Přírodní rezervace
Břenčák je přírodní rezervace ev. č. 1130 na k.ú. Kníničky v Brně, okres Brno-město. Správa AOPK Brno. Nachází se nad levým břehem Brněnské přehrady. Geomorfologicky náleží Boskovické brázdě. Důvodem ochrany je zachování přirozených a přírodě blízkých lesních geobiocenóz s výskytem druhově bohatých a stabilních společenstev a současně esteticky významného segmentu krajiny v intenzivně využívané rekreační oblasti.
Geologická charekteristika
Skalní podloží tvoří v dolní části svahu červenohnědé až rezavohnědé slepence rokytenské facie permu Boskovické brázdy. V horní části svahu jsou droby rozstáňského souvrství spodního karbonu, na něž navazují vilémovické vápence středního devonu. Odolné rokytenské slepence na řadě míst vystupují na povrch v podobě skal a skalek. Tato lokalita je přístupná pouze pěšky po žluté turistické značce, která vede podél řeky Svratky kolem přehrady. Jedná se o opuštěný lůmek v červenofialových oligomiktních rokytenských slepencích až brekciích, který je součástí několik set metrů dlouhého, částečně přerušovaného defilé. Hornina je zrnitostně velmi špatně vytříděná, běžně se vyskytují valouny, většinou oválného tvaru, okolo 20 cm, průměrná velikost je okolo 5 cm. Ve valounovém složení výrazně dominují valouny kulmských drob a křemene, ojediněle byly pozorovány také valouny vápenců a aplitů. Hornina je výrazně tektonicky postižená s množstvím zlomů, puklin a vyvinutou kliváží. V takovém typu horniny nebylo možnost zjistit vrstevnatost, ale v okolních výchozech je velmi strmá vrstevnatost uklánějící se k jihovýchodu nebo překocená s úklony k severozápadu. Rokytenské slepence a brekcie dokládají významnou synsedimentární aktivitu, neboť se ukládaly při úpatí zvedajícího se brněnského masivu. Jedná se o sedimenty přívalových úlomkotokových proudů.
Flóra a fauna
Z dřevin jsou zastoupeny buk lesní, bříza bělokorá, dub letní, dub zimní, habr obecný, hrušeň planá, jabloň lesní, jasan ztepilý, javor babyka, javor klen, javor mléč, jeřáb břek, jilm horský či lípa malolistá, podél břehu přehrady vrba bílá, vrba křehká, vrba košařská a trojmužná, mezi keři brslen bradavičnatý, brslen evropský, dřín obecný, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, skalník celokrajný či třešeň křovitá. Byliny zastupuje čilimník řezenský, černýš hřebenitý, brambořík nachový, dymnivka plná, chrpa chlumní, koniklec velkokvětý, prvosenka jarní, sesel sivý, violka trojbarevná a mnoho dalších.
Ve starých habrech se vyvíjí vzácný krasec berlínský a tesařík obrovský, z plazů je to slepýš křehký, užovka hladká, u vody užovka podplamatá a obojková, z ptáků krutihlav obecný, strakapoud prostřední, lejsek bělokrký a šedý, žluva hajní či rehek zahradní.
Ke keši
Slepenec je psefitický zpevněný sediment se zaoblenými nebo polozaoblenými valouny s velikostí nad 2 mm. Barva horniny je závislá na materiálu valounů, často světle až tmavě šedá nebo v červených a hnědých odstínech. Textura je běžně lavicovitá, struktura psefitická – konglomerátová. Pojivo je nejčastěji tvořeno psamitickým a aleuritickým materiálem. Pokud je přítomen tmel, bývá karbonátový, železitý, někdy sádrovcový. Je-li přítomna psamitická frakce, řídí se pojmenování podle jejího zastoupení ...
- 50–100 % psefitických valounů – slepenec
- 25–50 % psefitických valounů – písčitý slepenec
- 10–25 % psefitických valounů – valounový (slepencový) pískovec
- pod 10 % psefitických valounů – pískovec
Doporučený postup:
Zaparkujte Vaše vozidlo na vyznačeném parkovišti a vydejte se přes přístupovou cestu (waypoint) po turisticky značené trase na úvodní souřadnice. Cestou můžete pozorovat slepence podél stezky. Pokračujte ještě asi sto metrů dále, kde se cesta prudce stáčí vpravo a vydejte se korytem vlevo, nahoru k vrcholu, na stage 1. Zde budete potřebovat přístroj pro změření nadmořské výšky. Z vrcholu se dá pokračovat po skalách dále ke stage 2. Po zjištění potřebných indicií se vydejte pěšinkou na západ, dolů, zpět na turisticky značenou stezku. Zhruba po 350 metrech narazíte po pravé ruce na malý lom, stage 3, kde splníte poslední zadaný úkol.
Úkoly
V okolí úvodních souřadnic můžete pozorovat krumlovsko-rokytenské slepence.
1) Jaký je rozdíl mezi slepencem a pískovcem?
2) Stezku podél úvodních souřadnic lemuje hornina. Určete její název podle přítomnosti psamitické frakce.
3) Ze stage 1 je pěkný výhled na přehradu. Jaká je nadmořská výška v tomto místě?
4) Popište odbornou terminologií objekt na stage 2. Jak obecně dochází k jeho vzniku?
5) Odhadněte výšku lomu na stage 3.
6) Odeberte u lomu na stage 3 vzorek slepence a popište jeho strukturu a barvu.
7) Vyfoťte cestou nějaké slepence a přidejte je k logu (dobrovolné).
Po odeslání odpovědí můžete logovat. V případě nepřesností se ozvu.
Zdroje
Česká geologická služba, ID: 3005
Wikipedia.org