První zmínku o Hanušovicích nacházíme v listině Jana Wustehuba z roku 1325, v níž jmenovaný šlechtic odevzdal cisterciáckému klášteru v Kamenici (Kamieniec Zabkowicki, Polsko) městečko Goldek (dnes Staré Město pod Sněžníkem) s deseti dalšími vesnicemi. Zda tak učinil pod tlakem vlastního svědomí po všem plenění, krádežích a útiscích, které poddaným kameneckých cisterciátů způsobil společně se svým bratrem Heinrichem, jak nechal napsat v listině, nebo po přinucení králem Janem. Pro historii Hanušovic je důležité, že jedním z bodů, které ohraničovaly postoupené klášterní majetky, byly pozemky obce Joannis villa, kterou němečtí osadníci nazývali Hannsdorf, česky Hanušova či Janova ves. Názvy kolonizačních vsí často obsahují jména jejich lokátorů, kteří je rozměřili a založili.
Hanušovice byly založeny nad soutokem řek Moravy a Branné, nad jejich záplavovým územím, které v létě sloužilo pro pastvu dobytka. Selské usedlosti se táhly nahoru po obou stranách potoka Rauschbachu a tvořily tak tzv. ulicovou zástavbu. Jak dokládá výsadní listina pro hanušovickou rychtu, některé hanušovické pozemky ležely také za řekou Moravou, která jinak tvořila přirozenou hranici kolštejnského panství proti tehdejšímu panství zábřežskému a později proti panství rudskému. Snad k nim tehdy náležel i vrch Weinberg ležící nad zmíněnými pozemky, který pravděpodobně dokládá snahy nových osadníků z Německa o pěstování vinné révy, kterou si možná přinesli z domoviny.
V Hanušovicích byl brzy po založení vesnice postaven farní kostel pro duchovní potřeby poddaných. První zmínka o něm je z poloviny 14. století, kdy je vyjmenován společně s farními kostely v Kolštejně (Branné), Starém Městě pod Sněžníkem, Malé Moravě a Habarticích, které v rámci šumperského děkanátu přešly pod pravomoc nově ustanoveného litomyšlského biskupství. Život středověkého člověka podléhal zvyklostem a rituálům církevního roku v opakujícím se koloběhu. Hanušovičtí poddaní v neděli a o svátcích mířili na mši svatou do svého farního kostela, kde život každého z nich začínal křtem a končil mší za zesnulého.
Pár řádek z dávné historie Hanušovic které popisuje autor ve své knize o Hanušovicích, kterou si případně můžete zakoupit v místním infocentru.