Zdraví
Vypůjčil jsem část článku, který přesně vystihuje to o co se s Vámi chci podělit a sám bych to nesepsal lépe. Přečtení Vám jistě nezabere více než 7 minut a jistě Vám to pomůže i při luštění.
Kanadský ministr národního zdraví a zdravotní péče Marc Lalonde v roce 1974 poprvé prezentoval nový model determinant neinfekčních chorob, který se stal podnětem pro rozsáhlý vědecký výzkum vlivu celé škály různých determinant (činitelů) na zdraví lidí. Zdraví začalo být chápáno jako výsledek vztahů lidského organismu a řady sociálně-ekonomických, fyzikálních, chemických i biologických faktorů životního a pracovního prostředí, ale také jako výsledek způsobu života jedinců i sociálních skupin. Lalondova zpráva se zároveň stala výzvou pro nové uchopení zdravotní politiky. Ta se musí oprostit od představy, že za výsledný zdravotní stav obyvatelstva může pouze rozvoj zdravotnických služeb, a musí zaměřit své úsilí o zlepšení zdraví lidí jednak směrem ke spolupráci různých resortů, jednak k zapojení občanů a posílení jejich vlastní kontroly nad podmínkami svého života. Výsledky zdravotní politiky pak závisejí do značné míry na tom, do jaké míry se daří ovlivňovat zdraví populace také aktivitami mimo zdravotnický sektor.
Determinanty zdraví
Determinanty, neboli činitele působící na zdraví lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které jsou vzájemně se ovlivňujícími proměnnými a zároveň významně ovlivňují a určují zdravotní stav.
A - Mezi přímé determinanty, tedy takové, které mají bezprostřední vliv na zdravotní stav jedince, patří:
- Zdravotnické služby a jejich kvalita – cca 10–15 % (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví).
- Faktory životního prostředí – cca 15–20 % (např. ovzduší, půda, voda, klimatické podmínky, záření, hluk, chemické látky, fauna, flóra). Člověk je se svým okolím pořád v interakci. Na jedné straně je okolím ovlivňován, pozitivně či negativně, na straně druhé toto prostředí neustále pozměňuje, ať kladně nebo záporně. Člověk velmi aktivně zasahuje do prostředí s cílem adaptovat je pro své potřeby.
- Genetické faktory – cca 10–20 % (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen…). Vznik onemocnění velmi těsně souvisí s vlastnostmi organismu. I když existují onemocnění, jež se považují za výhradně geneticky podmíněná, naprostá většina nemocí vzniká jako důsledek ovlivnění organismu prostředím, ve kterém existuje. Vznik nemoci pak závisí na dědičných vlastnostech organismu a charakteru vystavení organismu škodlivému agens (působiteli). Potenciál přizpůsobivosti se vyvíjí, mění v průběhu života jedince.
- Životní styl (udává se až 60% význam). Na zdraví člověka má vliv vhodné bydlení, strava (tj. dostatek čisté vody, zdravé potraviny s dostatečným množstvím vitaminů a jiných potřebných látek, bez nadbytku tuků, solí i sacharidů), pracovní a životní prostředí, dodržování osobní a pracovní hygieny, partnerské a mezilidské vztahy a celkový způsob života. Míra odolnosti organismu je tedy určena poměrem mezi genetickou predispozicí a životním stylem. Jestliže životní styl neodpovídá biologickým dispozicím člověka, dochází k poškození jeho organismu.
Literatura uvádí, že 80–90 % všech nádorů se rozvíjí vlivem zevních faktorů. Vznik asi 35–40 % nádorů souvisí se způsobem naší výživy. Rozvoji většiny nádorů se proto můžeme ubránit, je však nutné, abychom věděli, co podporuje jejich vznik a co mu naopak zabraňuje. Onemocnění s dominancí výživy (41 %). Onemocnění, kde výživa hraje důležitý vliv (38 %). Odhadem až 80 % kardiovaskulárních chorob, mozkových příhod, diabetu 2. typu a 40 % zhoubných nádorů může být sníženo, jestliže se podaří eliminovat rizikové faktory, tj. pokud bychom se po celý život stravovali podle zásad správné výživy, udrželi si zdravou hmotnost a dostatečně se pohybovali, omezili kouření apod. Celých 60 % všech nemocí je pak způsobeno sedmi rizikovými faktory, které se navzájem negativně ovlivňují a jež lze velmi dobře ovlivnit preventivními opatřeními. Jedná se nadváhu a obezitu, kouření, nadměrný příjem alkoholu, nezdravé dietní návyky, vysoký cholesterol v krvi, vysoký krevní tlak a nedostatek pohybu.
B - Nepřímé determinanty nepůsobí přímo na organismus, přesto však mají vliv na zdravotní stav, zejména celé populace; patří sem například kulturní tradice a hierarchie hodnot, politicko-ekonomický systém, role jednotlivce a sociální prostředí. Na prevenci nemocí vynakládáme v České republice pouhý zlomek celkových nákladů na zdravotní péči (cca 1–3 %). Většinu prostředků (tedy 97-99%) spolyká léčba nemocí a jejich komplikací. Hlavním cílem péče o zdraví není léčení nemocí, ale podpora fyzického, duševního a sociálního blahobytu. To, že „aktivní tvorba zdraví“ funguje, ukazuje výkonnost vrcholových sportovců. Před 20 lety profesionální fotbalista nebo hokejista začínal cca ve dvaceti a končil ve třiceti letech. Dnes mnozí hrají na vrcholné úrovni do 40 let. V minulosti hrál 10 let, nyní 20 let…
A dál co potřebujete k získání finálních souřadnic? Trocha z té zdravotnické praxe. Správný geokačer má silně vyvinutý smysl pro všímání si detailů, skrytých souvislostí a tak podobně. Princip je jednoduchý. Nepůjde o žádnou kdoví jak složitou matematickou šifru s IT podtextem. V budoucích několika minutách, hodinách či dnech se z Vás stanou radiologové (lékaři zabývající se zobrazovacími technikami) a anatomové. Tak Vás jistě nepřekvapí několik obrázků, na kterých bude vyznačen útvar, který musíte poznat a latinsky (pokud jiným jazykem, tak Vás na to upozorním) pojmenovat. Myslím, že vše bude jasné. Tak jdeme na to…
A - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
B - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
C - počet písmen v názvu zlomeného útvaru (latinsky, 1 slovo)
D - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
E -počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
F - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
G - počet písmen v názvu útvaru/kalcifikovaného u (téměř?) všech dospělých (řecky, 2 slova)
H - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
I - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova, plural)
J - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
K - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
L - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
M - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
N - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
O - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
P - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 3 slova)
Q - počet písmen v názvu útvaru/orgánu (latinsky, 1 slovo)
R - počet písmen v názvu útvaru/orgánu (řecky, 1 slovo)
S - počet písmen v názvu útvaru/orgánu (řecky, 1 slovo)
T - počet písmen v názvu útvaru/orgánu (řecky, 1 slovo, prosím použít "f" místo "ph")
U - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
V - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
W - číselné označení pořadí (pozor, pouze v daném oddílu)
X - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
Y - počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 1 slovo)
Z- počet písmen v názvu útvaru (latinsky, 2 slova)
☠ - počet písmen v názvu, co je na obrázku rekonstruováno dle CT (latinsky, 1 slovo)
☯ - stomatologické číselné označení chybějícího zubu, dle zubního kříze, nejčastěší označování
Stačí dosadit zde, vypočítat podle platných matematických pravidel a máte finální souřadnice: P.S. když vyjde trojciferné číslo, tak je první cifra logicky 0 v čtyřciferném zápisu! "CH" jsou dvě písmena
(A+B)*(C+D+E)+F+G-(D+I)*H+J+K+L+M+N+10*3*10*10+O-(P+Q)*R+S*T+U+V+W*X*Y+Z+☯-☠ = xxxx
N 50° 3x.xxx
(A+B+C)*(D+E-F)+G*K+H*I*J+L*M+(K+E)*D*Q+10*10*3*10+(N+O+P+Q)*R+S*T+U+M+V*W+X*Y+Z+☯-☠ = yyyy
E 015° 5y.yyy
...a ještě se Vám bude na místě hodit kód k zámku, takže další vzorec:
A+B+C+D+E+4*F+G+H+I+J+K+L+M+N+O+P+Q+R+S+T+5*U+V+W+X+Y+Z+☯+☠ = kód zámku
Poznali, rozluštili? Máte souřadnice? No skvěle! Tak a vzhůru do terénu se trochu projít a zlepšit tak svou pohybovou aktivitu (je to přeci jedna z přímých determinant zdraví… přeci jste na to už nezapomněli).
