Historie obce
O Výrci nemáme z nejstarší doby spolehlivé zprávy a můžeme se jen domnívat, že tato ves přináležela k nějakému většímu zboží. Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1422, kdy se knězi v nedalekých Dražicích odtud odváděl desátek.
Statek zde pravděpodobně vznikl teprve před rokem 1552, kdy zdejší zboží patřilo rodu Hozlaurů z Hozlau. Tehdy Vít Hozlauer prodal ves a dvůr Výrec Markétě z Hodějova a jejímu synu Janu ze Strkova. Od Markéty zboží získal Zikmund Malovec z Malovic. Ten o patnáct let později při bojích s Turky nalezl smrt v Uhrách a zdejší statek zdědila vdova Marjana Malovcová z Malovic. Za ní dvůr vyhořel a zpustlý statek se vsí a krčmou byl roku 1603 prodán Jindřichu Dodlebskému z Doudleb. Jeho synovci Janu Bedřichu byl statek zabrán a v roce 1623 prodán kněžně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Perštejna. V roce 1654 se tu připomíná pouze jedna osedlá chalupa a pět zpustlých gruntů.
V odhadu výreckého statku z roku 1704, kdy zboží náleželo Kryštofu Albrechtu Kořenskému z Terešova, se zdejší tvrz popisuje jako skromné patrové stavení z kamene, kryté šindelem. V jeho přízemí byl pokoj, kuchyně, komora a spižírna, v patře pak velký pokoj a komora. Později byla tvrz upravena na sýpku.
Při zhoubném požáru 30.ledna 1917 celý dvůr vyhořel. V současné době v objektu hospodářského dvora již nelze vystopovat zbytky někdejší výrecké tvrze.
Starý český vladycký, později hraběcí, rod Kořenských z Terešova měl ve znaku štít, v jehož zlatém poli byl černý kohout s červeným hřebínkem, stojící na jedné noze. Tentýž byl pak i v klenotu erbu.
Na konci osmdesátých let dvacátého století se ale na hospodářských budovách bývalého dvora objevil zcela jiný znak ptáka - velký výr. Byl značkou zdejší pálenice.
Klasický lihovar byl na statku ve Výrci zřízen na začátku dvacátého století. Při pozemkové reformě ve dvacátých letech dvacátého století zdejší sedláci utvořili lihovarské družstvo, které prakticky fungovalo až do padesátých let dvacátého století. Od roku 1950 procházel lihovar mnoha změnami a rychle měnil majitele, až konečně v roce 1972 v něm proběhla poslední kampaň. Údajně jako nerentabilní se lihovar odmlčel, ale jeho poslední správce pan Dvořák věřil, že toto opatření je pouze dočasné a proto důsledně dbal, aby zařízení lihovaru nebylo zničeno. Znovuvzkříšení práce lihovaru se bohužel nedočkal. Po obětavém správci zbyl deputátní byt.
Tehdy pana Zacha(ZD Dražice) napadlo využít volného bytu na zřízení pěstitelské pálenice. A protože od záměru neměl nikdy daleko k jeho uskutečnění, již v roce 1990 se mohli pěstitelé těšit z nově zřízené pálenice. Přestože obě její aparatury byly ve své kategorii největší a jejich kapacita byla 10-15 tisíc litrů lihu za kampaň, nestačil zájmu zákazníků. Bohužel se vyskytly problémy s komíny a snad i jiné a v roce 1996 se sezona již nerozeběhla.
Zdroj: http://www.balkovalhota.borec.cz/vyrec.htm
Doufám, že se Vám návštěva tohoto místa a jeho okolí bude líbit.