Břasy
Obec vznikala postupně prorůstáním jednotlivých osad Horní a Dolní Stupno a Břasy do dnešní podoby. V 19. století významné průmyslové centrum (hornictví, sklářství, chemická a keramická výroba) celého Plzeňska. Součástí obce jsou vesnice Stupno, Kříše, Vranovice a Darová, která mají společně 2041 trvale bydlících obyvatel. Nejstarší z nich jsou Vranovice s první písemnou zmínkou z roku 1115. Významnou památkou je empírová hrobka rodiny Šternberků na stupenském hřbitově, v níž je pochován hrabě Kašpar. Výraznou dominantou je pseudorománský kostel sv. Vavřince ve Stupně a návesní kaple ve Vranovicích. V blízkosti Darové je hotel Darovanský dvůr s golfovým hřištěm. Atraktivní turistickou zajímavostí je přívoz přes řeku Berounku, provozovaný obcí. Územím obce prochází několik turistických tras, které vedou do krásné krajiny při řece Berounce.
http://rodokmen.nase-koreny.cz/obce/ostatni/brasy.html
Stupno
Vesnice, část obce Břasy v okrese Rokycany. Nachází se 1 km na jih od středu Břas. Prochází tudy železniční trať Chrást u Plzně – Radnice. Je zde evidováno 277 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 581 obyvatel.
Narodili se zde: hudební skladatel Josef Bartovský, a Alois Kroc - syn hostinského, český emigrant, otec Raymonda Alberta Kroce, úspěšného čecho-amerického podnikatele.
Historicky zajímavé stavby: Kostel svatého Vavřince a Hrobka rodu Šternberků,
Kašpar Šternberk
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka pocházel z jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Kašpar byl nejprve vyučován domácími učiteli a už v útlém věku projevoval nadání na cizí jazyky a zájem o přírodní vědy. Po skončení filozofických studií odjel v roce 1779 do Říma, aby tam studoval teologii. Za tři roky studia dokončil a v roce 1785 se stal kanovníkem v bavorském Řezně. Zároveň přijal hodnost dvorního a komorního rady ve službách biskupa a ujal se také správy biskupských lesů. Stal se také členem Botanické společnosti v Řezně. V říjnu 1808 zemřel Kašparův starší bratr Jáchym a Kašpar Šternberk se za dva roky vrátil zpátky do Čech, aby převzal rodový majetek na Rokycansku. Na svém radnickém panství založil botanickou zahradu, organizoval dobývání kamenného uhlí a železářskou výrobu. Nálezy zkamenělých rostlin v uhelných dolech na Radnicku Šternberka přiměly k výzkumu rostlinných fosilií. Kašpar Šternberk publikoval přibližně osmdesát vědeckých prací, z nichž nejdůležitější byl šestisvazkový geograficko-botanický popis pravěké květeny s názvem Pokus o zeměpisně-botanické popsání pravěkého rostlinstva – Pojednání o rostlinopisu v Čechách. Jako šlechtic byl Kašpar Šternberk přesvědčen, že šlechta je povolána být nositelem nejvyšších zájmů vlasti a lidstva, a proto věnoval značné úsilí a hmotné prostředky na rozvoj vědy a umění v Čechách. Stál také v čele šlechticů, kteří roku 1818 založili Vlastenecké, později Národní muzeum. Muzeu věnoval svoji knihovnu a veškeré své paleontologické sbírky. Kašpar Šternberk byl jedním z nejvýznamnějších českých přírodovědců, jehož dílo bylo oceňováno i ve světě. Roku 1826 byl zvolen prezidentem Vlastenecké hospodářské společnosti. Jeho jméno je spolu s dalšími jedenasedmdesáti význačnými osobnostmi české historie zlatým písmem vytesáno do fasády budovy Národního muzea v Praze.
https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/kaspar-sternberk/
Cach
Keš se nachází v blízkosti hřbitova. Chovejte se prosím tak, jak se na tomto místě sluší a patří.