A cache by InkaCZ Message this owner

Hidden : 6/8/2017

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Na zadaných souřadnicích cache nehledejte. Najdete zde však pamětní informační ceduli k tématu ekozemědělství. V blízkosti této cedule se ocitnete v samé kolébce ekologického zemědělství! Právě zde se totiž můžete projít po poli, na kterém se poprvé po asi 50ti letech znovu v České republice začalo pěstovat tzv. „léčivé obilí“, blahodárná pšenice špalda.

Biocache

Tato cache Vás seznamuje se základními principy a pravidly bio (organického, ekologického) zemědělství, jehož kořeny sahají v České republice právě zde, do Starého Města pod Králickým Sněžníkem. Co to vlastně "bio" je? Stručně se dá říct, že to je to "normální", přirozené zemědělství. Jsou to tisíce let rozvíjené způsoby přirozeného hospodaření bez použití chemie, bez konvenčního průmyslového hnojení. Mimochodem, pro hnojení se prostě používá zelené hnojení (zapravení dalších rostlin do půdy, aby se půda obohatila o organickou hmotu), nebo stará dobrá organická hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, sláma, kompost).

Založit tady kešku mě poprvé napadlo, když jsem zde vzala na výlet mou babičku a začala jsem jí o biozemědělství vyprávět. Velmi rychle se ale naše role obrátily a stala se z toho přednáška od ní ke mně. Ona to totiž všechno ještě z dob jejího vlastního hospodářství zná. Jen my, další generace, jsme ty přirozené principy přírody z omámení průmyslovou revolucí a možná i z přirozené lenosti nechtěli slyšet a zapomněli. Ano, pravidelné okopávání a sběr mandelinek bramborových mě v mém dětství vážně moc nebavilo...

Pro získání souřadnic je třeba, abyste použili selský rozum nebo se třeba zeptali na zkušenosti svých (pra)rodičů. Zřejmě Vás ale nemine ani vytáhnutí kalkulačky a malé zapátrání na internetu. Já osobně jsem při ověřování souvislostí a informací při tvorbě této cache požádala o pomoc odborníky z místní bio firmy PROBIO, jejíž lidé právě stáli při samém zrodu ekozemědělství u nás. Tímto jim děkuji za čas a ochotu.
Za betatest posílám velké díky Peťce z týmu Kotkovi!

Tato cache je spolu s cache Chřástal polní součástí minisérie Po stopách ekozemědělství. Může se Vám proto hodit opsat si bonusové číslo A pro bonusovku!

Tak ať se Vám tady líbí!

A. V ekologickém zemědělství je kladen důraz na podporu přirozené půdní úrodnosti, šetrné zpracování půdy a na pestré osevní postupy. Díky kombinaci přirozených postupů a principů se v krajině i v půdě vytváří biologická rovnováha, která posiluje schopnost rostlin bránit se škůdcům a chorobám a tím se i posiluje vůbec možnost ekologického hospodaření.
Součástí ekologických osevních postupů je pravidelné střídání plodin na polích tak, aby hned po sobě na stejné půdě nerostla stejná plodina. Využívá se přitom např. pěstování dvou hlavních plodin jiné druhové rozmanitosti, zařazování různých směsí plodin a i tzv. zlepšujících plodin a meziplodin (plodiny, které jsou zařazovány pro zachování přirozené úrodnosti půdy a pěstují se v období mezi dvěma hlavními plodinami nebo i jako podsevové meziplodiny současně s hlavní plodinou).

Mezi tyto zlepšující plodiny nebo meziplodiny se neřadí:
A=7 tolice vojtěška a jetel plazivý
A=8 peluška jarní a hořčice bílá
A=9 pšenice ozimá a řepka olejka

B. Tvorba pestrých a vyvážených osevních postupů je v ekozemědělství nelehkým matematickým rébusem z hlediska kombinatoriky. Využívá se při ní jak znalostí toho, která plodina je vhodná po které, nebo se kterou současně, tak toho, že u jednotlivých plodin jsou doporučeny rozdílné časové odstupy pro opětovné pěstování na stejném místě (cca v délce od 3 – 7mi let).

U některých z následujících plodin má být v ekozemědělství časový odstup pro opětovné pěstování na stejném pozemku co nejdelší, doporučuje se cca 6 – 7 let, a to u:
B=7 len a slunečnice
B=4 oves a pohanka
B=2 jetel a mák

C. Péče o půdu, krajinu a přirozenou ochranu proti škůdcům zahrnuje i některé nadstandardní postupy, které konvenční (tzn. neekologické) zemědělství považuje za neziskovou ztrátu času. V konvenčním zemědělství se pak tyto postupy často používají jen v případě, že jsou na ně vypsány dotační tituly.

Které z níže uvedených metod se v ekologickém zemědělství nepoužívají:
C=0 budování přirozených útočišť pro zvěř v blízkosti nebo i uprostřed polí (tzv. biopásy - luční porosty, keře, bidla pro dravce jako přirozené hubitele hlodavců apod.)
C=9 hnojení minerálními hnojivy
C=6 mechanické ničení plevele a ruční sběr škůdců

D. Ekozemědělci se zasluhují i o návrat tzv. zapomenutých tradičních plodin, které se u nás dříve po staletí pěstovaly. Řadí se mezi ně např. pohanka, pšenice špalda, pšenice jednozrnka a dvouzrnka, červená pšenice, len nebo čirok. Důvodem je větší tradiční odolnost těchto potravin, ale i lepší schopnost vytáhnout si z půdy minerály, což se následně projeví lepšími nutričními hodnotami potraviny na talíři. Zásadní nevýhodou, která se podílí na vyšší ceně biopotravin, je ale jejich nižší výnos – např. špaldu údajně vymýtil z českých krajin Hitler právě z důvodů pracnosti jejího zpracování a nízké ziskovosti.
Představme si, že výnos konvenční pšenice ozimé je cca 7-10 tun na 1 ha. V ekologickém zemědělství je výnos (bio) pšenice ozimé cca o 1/3 nižší než v konvenci. Výnos bio pšenice špaldy je o další cca 1/3 nižší než bio pšenice ozimé. Navíc je špalda pluchatá rostlina, tzn. že má až 35% slupek – i o tyto slupky je její výnos nižší.

Kolik tun špaldy (bez slupek) v biokvalitě z onoho 1 ha pole v tomto případě přibližně získáme?
D=5 cca 5 tun
D=4 cca 4 tuny
D=3 cca 2,5 tuny

E. Průkopník českého ekologického zemědělství, Ing. Martin Hutař, se osobně zasloužil o to, že se již zmiňovaná špalda (nešlechtěná pšenice) navrátila po asi 50ti letech zpět do české krajiny a do našich jídelníčků. Spolu s pohankou se pak špalda stala takřka synonymem pro ekologické zemědělství.

Historka o tom, jakým způsobem špaldu v 90. letech do České republiky dostal, je dnes již legendární. Jak se to stalo?

E=2 Ještě v době před revolucí oslovil německé (západní) ekozemědělce s prosbou o pomoc zavést ekologické principy v rámci socialistického statku, kde pracoval. Západní zemědělci mu místo toho nabídli pomoc s emigrací. Až po několikerém odmítnutí emigrace mu na jaře 1989 poslali 3 pytle osiva špaldy v bio kvalitě, které k němu na Moravu složitou cestou přes další socialistické země doputovaly až pár měsíců po revoluci.

E=3 V roce 1986 vyhrál 2. místo soutěže Ekofond o nejlepší ekologický projekt. Měl obdržet finanční dotaci k rozjezdu tohoto svého projektu. Protože byl ale vedením statku, kde pracoval, upozorněn na to, že on, agronom páté kategorie, nemůže určovat koncepci podniku, musel ze statku odejít a projekt nerozjel. Až když začal po revoluci podnikat, přihlásil se pořadatelům o to, že si výhru stále nevybral. Finance už na něj ale samozřejmě z důvodů režimových změn žádné nezbyly. Pořadatelé soutěže ale měli odborné kontakty v zahraničí a jako kompenzaci nabídli p. Hutařovi pomoc se zajištěním osiva ekologicky pěstované špaldy z Rakouska, kterou mu následně ve třech pytlích předali.

E=4 V roce 1990 měl Martin Hutař nápad vrátit špaldu zpět na místa, kam patří, a kde byla běžně součástí života lidí. Protože ale v České republice nebylo k dispozici žádné vhodné osivo a už se blížil čas k zasetí, a zároveň se zrovna začaly stříhat dráty na hranicích, které byly do té doby ostře sledované, zvolili s kamarádem nejrychlejší cestu, kterou obešli zdlouhavý byrokratický postup. Oslovili známé z Rakouska, se kterými v blízkosti hranice, kde ještě stále byly kontroly, pohraničníci, psi a samopaly, vyměnili 3 pytle špaldy za 3 basy piva hanušovické Holby. Špaldu v bio kvalitě tak k nám v podstatě tímto výměnným obchodem propašovali.

F. Ekologické zemědělství je v České republice (i v celé EU a ve světě) legislativně regulováno (u nás spadá pod zákon o ekologickém zemědělství). Žadatel označení „bio“ splňuje přísné podmínky, podléhá pravidelné certifikaci (kterou je nutné každoročně obhajovat), a pravidelným i přepadovým kontrolám různých institucí, včetně auditů z kontrolní inspekční organizace. Označení "bio" pak může farmář užívat až po ukončení povinného tzv. "přechodného období", tj. období 2-3 let (dle druhu hospodaření) určených pro očistu půdy od starých zátěží. Přitom už ale v tomto přechodném období podléhá hospodaření zákonu a musí naplňovat všechny náročné a nákladné podmínky a principy určené pro ekozemědělství.
Nápis "bio" tedy nemůže používat každý zemědělec, který hospodaří tzv. "ekologicky" (i když to o sobě často a rád zmiňuje ústně, což je ale klamavá informace), ale jen ten, jehož ekologický režim je takto tvrdě kontrolován. Výroba produktů s označením „domácí“, „natur“, „ekologické“, „přírodní“ apod. pod zákon o ekologickém zemědělství také nespadá a jejich kvalita není nijak zaručena. Další zaměnitelná označení jsou např. „Klasa“, „Fair Trade“, „Regionální potravina“, atd., které jsou však získávány na základě jiných kritérií a vypovídají o jiných výjimečných kvalitách produktu či obchodu.
Jediným označením svědčícím o produktu pěstovaném z (kontrolovaného) ekologického zemědělství tak je právě označení „bio“ nebo „eko“ a povinné kódové označení na obalu. Dle tohoto kódu lze rozpoznat i konkrétní kontrolní organizaci, pod kterou povinně výroba a kontrola výroby tohoto konkrétního produktu spadá. Označení se doplňuje i o legislativou schválené logo – u nás jde o tzv. zelenou „biozebru“ pro produkty z ČR, a tzv. „eurolist“ pro produkty z EU.

Které z níže uvedeného označení (kód + loga) vyhovuje pro produkt v biokvalitě, který je vyrobený v České republice, a který je kontrolovaný certifikační společností KEZ o.p.s.?

F=4 CZ-BIO-001