Jeho historie sahá až do osmdesátých let, kdy tehdejší JZD letiště zřídilo kvůli práškování polí. Původně byla startovací plocha asfaltová, kvůli bočnímu větru se ale nedala využívat. Zemědělci proto tehdy začali využívat místo asfaltové dráhy, louku.
Délka asfaltového 560 m x 20 m
travnatého 450 m x 25 m
Letecké práškování je způsob dodání živin do půdy (hnojení) pomocí letecké techniky. Jeho počátky sahají k první světové válce, kdy po ukončení bojů byla k mání vyřazená vojenská letadla, která bylo pro práškování možné využít. Výhodou práškování je možnost hnojení nebo roznášení postřiku proti škůdcům na rozsáhlé plochy (například pole či lesy), a proto se využívá v zemědělství či v lesnictví. Protože je však finančně náročné, provádí se již zcela výjimečně (především v místech obtížně dostupných pozemní technikou, tedy traktory). Hnojiva se používají tekutá i prášková.
29. 6. 1963 se do vzduchu vznesl první československý specializovaný práškovací letoun ČMELÁK. Služba na něm byla velmi náročná. Létalo se pár metrů nad zemí a v sezoně prakticky nonstop. Práce s jedovatými chemikáliemi nebyla žádný med.
V létě roku 1926 armáda zapůjčila dva strojeAero A- 11 včetně posádek a pozemního personálu k chemickému postřiku proti kalamitě bekyně mnišky. Na letadla bylo namontováno rozprašovací zařízení a během asi čtrnácti dnů bylo ošetřeno 370 hektarů lesa. Šlo o jeden z prvních pokusů leteckého chemického postřiku v Evropě.
Nyní můžete zahlédnout na letištní ploše ultralighty, paragliding, landkiting či borce co si dokazují svými vozidly, že mají dobré brzdy a tryskový start.
Zdroj: letecké články
Ke keši: Zde je potřeba geopomůcka ( ykcipokselet tengam ) ,měla by být ve výbavě dobrého kačera. Pokud ji nemáte, vemte si alespoň magnet a cca metr provázku, abyste neodjeli bez bodu.
