Kalendář
Kalendář slouží k organizaci života lidí v časovém rozsahu mezi jedním dnem a jedním rokem. V odvozeném smyslu je kalendářem také grafický rozvrh dní, týdnů a měsíců na určitý rok, například tištěný nástěnný a stolní kalendář.
Moderní kalendář pokládá za počátek dne půlnoc, kombinuje sedmidenní týdny a měsíce o 28 až 31 dnech. Počátek roku klade na 1. leden.
Kalendářní členění roku se zakládá na počítání tří astronomických cyklů, které se pravidelně opakují:
- dny: rotace Země kolem vlastní osy čili zdánlivý denní pohyb Slunce,
- astronomický měsíc: střídání fází Měsíce a od něho odvozené týdny jako měsíční čtvrti a kalendářní měsíce - od juliánské reformy již "lunární" jen podle jména
- roky: oběh Země kolem Slunce a z něj vyplývající zdánlivý roční pohyb Slunce čili střídání ročních období.
Podle toho, kterému z hlavních cyklických pohybů dává kalendář přednost, se obvykle rozlišuje:
Lunární kalendář
Lunární kalendář je patrně nejstarší a zakládá se na pozorování měsíčních fází. Jeho hlavní výhoda spočívá právě v tom, že měsíční fáze je zřetelně vidět na obloze. Den v lunárním kalendáři začíná obvykle večer (za soumraku), kdy lze Měsíc pozorovat.
Solární kalendář
Zemědělské kultury potřebují roční plánování a užívají sluneční čili solární kalendář, jehož základem je rok resp. tropický rok, doba oběhu Země okolo Slunce, přibližně 365,25 dne. Rok se dělí rovnodennostmi a slunovraty na čtvrtiny, čtyři roční období, jejichž přesné určení však už vyžaduje jisté znalosti. Den začínal obvykle na úsvitu a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den. Čistě sluneční kalendář však není praktický, roční období jsou příliš dlouhá. Proto se téměř vždy kombinuje s prvky kalendáře měsíčního.
Lunisolární kalendář
Protože 12 astronomických měsíčních cyklů je jen asi 354 dnů, řeší se vždy rozpor počítání dnů v kalendáři, aby se srovnal rozdíl mezi čistě lunárním kalendářem a roční dobou a tím se solárním kalendářem. Tím se ovšem naruší sledování měsíčního cyklu a z "měsíce" se stává formální kalendářní měsíc. Pravý, astronomický měsíc pak označujeme jako "lunární" měsíc. Do kategorie lunisolárních kalendářů patří prakticky všechny známé kalendáře s výjimkou islámského a thajského:
- gregoriánský kalendář,
- juliánský kalendář,
- čínský,
- egyptský,
- indický,
- makedonský,
- perský,
- japonský,
- židovský kalendář.
Naopak např. islámský kalendář zůstal čistě lunární, na shodu se slunečním rokem úplně resignoval, takže počátek roku i další islámské svátky nastávají každý rok o 11 dní dříve a každých asi 32 let se kalendář o rok „předběhne“.
Novodobé reformy kalendáře
Základem současných kalendářů je pravidelné členění roku na měsíce a týdny, přes něž se překládají „pohyblivé svátky“ (Velikonoce, Svatodušní svátky, Roš ha-šana, ramadán a pod.), tradičně odvozované od Měsíce, ale v křesťanském i židovském kalendáři zároveň synchronizované se slunečním rokem. Tradiční kalendářní systémy jsou tedy poměrně složité a od 18. století se objevují pokusy o zásadní racionalizaci a zjednodušení kalendáře.
Různé návrhy mají společné jádro a chtějí dosáhnout hlavně následující:
- aby Nový rok připadal vždy na stejný den v týdnu a kalendářové schéma týdnů tak bylo každý rok stejné;
- aby se délka měsíců určovala jednodušším pravidlem;
- aby všechna čtvrtletí byla stejně dlouhá.
Obvykle se navrhuje, aby se na konci roku zařazoval jeden den (v přestupném roce dva), který by nebyl součástí týdne ani měsíce. Zbývající počet 364 je dělitelný sedmi, takže rok může souhlasit s cyklem týdnů, a v každém čtvrtletí by pak byl jeden měsíc o 31 dnech, ostatní o 30 dnech. Jiný, radikálnější systém počítal se 13 stejnými měsíci po 28 dnech a jedním nebo dvěma "přestupnými dny".
Ačkoliv se takové návrhy pravidelně znovu objevují a v 60. letech 20. století se dokonce zdálo, že je mezinárodní organizace schválí, nakonec vždy převládl až nečekaný konzervatismus a z reformy nic nebylo.
zdroj: www.wikipedie.cz
Ke keši:
Nerozhrabujte prosím okolí!! Není to potřeba. Stačí se rozhlédnout a popřemýšlet.
Podívejte se do waypointů na odbočku ke keši, ať se zbytečně neprodíráte hustým porostem. Skoro až ke kešce se sice dá dojet autem, ale prosíme, nedělejto to. Poblíž je rodinný dům, tak ať nevzbudíme podezření a keš dlouho vydrží. Stejně tak prosíme, nelovte keš v noci. S kočárkem se dá dobře dostat cca 40m od keše, dál záleží na typu kočáru a ročním období, ale věříme, že většina se dostane i blíž.
Kousek od keše je pěkný výhled na Zamilovaný hájek (viz. waypoint). Jak už jsme psali, jedná se o naši první kešku, a proto uvítáme jakékoliv připomínky, ať víme, co do příště zlepšít :-)
Děkujeme Ghanii a S@fikovi, že se vzdali boje o FTF a provedli betatest.