Skip to Content

<

Jeruzalem v Praze / Jerusalem in Prague

Hidden : 06/23/2018
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: virtual (virtual)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zvolte jazyk listingu / Please choose your language

Czech English

Jeruzalém v Praze



Vítej, kačerský poutníče, který přicházíš na starodávnou horu Karlov. Odhoď shon všedního dne 21. století a dovol mi být Ti průvodcem po tomto starodávném místě, které ač zprvu zdá se poněkud zapomenuté a ospalé, věz, že první dojem klame. Tímto místem kráčely české dějiny.

Souřadnice tě správně přivedly před bránu, kterou se vchází do bývalého kláštera augustiniánů, při jehož prohlídce bych Ti ráda dělala společnost.

Brána, kterou právě procházíš, vznikla před rokem 1723, a jak jistě poznáš je barokního slohu. Z vnější strany je ve štítu nástěnná malba Nanebevzetí Panny Marie. Dříve zde byl umístěn dvouhlavý korunovaný orel – znak císaře - a pod ním pak znak tohoto opatství. Až bránou projdeš, nezapomeň se ohlédnout. Na druhé straně štítu najdeš sluneční hodiny.

Pokračuj vzácný cestovateli za svojí pravou rukou, až dojdeš ke kašně uprostřed nádvoří. Posaď se na chvilku a poslechni si něco málo nejen o Karlově. Osvětlí Ti to, proč se jmenuji právě Jeruzalém v Praze.

Jak si nejspíš vybavíš ze školních lavic, Nové Město pražské založil král Karel IV. Možná Ti vytane na mysli i rok tohoto založení – 1348 - a též i důvod, proč Prahu tak výrazně rozšířil. Byla za tím jeho snaha - protože byl zároveň i římským králem - přeměnit Prahu na hlavní město Římské říše, tedy jakýsi nový Řím. Méně už je známo to, že pro Nové Město pražské před jeho založením existoval ještě jeden vzor, a to Jeruzalém.

Přesněji řečeno pozemský odraz nebeského města na zemi. A skutečně. Pokud se podíváš na půdorys Jeruzaléma z r. 1187 a zrcadlově jej obrátíš podle severojižní osy, bude před Tebou ležet půdorys, který se velmi podobá jádru Nového Města pražského. To ohraničuje řeka Vltava, dnešní Václavské náměstí, Spálená ulice, Karlovo náměstí a dnešní ulice U Nemocnice, Viničná a Apolinářská. Podobnost ale nespočívá pouze v půdorysu, můžeme najít další shodné body. Horu Sion v Praze představuje Vyšehrad, horu zvanou Moria s chrámem krále Šalamouna pak Karlovo náměstí s dnes již neexistující kaplí Božího těla a Krve.

Půdorys Jeruzaléma (vlevo) a Nového Města za Karla IV.

Jaká je však souvislost mezi touto dnes již zbořenou kaplí a klášterem na Karlově, slyším Tě se oprávněně ptát. A já Ti ráda odpovím. O Karlovi IV. je známo, řečeno naším jazykem, že byl tak trochu kačer na svaté relikvie. Na rozdíl od nás je ale neschovával. Naopak. Vystavoval je na odiv. A právě k tomuto účelu sloužila kaple Božího těla a Krve. Významné poutní místo, kde byly ve stanovený svátek vystavovány relikvie a říšské klenoty. Možná i proto byl Karlovu náměstí ponechán tak velkorysý prostor, aby se tam všichni poutníci, nejen ti kačerští, vešli.

Kromě této kaple založil Karel IV. na Novém Městě pražském několik klášterů, jejichž součástí byly pochopitelně také kostely. I u těchto založení můžeme sledovat Karlovu pragmatičnost ve snaze o vytvoření dostatečně husté farní sítě pro nově usazené obyvatele Nového Města. Je zde ale i rovina symbolická. Všechny nově založené kostely se nějakým způsobem vztahovaly ke Karlovu životu – kostel Panny Marie na Slovanech odkazuje na a obnovuje cyrilometodějskou tradici, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je možné vnímat jako poděkování Karla IV. za vítězství v bitvě u San Felice. Kostel zvěstování Panny Marie na Slupi je zase poděkováním za jeho vyléčení z nemoci ve Florencii, sv. Apolinář pak odkazuje na Reavenu.


Kříž z kostelů založených Karlem IV.

A jak je to s kostelem a klášterem na Karlově? Základní kámen byl, za přítomnosti krále Karla, položen 18. září 1350. O dvacet sedm let později, tedy v roce 1377, ač nebyl zcela dokončen, byl kostel vysvěcen. Původní zasvěcení znělo jen sv. Karlovi Velikému, jehož jméno nosil Karel IV. od svého biřmování. Při této příležitosti byly do oltářní menzy vloženy tři zuby Karla Velikého. Tuto svatou relikvii získal Karel IV. v Cáchách, jak nám to dokládá listina z r. 1349, která je dodnes uložena v Národním archivu. Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie přibylo až v pozdější době.

Darovací listina ostatků sv. Karla Velikého Karlu IV.

Při pohledu na kostel je více než patrné - jistě záměrné - další spojení s Cáchami. Hlavní loď karlovského kostela má, obdobně jako hlavní loď katedrály Panny Marie v Cáchách, půdorys pravidelného osmiúhelníku, což je pro gotické stavby velmi neobvyklé.


Katedrála Panny Marie v Cáchách

K této hlavní lodi ze západu (tj. po Tvé pravé ruce, pokud se milý příteli stále zdržuješ u kašny, ke které jsem Tě přivedla) přiléhá zvonice. Po Tvé levé ruce (tedy na straně východní) se k hlavní lodi připojuje presbytář. Všechny tyto tři části kostela mají vlastní střechu tvaru kopule a šedivé barvy. Nebylo tomu tak vždy. Do 19. století měla střecha kostela barvu červenou, jak to dokládají dobové kresby. Současný tvar získaly střechy až po r. 1713. Do té doby byl jejich tvar sedlový (tak jako na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře) či hřebenový.

Střecha chrání klenbu kostela, jejíž velikost překvapí i současného návštěvníka - co si o ní asi teprve museli myslet současníci. Není proto divu, že se o jejím vzniku vypráví pověst, jak se zaklenutím kostela pomáhal sám ďábel (viz keška Pražské legendy - O staviteli chrámu na Karlově) Klenba má v průměru 22,8 m a vznáší se nad hlavní lodí bez jakýchkoli vnitřních podpěr či sloupů. Bohužel, klenba ani její výzdoba nejsou z doby Karlovy. Dochovaná klenba je až z druhé pol. 16. století a její výzdoba je ještě mladšího data - ač by Tě gotická žebra mohla snadno zmást, pochází až z 2. poloviny 18. století.

Do hlavní lodi se dnes vstupuje ze severní strany přes tzv. sínec. Jedná se o menší místnost, přistavěnou před původním gotickým portálem. Sínec Ti tak bohužel brání v tom vidět portál z většího odstupu. Sínec byl před portálem vystavěn mezi lety 1681 – 1684. Dveře se skleněnými okny, které ho dnes uzavírají, sem byly instalovány až v r. 1886. Původní gotický portál je krásně zdoben a na svém vrcholu zakončen fiálou.

Jestli chceš, mohu Tě doprovodit při krátké procházce kolem kostela. Pokud se od kašny vydáš směrem na východ, jistě si všimneš štíhlých gotických oken. Do hlavní lodi vede celkem 6 oken, která jsou dvoupruhová, do presbytáře přivádí světlo 6 oken jednopruhových. Všechna jsou pak zakončena kružbami. Ač opět okna i jejich vitráže mohou působit původně, není tomu tak. Jediné původní vitráže, které se z Karlova zachovaly, jsou dnes uloženy v Muzeu hl. města Prahy. Byly kostelu darovány Vladislavem II. a jeho manželkou královnou Annou de Foix-Candale a představují nejstarší v Čechách dochovanou malbu na skle.

Na presbytáři je zajímavé to, že v hlavní ose kostela (tj. od východu k západu) se nenachází okno, ale jeden ze sedmi opěrných sloupů. Uvnitř presbytáře je umístěn novogotický oltář ke cti Nanebevzetí Panny Marie, který v roce 1872 posvětil kníže arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg. Oltář, který tomuto předcházel, byl z let 1740 – 1744 a po odsvěcení kostela v r. 1785 byl odvezen do nedalekého kostela sv. Apolináře.

Kontrast hlavního oltáře v kostele na Karlově (vlevo) a v kostele sv. Apolináře

Nutno podotknout, že v kostele sv. Apolináře se nachází více původního vybavení karlovského kostela. Předně se jedná o obraz Panny Marie Karlovské od Jana Jiřího Heinische z roku 1697, který je v kostele sv. Apolináře umístěn na postranním oltáři.


Panna Marie Karlovská

Dále tam byla přenesena rakev s ostatky tří řeholníků, kteří byli mučeni a zavražděni v r. 1611. V neposlední řadě byly kostelu sv. Apolináře z rozhodnutí konzistoře v roce 1784 předány matriky.

Když budeš pokračovat v cestě kolem kostela, za chvíli dojdeš na jeho jižní stranu. Doporučuji Ti pozorně se podívat na fasádu. Když budeš dobře hledat, najdeš v ní dvanáct dělových koulí. Zanechala je zde v roce 1757 pruská vojska. Můžeš je brát jako doklad toho, že Karlov, ač klášter a tedy spíše centrum klidu a rozjímání, prošel i bouřlivými obdobími. Dva roky před ostřelováním od Prusů kostel vyhořel. Kvůli svému umístění u městských hradeb kostel velmi utrpěl za třicetileté války. Před ní, v roce 1611 při vpádu Pasovských, došlo k bouřím pražské chudiny, která nakonec vtrhla na Karlov a umučila tři řeholníky. K poslednímu, respektive prvnímu poničení kostela došlo už v červnu 1420 od husitských vojsk.

Když nyní obrátíš svůj pohled k západu, uvidíš před sebou nižší stavbu, která přiléhá k hlavní lodi kostela. V době Karla IV. se zde nacházel druhý vstup do kostela – jižní portál. Ten však musel ustoupit objektu, na který se právě díváš – kapli sv. Schodů, někdy nazývané též Malá Palestina. Jako vzor k její stavbě posloužila kaple v Lateránské bazilice v Římě. Kaple byla na Karlově vybudována snad podle projektu Jana Blažeje Santiniho – Aichla v letech 1704 – 1708. Svaté schody na Karlově mají dvacet osm stupňů z červeného mramoru, a protože jsou v nich umístěny schránky s ostatky svatých, je věřícím dovoleno po nich stoupat pouze po kolenou.

Dříve bylo možné do této kaple vstupovat i skrz podloubí z hřbitova (na kterém se vlastně teď nacházíš). Bohužel dnes už je podloubí zazděné a jediný možný vstup do kaple je přes kostel, což vřele doporučuji. Ve stejné době, kdy vznikaly Svaté schody, byla pod nimi zbudována kaple Narození páně (někdy nazývaná Betlémská), která má podobu umělé jeskyně, tzv. grotty.

Tím končí první část naší společné procházky, která byla věnována kostelu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, jenž býval po staletí součástí kláštera augustiniánů. Když se vrátíš na nádvoří s kašnou a budeš mít vstup do kostela po levé ruce, povím Ti ještě něco málo o samotném klášteře.

Příslušníci řádu Augustiniánů nosili černou řízu a na krku zavěšenou bílou splývající pásku, na levém boku zavázanou na uzel. Někdy se jim přezdívalo pásničkáři.

Ze svého středu si pak volili svého představeného, který měl titul opata. Karlovští opati požívali v církevní hierarchii českého království jistá privilegia. Tak předně od r. 1352 měli právo pontifikálií. To znamená, že mohli nosit odznaky biskupské hodnosti, jako je berla, mitra, prsten a střevíce. O čtyři roky později se stali stálými almužníky královského dvora. Všechna tato práva zachycuje i erb, který opati používali (jsou na něm zachyceny odznaky biskupské hodnosti a tři košíky, které odkazují na právo almužny).


Erb karlovských opatů

Řeholníci ponejprv žili společně, až po roce 1379 máme v listině doklad o tom, že si pro sebe mohli postavit cely.

Listina povolující stavbu cel

Nejstarší podobu konventu neznáme, víme jen, že čtvercovou podobu, která se dochovala dodnes, získal až po třicetileté válce. Jsou to ty prostory, ve kterých dnes najdeš expozice Muzea Policie. Jen uprostřed konventu se nenacházel promítací sál s posluchárnou, ale tzv. rajská zahrada. Do té se původně vstupovalo otevřeným podloubím, které zahradu obepínalo. Dnes jsou oblouky již uzavřené a tvoří chodby, které zpřístupňují jednotlivé místnosti muzea.

Nižší budova přímo před tebou, která přiléhá ke konventu z jeho severovýchodní strany, je tzv. stará prelatura. Vpravo od Tebe se nachází tzv. nová prelatura. S jejím vznikem je spojena celkem vtipná historka: Původně se jednalo o měšťanský dům, který začala stavět Ubelia Řičanová. Protože dům měl stát na půdě kláštera, vznikla domluva, že po její smrti bude dům postoupen klášteru. Nedlouho po začátku stavby přestala Ubelia vyplácet mzdu řemeslníkům a stavba se zastavila. A nejen to, Ubelia si nepřála, aby se ve stavbě pokračovalo. Problémem bylo, že kanonie se na stavbě podílela značnou částkou 8300 zl., za které paní Ubelia ručila v deskách zemských 40.000 zl. Nakonec z obav ze soudu souhlasila Ubelia s postoupením nedokončené stavby klášteru. Stavitelem byl František Kaňka, který jednopatrovou budovu dokončil.

Osudným se pro celý klášter augustiniánů stal rok 1785, kdy byl dekretem Josefa II. klášter zrušen a kostel odsvěcen. Naštěstí ho nepotkal osud jiných zrušených klášterů, protože už v roce 1789 pro něj byl vybrán účel nový, ne příliš vzdálený od toho původního. Byl zde zřízen chorobinec. I kostel, před čtyřmi roky uzavřený, bylo nakonec možno znovu používat k církevním účelům.

Jak odlovit tuto keš?



Pro uznání logu prosím vyfoťte sebe nebo své GPS zařízení či chytrý telefon před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v maximální vzdálenosti 3 metrů od kašny před Muzeem a fotografii přidejte ke svému logu.

Logy bez fotografie, logy s fotografií skrz okénko auta z Legerovy nebo Sokolské ulice a podobné kulišárny budou smazány. Když chcete bod, přijďte si pro něj. ;-)

Keška je přístupná v době otevření parku od 6:00 do 19:00 (v zimě jen do 18:00)!


Jerusalem in Prague



Welcome, dear caching pilgrim who comes to the ancient mountain of Karlov. Leave the hustle of everyday life of 21st century and allow me to guide you through this ancient place that might seem a bit lost and sleepy at first. But be sure that first impression can be deceiving. The Czech history breaths through this site.

The coordinates have brought you in front of the gate that allows you to enter the former Augustinian monastery. Let me be your company during a tour around this magical place.

The gate that you are just passing through was built before 1723 and how you can surely recognize is of Baroque style. In the outer side there is a painting of the Assumption of the Virgin Mary placed in the wall shield. In the past the two-headed crowned eagle – the Emperor's emblem – together with coat of arms of this abbey were placed here. When you walk through don’t forget to look back. On the other side of wall shield you can find the sun clock.

When you follow your right hand oh mighty traveler, you will reach a fountain in the middle of the courtyard. Sit comfortably and listen to some fragments of history not only about Karlov so you can learn why this site is being called the Jerusalem in Prague.

As you will probably recall form the history classes, New Town of Prague was founded by King Charles IV. Perhaps you even know the year of the foundation – 1348 – and the reason why Prague was expanding so much at that time. King Charles as a Roman Emperor wished to turn Prague into the capital of the Roman Empire, a sort of new Rome. What is known less is that the New Town of Prague was meant to be built in manner corresponding to another city – Jerusalem.

More specifically, it should have represented the earthly reflection of the heavenly city on earth. And indeed when you look at the ground plan of Jerusalem from 1187 and turn it mirror-like along the north-south axis, you will see a ground plan that resembles the core of the New Town of Prague. It is bordered with Vltava River, today’s Wenceslas Square, Spálená Street, Charles Square and today’s streets U Nemocnice, Viničná and Apolinářská. However the resemblance does not end with the ground plan. We can find other similarities. Mount Sion is being represented by Vyšehrad, the mountain called Moria with the temple of King Solomon is being compared to Charles Square the now non-existent Chapel of the Body and Blood of Christ.

Ground plan of Jerusalem (left) and New Town of Prague

But what is the connection between already ruined chapel and the monastery on Karlov you might ask? I am glad to answer. Charles IV. Is known to be, in our words, the “cacher” on the holy relicts. But unlike us he was not hiding them. On the contrary he was putting them on display for everyone to see. And the Chapel of the Body and Blood of Christ was a perfect place for the exhibition. In this important pilgrimage site the relicts and imperial jewels were shown on the appointed feast. Maybe that is the reason why Charles Square was left so spacious so all the pilgrims could fit in.

Apart from the chapel, King Charles founded several monasteries that included churches in the New Town of Prague. Even with these foundations we can follow Charles’ pragmatism in the attempt to create a sufficiently dense parish structure for the newly settled New Towners. And there is also a side referring to symbolism. All the newly established churches were somehow related to Charles’ life – the Church of Our Lady of the Slavs refers to and restores the Cyril Methodius tradition; the Church of Saint Catherine of Alexandria can be perceived as a Charles’ thank you for the victory at a Battle of San Felice. The Church of Our Lady on the Lawn at Slupi is again meant as a thank you for the recovery from illness in Florence. And the Church of Saint Apollinaire is being linked to Reaven.


Churches founded by Charles IV., forming a cross

And what about the church and monastery on Karlov? In the presence of King Charles the foundation stone was laid on September 18th, 1350. Twenty-seven years later, in 1377, although not completely finished, the church was consecrated. The original initiation was for Saint Charles the Great, after whom King Charles gained the name during confirmation. On the occasion of initiation three teeth of Charles the Great were placed into the altar hall. This sacred relic was acquired by Charles IV in Aachen as evidenced by the document from 1349 now stored in the National Archives. The consecration of the Assumption of the Virgin Mary occurred at a later date.

Deed of gift for Saint Charles's relics to Charles IV.

When looking at the church you can see another obvious connection with Aachen. The main nave of the Church on Karlov has, like the main nave of the Virgin Mary’s Cathedral in Aachen, layout of a regular octagon, which is very unusual for Gothic Buildings


The Virgin Mary cathedral, Aachen

To this main nave a belfry is adjacent from the west side (i. e. on your right hand, if you, dear friend, are still standing by the fountain I have brought you to). On your left hand (the east side), the presbytery is connected to the main nave. All these three parts of the church have their own roof with grey color and the shape of dome. But it was not always so. Until the 19th century the roof of the church had a red color, as illustrated by drawings from that time. The shape of the roof was originally gable (the same as the Saint Barbara’s Church in Kutná Hora) or ridge and it got its present form after 1713.

The roof protects the vault of the church the size of which will surprise even present visitor – to think what former visitors might have thought about it. No wonder that there is a legend of how the devil himself helped built the vault (see cache Pražské legendy - O staviteli chrámu na Karlově) The vault has 22,8 m in diameter and floats above the main nave without any inside support. Unfortunately, the vault and its decoration are not from the time of King Charles. The current vault dates back to the second half of the 16th century and its decorations are even younger. You might be tricked by the gothic character of the ribs that actually dates back from the second half of the 18th century.

You can enter the main nave from the northern side through the so-called atrium. It represents a smaller room, built in front of the original Gothic portal. But because of the atrium you can’t see the portal from a distance. The atrium was built between 1681 and 1684. The glass windows that are closing the area today were installed only in 1886. The original Gothic portal is beautifully decorated and has a spire on the top.

If you’d like I can make accompany you during a short walk around the church. If you head east from the fountain, you will notice the slender Gothic windows. A total of 6 two-lane windows lead into the main nave. 6 single-lane windows bring light into the presbytery. All of the windows are completed with the tracery on top. You might think that the stained glass windows are from the time of King Charles but that is not true. The only original stained glass that has been preserved from the church is now stored in the Prague Museum. They were donated to the church by Vladislaus II and his wife Queen Anne of Foix-Candale and represent the oldest painting on glass preserved in Bohemia.

The interesting thing on presbytery is that there is no window on the main axis of the church (i.e. from east to west) but there is one of the seven supporting pillars instead. Inside the presbytery a neo-Gothic altar is placed in honor of the Assumption of the Virgin Mary, which was consecrated in 1872 by the Archbishop Bedrich Cardinal Schwarzenberg. The former alter was from 1740 to 1744 and after the consecration of the church in 1785 it was taken to the nearby Church of Saint Apollinaire.

Contrast between the main altars of Karlov church (left) and Saint Apollinaire church

What needs to be mentioned is the fact that church of Saint Apollinaire serves as a home to the original facilities of the Church on Karlov. First placed was the picture of the Virgin Mary of Karlov in 1697 by Jan Heinischen. The painting is located on the side altar of the church of Saint Apollinaire.


Virgin Mary of Karlov

Coffin with the remains of three monks who were tortured and murdered in 1611 was also transferred to the church. And last but not least from the consistory’s decision the registers were passed to the church of Saint Apollinaire in 1784.

As you continue your journey around the church, you will reach the southern side. I recommend you to take a close look at the facade. If you look closely, you will find twelve cannon balls in it. They were “left” there by Prussian army. You can perceive them as evidence that Karlov, although being monastery and therefore the center of peace and meditation, has also undergone “stormy” periods. Two years before the Prussian bombardment the church burned down. Because of the location close to the ramparts the church suffered greatly during the Thirty Years' War. Before that, in 1611 when invaded by Passau Army, there were protests from the Prague’s poor who eventually broke into Karlov and tormented three monks. At last the first ever destruction of the church occurred in June 1420 by the Hussite Army.

When you look towards west you will see a lower building in front of you that is adjacent to the main nave of the church. At the time of Charles IV this was a second entrance to the church – the southern portal. But it had to step aside for the object you are now looking at – the Chapel of Saint Stairs (sometimes also called Little Palestine). The chapel from Lateran Basilica of Rome probably served as a model for its construction. The chapel was built on Karlov probably based on the project of Jan Blažej Santini-Aichl in the years 1704 and 1708. The sacred stairs on Karlov have twenty eight steps made of red marble and because they contain the remains of the saints, the believers are allowed to ascend them only on their knees.

Earlier it was possible to enter the chapel also through the arcade leading from cemetery (on which you are now standing). Unfortunately the arcade is now walled in and the only entrance to the chapel is through the church. I strongly recommend visiting it. In the same period the Holy Stairs were built the Chapel of the Birth of the Lord (sometimes called Bethlehem’s) was created under it. It has a form of an artificial cave, so called grotto.

Thus ends the first part of our walk together which was dedicated to the Church of the Assumption of the Virgin Mary and Saint Charles the Great that has been a part of the Augustinian monastery for centuries. When you return to the courtyard with the fountain and you will have the entrance to the church on your left side, you can hear a bit about the monastery itself.

Augustinians were wearing a black tunic with white sash bound around the left hip. Sometimes they were called “pásničkáři”.

From their center they elected their superior who was titled Abbot. The Abbots from Karlov were somehow privileged in the ecclesiastical hierarchy of the Czech Kingdom. Since 1352 they had the right to pontificate meaning they could were symbols of Bishop’s regalia such as crozier, miter, ring and shoes. Four years later they became permanent alms of the royal court. All these privileges are captured on the coat of arms used by the Abbots (the symbols of Bishop’s regalia and three fruit basket as a symbol of the right of alms are portrayed there).


Coat of arms of Karlov abbots

The monks lived together at first, but after 1379 we have a written document which is listing that monks had the right to build separate cells for themselves.

The charter authorising cells construction

The oldest form of convent is unknown we only know that the square shape which have survived to this day has gained its form only after the Thirty Years’ War. In this area you can now find the exposition of the Police Museum. The only difference is that the place where there is now the screening and lecture hall was in the time of monks a so-called Garden of Eden. The entrance to this magical place was originally through an open arcade that surrounded the garden. Today the arches are closed and create corridors that connect the different rooms of museum.

The smaller building right in front of you, which is adjacent to the convent from its northeastern side, is called the old prelature. On your right side you can then see the new prelature. There is a funny story about its origin. Originally this was a burgher house built by Ubelia Řičanová. Because the house was to be placed on the grounds of the monastery, it was agreed that after her death the house would be ceded to the monastery. But not long after the start of the construction Ubelia was not paying to the workmen and the construction stopped altogether. And Ubelia wished to not continue with the work. The problem was that she owed a lot of money. Because she was afraid of the court Ubelia finally agreed to give the unfinished building to the monastery. The builder František Kaňka completed the single-storey building eventually.

What was fatal for the Augustinians was the year 1785 when by the decree of Joseph II the monastery was abolished and the church deserted. Fortunately in 1789 a new purpose was made for the church – not so distant from the original one. A lazar house was created here. Even the church, closed for four years, could have been eventually used for religious purposes.

How to log this cache?



In order to log this cache as Found, please take a picture of yourself or your GPS / smartphone in front of the Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého church within 3 meters distance from the fountain in front of the Museum and add the photo to your log.

Logs without pictures will be deleted. You want a smiley, come and get it. ;-)

The cache is accessible during the parc opening hours from 6 AM till 7 PM (during winter till 6 PM only)!

English translation by ufemezumik.

Použité zdroje / Sources of information


Karel Navrátil, Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateránských sv. Augustina, nyní městské chorobince na hoře Karlově v Novém městě Pražském, Praha 1877

Karel Navrátil, Kostel a bývalý klášter na hoře Karlově v Praze, Praha 1881

Antonín Postřihač, Karlov na hoře Karlově v Praze. Pohled do minulosti a přítomnosti, Praha 1903

František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl I., Praha 1995

Jiří Laňka, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, Praha 2016

Petr Stančík, Kaple Božího těla a Krvě na Karlově náměstí, Praha 2017

http://praha-archeologicka.cz/p/201

https://www.fotopraha.com/nove-mesto-za-karla-IV.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BE_pra%C5%BEsk%C3%BDch_kostel%C5%AF

Národní archiv Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) // ŘA Karlov 3, in: monasterium.net, URL , accessed at 2018-06-13Z

http://www.oslj.cz/fotogalerie/mse-na-pamatku-karlovskych-mucedniku/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Apolin%C3%A1%C5%99e_(Praha)

https://www.vyletnik.cz

Národní archiv Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) // ŘA Karlov 8, in: monasterium.net, URL , accessed at 2018-06-15Z

Virtual Reward - 2017/2018


This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between August 24, 2017 and August 24, 2018. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards on the Geocaching Blog.


Additional Hints (Decrypt)

[CZE] Enqrwv qbqninzr, mr cev cbevmbinav sbgbtensvr arav ahgar (nav mnqbhpv) fgng hcebfgerq xnfal. :-)
[ENG] Jr'q yvxr gb fnl gung vg'f abg erdhverq (arvgure qrfverq) gb fgnaq va gur zvqqyr bs gur sbhagnva jura gnxvat gur cvpgher. :-)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.