Milí kačeři,
zveme vás na procházku po naučné stezce Po hranici, když ji společně projdeme, objevíme hraniční kameny, které v sobě ukrývají řadu příběhů.
Přesné hranice pozemků dnes geometři určují s minimální odchylkou díky moderním přístrojům nebo GPS souřadnicím. V době, kdy o digitálních technologiích nevěděli ani ti nejvizionářštější autoři vědeckofantastických románů, se k vyměřování katastrů jednotlivých panství a velkostatků využívaly hraniční kameny podobné těmto. Nejvíc jich bylo osazeno v průběhu 18. století. Dnešní geodetické práce jsou přesnější a nepoměrně rychlejší, postrádají ale estetickou hodnotu, díky které tyto kameny nutily kolemjdoucí ke krátkému zastavení. Jsou navíc nositeli starých časů. Odkazují na doby, kdy v čele Království českého stála Marie Terezie, piaristé v Kyjově založili latinské gymnázium a kostel Nanebevzetí Panny Marie na kyjovském náměstí byl novostavbou.
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, nachází se zde I. panel naučné stezky Po hranici. Okruh celé stezky měří 5,8 km. Na jednotlivých zastávkách se dovíte spoustu zajímavých informací a některé vám pomůžou k odhalení, kde najdete keš.
Doplňte následující text a spočtěte, kam se vydat pro keš.
K milotickému panství patřil čeložnický katastr, jehož kamennou hranici dochovaly hraniční kameny z let 174A, 1749, 176B, 179C a 180D.
Od roku 191E byl vlastníkem čeložnického revíru Dr. Ladislav Seilern.
Nejstarší hraniční kámen na území Chřibů je na hranici pozemků Boršic a Buchlovic, obsazuje letopočet 167F a iniciály buchlovského pána Hanuše Zikmunda Petřvaldského z Petřvaldu. (Na panelu je uveden jako nejstarší, později jsme objevili ještě starší.)
Nejstarší mapu Moravy pořídil zřejmě na objednávku moravských stavů osobní lékař Rudolfa II. Pavel Fabricius roku 156G. Patrně nejznámější mapou Moravy je dílo Jana Amose Komenského datovanou rokem 162H.
Keš najdete na souřadnicích:
N 49°04. [E+H-B] [F-B+D] [G-C+B]
E 017°10. [G-H+D] [E-B-B] [G-B-D]