|
Nejdříve jsem ten sloup považoval za nějaký pozůstatek pomníku nebo obyčejného betonového sloupu. Jedna paní z Krásna mi tvrdila, že se jedná o hraniční kámen označující konec katastru Krásna. Jednou jsem u sloupu zastavil a zjistil, že je opravdu kamenný. V horní části jsem si všiml dvou děr po šroubech. Po chvíli pátrání na internetu jsem zjistil, že se zřejmě jedná o ukazatel směru. Jedná se o čtyřhranný, dva a půl metru vysoký a směrem vzhůru nepatrně zúžený žulový obelisk, který často při jízdě autem splývá se svým okolím. To, že se jedná o staré dopravní značení, dokládají právě ty díry po šroubech, protože tam byla připevněna tabulka s informačními údaji.
Ukazatelé směru či rozcestníky se u nás začaly objevovat už v první polovině 18. století a od roku 1864 byla povinnost vyznačování směru na silnicích uložena zákonem. Jak ale mají takové rozcestníky vypadat, to už zákon neurčoval. A tak, na rozdíl od Saska, kde byly tvar i velikost milníků a distančních sloupů dány nařízením kurfiřta Augusta Silného z 1. listopadu 1721, panovala v Čechách v tomto ohledu naprostá volnost. Rozcestníky se dělaly většinou ze dřeva, někdy se kvůli tomu na rozcestích vysazovaly rychle rostoucí stromy, a když už si nějaká vrchnost nebo obec dovolily rozcestník kamenný, bylo většinou na tom kterém kameníkovi, jak si s tou zakázkou poradí.
Výsledkem je pestrá škála velikostí a tvarů a dnes tak u silnic nalézáme nejčastěji sloupky ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu a válce. V případě válcových sloupů se jednalo o tzv. císařáky, typizované ukazatele směru, které byly za Rakouska umísťovány na císařských, tedy státních silnicích. Pokud se vrátíme k tomu krásenskému, ten se nejvíce podobá dalším třem, které jsou poblíž Horní Blatné, Abertam a Jáchymova. Zřejmě se ale nejedná o typizovaný sloup podle nějaké normy, ale kameníci si nejspíše navzájem odkoukávali práci svých kolegů.
Pokud byste měli zájem o více informací, doporučuji navštívit tento web:
http://www.jiri-linhart.cz/pamatky-dopravniho-znaceni/
|