K samotné krabičce:
Pro odlov není potřeba se dobívat do polorozpadlé budovy sokolovny, kterou prosím nenavštěvujte ani z vlastní iniciativy, ať se vám uvnitř nic nestane. Keš prosím vždy ukládejte na stejné místo a stejným způsobem. Jedná se o velikost mikro, proto prosím nevkládejte do keše žádné nežádoucí předměty. Při odlovu keše dbejte na životní prostředí a přítomné obyvatele Chudenic. Díííííky a přeji příjemný odlov. :)
Něco z historie:
Sokolovna v Chudenicích vznikla v období let 1921–1923, tedy v době rozvoje sokolského hnutí a rostoucí obliby tělovýchovy a sportu v tehdejším Československu. Dochovala se ve špatném, ale jinak takřka původním stavu. Je charakteristickou ukázkou stavby svého druhu ve vesnickém prostředí a byla prohlášena za kulturní památku v roce 2013. Od doby svého vzniku poskytovala přístřeší nejen sportovním, ale i výchovně vzdělávacím a dalším společenským aktivitám.
Tělocvičná jednota Sokol začala v Chudenicích působit už před vypuknutím první světové války v roce 1914, ale její činnost se plně rozvinula teprve v meziválečném období. 29. 1. 1919 přijalo obecní zastupitelstvo návrh prof. K. Regala na zahájení finanční sbírky ve prospěch výstavby nové sokolovny; cvičenci do té doby provizorně využívali nejrůznější prostory jako například sál hospody U Baláků. Ještě téhož roku se podařilo získat ve sbírce ve prospěch díla 1 970 Kč. O rok později vznikl v Chudenicích sokolský stavební odbor, jenž získával další finanční prostředky, zejména formou darů od členů Sokola. V krátké době se podařilo vybrat zhruba 10 000 Kč, přičemž zhruba 30% tvořily dary a příjmy sokolské jednoty. Pozemek pro stavbu daroval hrabě Evžen Černín z Chudenic, jenž zároveň poskytl za výhodných podmínek potřebný stavební materiál.
Stavební pozemek byl do doby zahájení stavby nabídnut do nájmu místní školní radě. Pro přepravu stavebního řeziva a kamene byly koupeny dva vozy. Přímo na staveništi se vyráběly cihly (několik tisíc kusů). Práce však musely být brzy zastaveny pro nedostatek finančních prostředků. Na pozemku sokolovny měla být podle zákona zřízena studna s pitnou vodou pro cvičící žactvo. Ta měla poté sloužit i pro umývárny, splachovací záchody a sprchy při tělocvičně a na zalévání rostlin. Studna musela mít takovou kapacitu, aby stačila i pro vlastní stavbu. 5. 9. 1920 pověřil místní výbor předsedu, aby dal studnu vykopat. Než však byly zemní zahájeny, rozhořel se opět spor o stavební náklady.
Stavba se potýkala od začátku s potížemi. Například 19. 5. 1922 musela být provedena oprava krátce předtím zhotovených stropů; podle obecní kroniky chudeničtí zedníci vykonali svou práci na stropech nekvalitně a defekty napravili až fasádníci. 6. 12. 1922 si stěžoval stavbyvedoucí J. Čížek, že z provedených záchodových žump na několika místech zatéká do základů, atd. Přes všechna tato úskalí byla chudenická sokolovna slavnostně otevřena roku 1923.
30. 5. 1945 se v chudenické sokolovně sešli zástupci místních tělovýchovných spolků, aby utvořili jednotný tělovýchovný spolek (nakonec k tomu nedošlo ani v následujících letech). V roce 1947 vykazoval v Chudenicích největší činnost právě Sokol a divadelní ochotnický spolek Tyl. Pro XI. všesokolský slet, který se konal v červnu roku 1948 v Praze, nacvičovalo v sokolovně sto čtrnáct členů.
Budova sokolovny vyžadovala neustále údržbu a opravy. Například v roce 1982 byla provedena výměna okapů, nad šatnami byla položena nová lepenková krytina. Pořádaly se zde taneční zábavy, diskotéky, ale i divadelní představení. V první polovině roku 1994 se v Chudenicích vzhledem k poklesu počtu kulturních akcí začaly rodit úvahy o prodeji sokolovny. Vlastnický nárok na ni si činila Česká obec sokolská v Praze. Od roku 1995 se veškeré plesy a zábavy konaly už jen v hostinci U Baláků.
Dnes už chátrající dětské hřiště u sokolovny:
28. července 2007 ve 14 hodin bylo v Chudenicích slavnostně otevřeno dětské hřiště a parčík Sokolovna. Projekt „Hřiště Sokolovna“ byl založen na rozhodování a dobrovolné práci veřejnosti. Podobu hřiště si místní občané sami navrhli na plánovacích setkáních a samotnou stavbu podpořili dobrovolnou prací v rámci několika pracovních sobot. Úřadu Městyse Chudenice se podařilo po startovacím grantu od Nadace VIA ve výši 200 tisíc korun získat další dotace od Plzeňského kraje, ministerstva pro místní rozvoj a sponzorské dary několika firem. Výsledkem je originální hřiště s herními prvky z rostlého akátu, asfaltový skatepark a volejbalové hřiště celkem za více než milion korun, řekl tehdy koordinátor projektu K. Lamač pro KT Deník.