Vydáte-li se z Potštátu na jih po silnici vinoucí se podél říčky Velička, narazíte na nepříliš známé uskupení výrazných skalisek, které si vysloužilo pojmenování Potštátské skalní město. Byť se svou krásou ani velikostí nemůže rovnat s mnohem známějšími skalními městy v pískovcích České tabule (dokonce k němu neexistuje ani žádný průvodce, takže listing keše můžete využít i tímto způsobem), za návštěvu určitě stojí. Skalní stěny jsou tvořeny převážně odolnými usazenými horninami z období karbonu, jimiž si prorazila cestu říčka Velička a vymodelovala zde poměrně úzké údolí. Nečekejte proto pískovcové skalní věže jako v Teplických či Adršpašských skalách, spíš romantická zákoutí s rozeklanými ostře modelovanými skalami vystupujícími z prudkých svahů údolí. Vedle slepenců zde najdeme také břidlici, která je pro zdejší kraj typická. Zajímavé je na některých místech viditelné vrásnění hornin, které původní usazeniny zkroutily do neuvěřitelných tvarů. Ta nejnápadnější skaliska mají i své vlastní jména. Do dnešních dnů se dochovaly názvy, jako např. Nebesa, Jelení skok, Zakleté město, Kosí údolí, Skřítkovy skály, Čertovo kopyto, Čertovo zastavení, Bílá tůňka, Černá tůňka, Kamenný vodopád, Varhany, Kamenná vrata, Svatební kámen, Čertova přehrada, Čertova stěna, Čertova kazatelna či Strmé skály. Nejkrásnější pohled na skály vysoké i několik desítek metrů je mimo vegetační období, buď brzy na jaře, než se skryjí za hustou clonou stromového listoví a kdy údolí zdobí i pestrobarevné květiny, nebo později na podzim, kdy je zase zbarví podzimní listí. V údolí rovněž najdeme značné množství stop po bývalých vodních náhonech napájejících vodou četné mlýny. Od začátku údolí před Boňkovem až po Potštát jich bylo celkem jedenáct, v prostoru Potštátských skal pak čtyři: Kamenný a Mansbartův mlýn pod Boňkovem, Mikešův mlýn zhruba naproti hostinci U Tlustého Jana a Losertův mlýn (původně nazývaný Braunerův a poté podle dalších držitelů též Vágnerův či Vrátného) u Strmých skal. Po odsunu Němců v r. 1945 celá oblast včetně samotného města Potštát výrazně upadla a do dnešního dne působí opuštěně a ospale, i když město samotné už zase začíná ožívat a je postupně opravováno. Na druhou stranu odlehlost a liduprázdnost skalního města plně ocení vyznavači klidu a ticha. Potštátským skalním městem prochází stejnojmenná okružní naučná stezka o délce cca 13 kilometrů, která začíná a končí v Potštátu a provede vás po největších zajímavostech v okolí, jako zřícenina hradu či zbytky rozhledny. Jen pozor na řidiče automobilů, kteří údolím často jezdí velmi neohleduplně, jako by byli na silnici sami.
Zdejší krajina byla po staletí osídlená sudetskými Němci. Ostatně hranice Sudet zde dosahovaly téměř až k Olšovci. Skály zvané Bodenstädter Felsen byly oblíbeným výletištěm návštěvníků jak z Potštátu, tak z Hranic. Po válce byli Němci odsunuti a s nimi se bohužel ztratila i značná část historické paměti tohoto kraje včetně zdejších pověstí a přesného pojmenování jednotlivých skalních útvarů a jejich polohy. Mnoho z nich dnes proto nejsme schopni v terénu s jistotou ztotožnit, jelikož jejich přesnou pozici už neznáme. Pokud proto má někdo přesnější informace o jednotlivých skalních útvarech a jejich lokalizaci, budeme velmi rádi, když nám je sdělí.
A nyní podrobněji k jednotlivým skalním útvarům, jejichž pojmenování se nám podařilo aspoň částečně ztotožnit se skálami v terénu. Naprostá většina z nich se nachází po levé straně toku Veličky, tedy na východní, resp. severovýchodní straně údolí. První náznaky skalních masivů můžeme už na začátku údolí od Hranic. Nalezneme zde stopy po důlní činnosti včetně štol (např. Soudkova štola) zbylých po těžbě břidlice. Místu se věnuje keš Slate Drift Bonkov (GC10MCX). Vlastní „Skalní město“ začíná u boňkovské autobusové zastávky, kde je nedaleko od ní možno nad mostem přes Veličku spatřit vysokou skálu, tzv. Nebesa (Himmelreich), a pokračuje proti toku Veličky cca 3 kilometry až k bývalému Losertovu mlýnu, kde skalní městečko uzavírají Strmé skály po západní straně údolí. Postupujeme-li údolím proti proudu Veličky od Boňkova k Potštátu, narazíme postupně na tyto skalní útvary:
Nebesa (německy Himmelreich) (N 49° 36.462 E 017° 41.129)
Prvním výrazným skalním útvarem je dominantní skála nacházející se nad domem za mostem nedaleko soutoku Veličky s Kouteckým potokem. Jelikož se rozeklaná skalní stěna vypíná vysoko k nebesům, dostalo se jí pojmenování „Nebesa“.
Nebesa
Jelení skok (snad N 49° 36.603 E 017° 40.969)
Nejen v Karlových Varech skáčou jeleni ze skály, podle pověsti i tady. Bohužel zbylá část pověsti, proč jelen skákal, se nedochovala. Neznáme ani přesnou lokalizaci místa, jen že by se skála měla nacházet naproti Nebesům ve svahu pod hradem Puchart. S velkou pravděpodobností se ale jedná o výraznou skálu na uváděných souřadnicích viditelnou i ze silnice.
Jelení skok
Nad Jelením skokem se na vrcholu kopce nachází hrad Puchart (též Zighart nebo Pustý či Sudetský zámek, německy Wüste Schloss) (N 49° 36.700 E 017° 40.934) doplňující pestrost skalního města o další, totiž lidský prvek. K samotnému hradu jen stručně, neboť se mu věnuje samostatná tradiční keš Zricenina hradu Puchart (GCXYVZ) a nově naše keš Povesti o hradu Puchart (GC80T08). Jedná se o nepříliš běžnou a na Moravě asi jedinou dvojici plně funkčních, nijak nespojených hradních objektů vlastněných obvykle dvěma majiteli (odborně ganerbenburg, v Čechách je jím např. hrad Choustník), oddělených od sebe skalním hřbetem a hlubokým do skály vylámaným příkopem. V zadním hradu na východním konci skalního výběžku nad údolím se nacházela obytná věž, z níž se zachovala jen západní stěna. Věž mohla mít rozměry asi 10×12 metrů. Ze západního předsunutého hradu se dochovaly jen základové zdi a výrazný zdvojený příkop s valem. Hrad byl postaven pravděpodobně někdy ve 13. století. Na přelomu 13. a 14. století byl hrad Puchart centrem kolonizace této oblasti. Po vzniku tvrze v městě Potštát a možná v souvislosti s válkami markrabat byl poměrně vzdálený hrad ještě v 14. století opuštěn. O hradě se dochovalo asi nejvíc pověstí, ale těm se zde věnovat nebudeme, jelikož o nich pojednává právě naše mystery keš Pověsti o hradu Puchart. Z geologického hlediska je samotný skalní hřeben s hradem Puchart skalnatý útvar, jež se vyznačuje mimořádnou geologickou skladbou hornin. Najdeme zde vše od pískovce, přes slepence až po břidlice, které se střídají v intervalech s rozdílnou osou lomu a tak vytváří půvabné skalní zákoutí porostlé buky, smrky a borovicemi.
Zadní (východní) část hradu
Hostinec U Tlustého Jana (Gasthaus Zum Dicken Hannes) (N 49° 36.637 E 017° 40.888)
Pod hradem při silnici se nachází bývalý hostinec U Tlustého Jana. Tato původně zahradnická usedlost pochází již z roku 1710. Její pojmenování vzniklo v 19. století díky neobyčejně korpulentnímu hostinskému, který tu v té době čepoval pivo. Byl prý tak tlustý, že měl vyrobenu speciální židli. Aby se z ní zvedl, měl nad pípou ve stropě hák a ze židle se vytahoval na provaze. Později si dokonce toto zařízení zdokonalil a nechal si vyrobit jednoduchý kladkostroj. Od skončení II. světové války až donedávna byl hostinec jediné místo, kde se bylo možno v skalním městě občerstvit. Dnes je bohužel i on zavřený a parkoviště vedle něj i se zastavením zdejší naučné stezky ohrazené a nepřístupné.
Hostinec U Tlustého Jana po r. 1900...
... a dnes (2017)
Zakleté město (N 49° 36.881 E 017° 40.569)
K němu se nám nepodařilo zjistit žádné bližší informace. Jedná se o oblast s několika břidlicovými skálami vystupujícími z dlouhých prudkých svahů, v nichž je několik puklinových jeskyní.
Zakleté město
Kosí údolí (N 49° 36.934 E 017°40.447)
Hezké kratší úzké údolí lemované skalisky táhnoucí se směrem ke Kyžlířovu, kterým protéká bezejmenný potok. Tímto údolím utekl vrah Františka Polišenského (viz níže).
Kosí údolí
Skála vpravo od ústí údolí
Skřítkovy skály (Zwergel Hausen, též Skřítkovy domy či Trpaslíkův domeček) (N 49° 36.905 E 017° 40.323) a Čertovo kopyto (Teufelstasse, též Čertovo zastavení)
Vedle Svatebního kamene a Kamenných vrat asi nejznámější a subjektivně možná nejhezčí zdejší skalní útvar. Skřítkovým skalám je i věnováno jedno ze zastavení naučné stezky. V těchto skalách bydlel podle pověsti trpaslík „Apella od zlata“, který vlastnil zlaté poklady a bohatě obdarovával chudé. Víc se k němu a k pověstem mu věnovaným dočtete v již archivované keši Skřítek Apella (GC48P3R). Mezi válkami nějaký nadšenec německé národnosti popsal černou barvou jednotlivá místa skal a tak je označil snad pro obdivovatele příštích generací. Ani to však nepomohlo, aby mnohé útvary neupadly v zapomnění. Podařilo se nám zde najít německý nápis Zwergel Hausen na skále zachycený na fotografii na informační tabuli, ale od doby jejího pořízení již hodně sešel. U jiných skal se nám nápisy najít nepodařilo.
Už notně omšelý německý nápis Zwergel Hausen na skále
Z geologického hlediska jsou zde skály tvořeny jak jílovci, slepenci a břidlicemi, tak jinými sedimentovanými horninami a arkózami. Právě zde jsou krásně vidět jednotlivé sedimentační vrstvy.
Několik skřítčích domečků, ve skutečnosti mrazových puklin
Někde poblíž tabule zastavení naučné stezky se nacházel další známý útvar Čertovo kopyto. Podle starého německého popisu to byla skála v řečišti při jeho pravém břehu (byť některé údaje na internetu vzbuzují zdání, že se nacházel někde nahoře ve skalách), na jejímž vrcholu byla prohlubeň ve tvaru kopyta. Dle pověsti si tady dupnul dopálený čert, kterému se nepodařilo z balvanů postavit přehradu (viz níže). Podle jiné verze tu odpočíval, když odnášel tlustého hradního pána z Puchartu do pekla. Proto druhý název Čertovo zastavení. V prohlubni se i za největšího sucha stále udržovala voda. Bohužel údajně po povodních v červenci 1997 útvar zmizel pod silnou vrstvou naplavenin. Dle jiného místního zdroje Čertovo kopyto naopak zmizelo pod navážkou při narovnávání silnice. K tomuto útvaru se nám nepodařilo získat žádnou fotografii. Pokud ji někdo z vás má k dispozici, budeme velmi rádi, pokud nám ji poskytnete.
Říčka Velička zhruba v místech, kde se nacházelo Čertovo kopyto
Pár desítek metrů odtud na jihovýchod se u silnice nachází nedávno opravený malý kamenný kříž (N 49°36.878 E 017°40.366). Je upomínkou tragédie, která se na tomto místě odehrála dne 21.6.1928 (na tabuli naučné stezky je chybně uváděn rok 1924). Toho dne šel údolím bohatý hranický řezník František Polišenský do Potštátu nakoupit dobytek. Zhruba na místě, kde je dnes křížek, byl zastřelen a oloupen. Smrtící rána vyšla z dlouhé střelné zbraně, pravděpodobně služební policejní karabiny. Vrah i s penězi zmizel nedalekým kaňonem Kosího údolí směrem ke Kyžlířovu a nebyl nikdy vypátrán.
Kamenný kříž
Skalní útvar neznámého jména (N 49°36.991 E 017°40.128)
Na uvedených souřadnicích se nachází další výrazný skalní útvar s několika střechovitými svislými profily vedle sebe ve skalní stěně. Nepochybně i on měl své jméno, to se nám ale nepodařilo zjistit. Snad se jedná o výše zmiňované Varhany, jelikož střechovité protáhlé profily mohou vzdáleně připomínat varhanní píšťaly.
Skalní útvar neznámého jména
Svatební kámen (Heiratstein, též Kámen vdavekchtivých žen) (N 49° 37.162 E 017° 39.970) a Čertova přehrada (Teufelsmauer, též Čertova zeď) (N 49° 37.153 E 017° 39.957)
Svatební kámen se nachází na pravém břehu Veličky téměř u mostu. Je z větší části zasypaný (kdysi dosahoval výšky 2 metry) a zabetonovaný do opěrné zdi lesní cesty a předpolí mostu. Tento kámen sem podle pověsti dotáhl čert při stavbě přehrady, aby dostal za ženu selskou dívku. Jak to tak bývá, vše mělo byt hotovo do svítání. Čert však sázku prohrál, poslední kámen, který nesl, tu upustil, a téměř dostavenou přehradu rozmetal po stráni na západ od říčky, kde se její pozůstatky nacházejí dodnes. Čert předal kameni kouzelnou moc, proto dívky, které na něj vylezou, se do roka určitě vdají. Téměř u kamene je další ze zastavení naučné stezky.
Svatební kámen
Samotná Čertova přehrada se nachází v lese pár metrů na jihozápad od Svatebního kamene a tvoří ji nižší kamenná stěna se široce roztroušenou skupinou různě velkých balvanů pod ní. Vzhledem k znění německé verze pověsti je pravděpodobné, že jde o útvar, který je v jiných pramenech nazýván jako Čertova zeď či Čertova stěna.
Čertova přehrada
Kamenná vrata (Steinerne Tor) (N 49° 37.169 E 017° 40.038)
Výrazná skalní stěna nedaleko Svatebního kamene naproti přes cestu za říčkou byla vrásněním usazeninových hornin vymodelována tak, že tvoří jasný oblouk připomínající zavřená vrata. Současně se jedná o nejužší místo údolí se skalním městem. Až donedávna po cca 160 let na skále rostl dub a tvořil dominantu této soutěsky. Horolezci skálu budou spíš znát pod názvem Dolní či Nové skály. Nachází se na ní horolezecká keš Potstat Lower Rocks Challenge (GC1G2MV). V tomto místě se v letech 1938 – 1939 scházeli ordneři z Potštátska. Byla to sudetoněmecká polovojenská organizace (německy Sudetendeutsches Freikorps, SdFK) založená v září 1938 z nařízení A. Hitlera za účelem destabilizace situace v československém pohraničí za pomoci ozbrojených útoků, sabotáží a diverze. Na nepřístupném skalním štítu po nich zůstaly dlouho po válce stopy hákového kříže. Od úpatí se suťovým svahem na vrchol měří skála cca 30 metrů.
Kamenná vrata i s dubem po r. 1900...
... a dnes (2017)
Propadlý kříž (Versunkene kreuz) (přibližně N 49° 37.217 E 017° 39.700) a Čertova kazatelna
Zhruba v místech, kde je dnes v zatáčce silnice rozšířená krajnice, stával Propadlý kříž s letopočtem 1723. Podle pověsti se na tomto místě nacházel hostinec. Jeho návštěvníci nedbali doby půstu a bezuzdně se veselili. Ale jen tak dlouho, dokud se i s hospodou nepropadli do pekel. Skutečnost byla zřejmě prostší. Dle německé verze kříž označuje místo, kde byl v r. 1723 zavražděn (ano opět!) řezník a šlo tedy asi o smírčí kříž. Dle jednoho místního zdroje možná šlo o nějaký tragický spor dvou bratrů Rederů, čemuž by nasvědčovala i dvě písmena R v iniciálách v ramenech kříže. Bližší informace se nám však nepodařilo zjistit, protože příjmení Reder bylo v této oblastí před II. světovou válkou velmi časté. Kamenný kříž ani jeho pozůstatky jsme nenašli. Nevíme, co se s ním stalo, kdy a za jakých okolností zmizel, ale byl vyznačen ještě na vojenských mapách z 50. let 20. století. Podle novějších neověřených informací měl údajně zmizet v r. 1975, kdy byl ukraden, a skončil asi v Německu. Dnes na něj upomíná jen místní název U Malého křížku.
Kříž vyznačený na staré vojenské mapě z 19. století
„Propadlý kříž“ na staré fotografii
Vpravo na východ od kříže se má nacházet skalní útvar Čertova kazatelna. Ten se nám s žádnou konkrétní skálou zatím s jistotou ztotožnit nepodařilo. Výrazná skála, která se nachází na souřadnicích N 49° 37.195 E 017° 39.851, údajně není oním skalním útvarem (i když tvarem také může kazatelnu připomínat), ale jedná se o pozůstatek starého lomu. Horolezci ji budou znát pod názvem Staré či Horní skály a nacházela se na ní další nedávno archivovaná horolezecká keš BABINEC (GC2DEYW).
Staré skály
Skalní město uzavírají Strmé skály. K nim se nám rovněž nepodařilo zjistit nic bližšího ani jejich přesnější lokalizaci, jen že se mají nacházet na pravé straně Veličky, tedy na západním svahu. S velkou pravděpodobností se ale jedná o uskupení několika výrazných skalních homolí v prudkém svahu naproti bývalému Losertovu mlýnu se středem zhruba na souřadnicích N 49° 37.438 E 017° 39.744.
Jedna z výrazných skalních homolí naproti Losertovu mlýnu
Vaším úkolem bude projít se několika nejznámějšími místy v skalním městě a v terénu a na internetu zjistit několik informací.
1. stage: Svatební kámen
a) Změřte nadmořskou výšku Svatebního kamene.
b) Uveďte jeho barvu (lze zjistit i pohledem zdálky z nedalekého silničního mostu), o jakou horninu se jedná a jaká je jeho odhadovaná váha (blízká infotabule pomůže).
c) Změřte kámen na jeho nejširším místě na straně od říčky Veličky. Protože sestup ke kameni je docela obtížný, tak jako alternativu i pro případ mokra, vysokého stavu vody nebo pro rodiny s dětmi nabízíme změření délky delší strany velkého lichoběžného balvanu o pár metrů dál vlevo v lesíku pod Čertovou přehradou, viz foto:
2. stage: u Čertovy kazatelny
d) Odhadněte výšku tzv. Starých skal (těch s horolezeckou stěnou) na desítky metrů. Horolezci si ji můžou změřit exaktně :-)
e) Odhadněte, jakou horninou je tvořena.
3. stage: Skřítkovy skály
f) Určete sklon geologických vrstev skal v okolí tabule naučné stezky (měří se po směru hodinových ručiček).
g) Zjistěte, např. s pomocí strýčka Googla, délku říčky Veličky.
Nepovinný úkol – vyfoťte sebe či GPS u některého skalního útvaru.
Odpovědi pošlete na náš e-mail v profilu. Na schválení správnosti odpovědí nečekejte a zalogujte se. V případě nějakých nesrovnalostí vás budeme kontaktovat.
English version:
The Potštát Rock Town is a lesser known rock town situated in the narrow valley between village Boňkov and town Potštát. The rock walls are made up of predominantly durable sedimentary rocks from the Carbon period, through which the Velička river broke through and modeled many interesting rocks. To date, the names of the rocks have been preserved, such as Nebesa (Heaven), Jelení skok (Deer jump), Čertova zeď (Devil's wall), Zakleté město (Encharted town), Kosí údolí (Valley of blackbirds), Skřítkovy skály (Glitter´s rocks), Čertovo kopyto (Devil's Hoof), Čertova stopa (Devil's Footprint), Bílá tůňka (White Pool), Čertova stěna (Devil's wall), Černá tůňka (Black Pool), Varhany (Organ), Kamenná vrata (Stone gate), Svatební kámen (Wedding stone), Čertova přehrada (Devil's dam), Čertova kazatelna (Devil's pulpit) or Strmé skály (Steep rocks).
Aswer these questions:
1. stage: Svatební kámen (Wedding stone)
a) At what altitude is the stone located?
b) What´ s colour of stone (you can see it iven from near way bridge), what kind of rock is stone formed about a what is its estimated weight (near information board helps You).
c) Measure the stone at its widest point on the side of the Velička stream. As an alternative especially to wet, high water or for families with children, I offer the measurement of the length of the long side of the big boulder a few meters further on the left into the forest below Čertova přehrada (Devil's Dam), see photo:
2. stage: u Čertovy kazatelny (near the Devil's pulpit)
d) Estimate the height of Staré skály to tens of meters.
e) Write, what kind of rock is rock formed about.
3. stage: Skřítkovy skály (Glitter rocks)
f) Determine the slope of geological layers of rocks.
g) Find out, for example with the help of Uncle Google, the length of the stream Velička.
Voluntary task – take a picture of yourself or a GPS at any rock formation.
Send answers to our e-mail (on our profile). Don't wait for a confirmation of your answers. If there is something incorrect, we will contact you.
Zdroje:
Internetové stránky města Potštát
Informační tabule naučné stezky Potštátské skalní město
Franz Götz – Sagen des Bezirkes Mähr.-Weißkirchen, Poschkau, tisk Leipnik, 1932
Ivan Krška – Hrad Puchart-Zighart, ves Předhradí a nejstarší zmínky o Potštátu, Sborník Státního okresního archivu v Přerově 2004
Potštátské skalní město a bývalá tvrz Puchart
Skalním městem za loupeživým rytířem
http://www.oderske-vrchy.cz/clanek/naucne-stezky/potstat-skalni-mesto/1/
http://cestovani.idnes.cz/tip-na-vylet-potstatske-skalni-mesto-dwd-/po-cesku.aspx?c=A010319_133550_olom_volnycas_kot
http://www.hohranice.cz/okolni-skaly/
Jiřina a Jaromír Poláškovi – Pověsti Oderské, Spálovské a Potštátské