí většího komplexu hornin zachovalých z prvohor, tzv. chrudimského paleozoika. Původní horniny byly vlastně nezpevněné mořské sedimenty – různé písky a bahna, které byly ovlivněny dalšími geologickými pochody, takže dnes jsou z nich pevné, většinou šedé, místy červenavě až rezavě zbarvené (od sloučenin železa) horniny. Z písků vznikly pískovce a křemence, z bahen pak prachovce a břidlice. Horotvorné pochody ovlivnily uložení vrstev sedimentů. Původně vodorovně uložené sedimenty byly za pomocí tlaků ohnuty a v blízkém okolí Přelouče, v tzv. přeloučské synklinále, můžeme vidět jejich mísovité uložení. Uprostřed jsou uloženy sedimenty starší (kambrické), postupně lemované sedimenty mladšími. Zbytky svrchnokřídového moře jsou uchovány jako tzv. příbojová zóna. Světle šedožluté sedimenty vyplňují lokální deprese v podložních ordovických sedimentech. Jedná se vlastně o okraj svrchnokřídového moře, které nám bylo zachováno v sedimentech české křídové pánve. Sedimenty v okolí Brlohu mají charakter pískovců, místy s hrubými valouny, které jsou tvořeny různorodými horninami – pak hovoříme o slepencích. V blízkém okolí Brlohu je možné vidět horniny lipoltického souvrství a svrchní křídy v údolí Brložského potoka, který se postupně prohlodal přes téměř vodorovně uložené svrchnokřídové vrstvy do strmě ukloněných vrstev ordovických křemitých prachovců, břidlic, křemitých drob a pískovců.
Co ovlivnil člověk?
Odolné horniny lipoltického souvrství byly dobývány v řadě místních lůmků založených v jižním okolí obce a využívány jako kamenivo pro místní účely. Kameny dobývané v největším z lomů byly využity při stavbě Wonkova mostu přes řeku Labe v Pardubicích. Těžbou byly odkryty zajímavé geologické fenomény, blízké okolí bylo místem nálezů důležitých zkamenělin.
Co se objevilo?
Historie výzkumů ordovických sedimentů v okolí Brloha sahá až do 30. let 20. století, kdy zde byli poprvé objeveni zástupci ordovických zkamenělin. Jednalo se o mírně tlakově deformované schránky trilobitů a ramenonožců, z nichž některé se daly dobře určit a srovnat s podobnými, stejně starými zkamenělinami z barrandienu (hlavní oblast výskytu prvohorních hornin v Čechách v území mezi Plzní a Prahou). Oblast výskytu stejných prvohorních hornin tak byla prodloužena až do východních Čech. Jako zajímavost je možné zmínit, že úlomky této samé horniny i se zbytky zkamenělin byly nalezeny v blízkosti Pardubic – u Semtína, kde se vyskytuje tzv. semtínská brekcie, což je hornina, kterou na zemský povrch z hlubin vynesla čedičová žíla vzniklá v terciéru. Výzkumy v okolí Brlohu pokračovaly i ve 40. a 50. letech 20. století, nalezené zkameněliny se staly součástí sbírek Národního muzea v Praze, kde jsou uloženy dodnes. Terenní práce obnášely vyčištění skalních stěn od vegetace a jejich omytí tlakovou vodou.
Pro uznání logu je potřeba:
Pořídit foto sebe, gps nebo s jakýmkoliv osobním předmětem a připojit k logu.
Foto pískovce a infotabule, bude z logu smazáno!
Správně odpovědět na tyto čtyři otázky a zaslat je e-mailem na adresu v mém profilu, každý sám za sebe. (logujte found it až po zaslání odpovědí, v případě chybných odpovědí se ozvu):
1) Jakými živočichy byli obydlené vrstvy z pozůstatku dávného moře?
2) Jaká je nadmořská výška na nejvyšším bodě u ochozu nad lomem?
3) Kolik centimetrů měří celé tělo trilobita vystupujícího z pískovce u infotabule?
( Změřte tělo trilobita ve svislé i vodorovné poloze vyjde Vám trojciferné číslo v centimetrech.)
4) Kteří geologové objevili ve vrstvách ordoviku řadu zkamenělin?
5) Přidat foto.
Additional Hints
(No hints available.)