Ptáček Vladimír
14.7.1920-20.2.2001
astronom, odborník na elektronickou chronometrii
Ing. Vladimír Ptáček byl celosvětově respektovaným odborníkem na oblast určování přesného času. V roce 1973 navrhl společně s kolegy Ing. Jiřím Tomanem, CSc. a Ing. Antonínem Součkem, CSc. originální metodu porovnání časových etalonů využívající televizního vysílání. Ta byla v roce 1973 oceněna cenou Československé akademie věd a našla uplatnění na celém světě.
Vladimír Ptáček nejprve pracoval ve Výzkumném ústavu pro elektronickou fyziku, kde se podílel na stavbě prvních křemenných hodin pro tehdy nově zřízenou Laboratoř měření času. V roce 1954 byl založen na akademii věd Astronomický ústav, kam Ing. Ptáček přešel a bez přestávky zde pracoval neuvěřitelných 30 let.
Zasloužil se zejména o vysílání přesného časového znamení v Československém rozhlase a prvního nepřetržitého vědeckého vysílání přesného času v Evropě. Navrhoval a konstruoval nejrůznější elektronická časová zařízení, která předávala přesný čas do rozhlasu. Některé z jeho originálních konstrukcí se dnes nachází ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Na ústavu se také nemalou měrou podílel na údržbě a modernizaci astrometrických přístrojů pro měření času. Kromě návrhu a tvorby nových přístrojů se zabýval analýzou mezinárodních srovnání časových etalonů.
Vladimír Ptáček byl odborně činný i mimo Astronomický ústav. Pracoval mnoho let jako hospodář ve vedení Československé astronomické společnosti a v její Zákrytové a astrometrické sekci. Pravidelně publikoval v Říši hvězd a Hvězdářské ročence, kde vždy připravoval část věnovanou časovým signálům. Za svoji celoživotní práci obdržel pamětní medaili Tadeáše Hájka z Hájku a čestnou stříbrnou medaili Československé akademie věd. Byl čestným členem České astronomické společnosti.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Seskupení desítek až stovek hvězd, které vznikly v přibližně stejné době ze stejného mezihvězdného materiálu nazýváme:
1. souhvězdí
2. galaxie
3. kulová hvězdokupa
4. otevřená hvězdokupa
5. multistar
B) Výška Polárky nad obzorem souvisí se zeměpisnou šířkou pozorovacího stanoviště. V jaké výšce můžeme pozorovat Polárku na obratníku Raka?
6. 0°
7. 23,5°
8. 50°
9. 76,5°
0. 90°
C) Krabí mlhovina je pozůstatek výbuchu supernovy, kterou pozorovali v roce 1054 převážně Čínští astronomové. Najdeme ji v souhvězdí:
1. Býk
3. Andromeda
5. Beran
7. Orion
9. Blíženci
D) Nejjasnější hvězdy ze tří souhvězdí letní oblohy tvoří takzvaný „letní trojúhelník“, seskupení, které pomáhá při orientaci. Jsou to souhvězdí:
2. Velká medvědice, Drak, Kassiopea
4. Orion, Andromeda, Labuť
6. Drak, Perseus, Delfín
8. Labuť, Orel, Lyra
0. Papoušek, Krokodýl, Tučňák
Kontrolní součet 20
Výpočet
N 49° 53.(D/A)(B+C)(D-B+C)
E 014° 46.(2xC)(C+D)(A+C)