Důležité: do bunkru není nutné vstupovat pro odlovaní keše. Ta je umístěna vně objektu.
Podél cesty vedoucí dále do Střížova můžete spatřit hranaté prohlubně ve stráních. Na těchto místech byly zakopány spojenecké tanky při bitvě o Cheb.
Československé opevnění (v zahraničí někdy též nazývána jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.
Teď něco trochu k historii druhé světové války a Chebu
Mnichovskou smlouvu byly v říjnu roku 1938 k Německu připojeny oblasti Československa, obývané Němci - takzvané Sudety. V Chebu v době druhé světové války žilo mnoho válečných zajatců, kteří byli ubytování v táborech a getech, kterých bylo po Chebu více než deset. V průběhu let se začalo rapidně zhoršovat zásobování potravinami, přičemž největší změna proběhla po úspěšném vylodění spojeneckých jednotek v Normandii, po kterém začala spojenecká vojska osvobozovat Francii. V Chebu v tu dobu začalo rapidně přibývat leteckých poplachů. Počátkem roku 1945 se fronta k našemu městu přiblížila natolik, že přímá konfrontace se spojeneckými vojsky byla prakticky nevyhnutelná.
Strategických cílů bylo v Chebu poměrně hodně. Velké nádraží s letištěm, viadukt, letecká továrna a vojenská letecká základna. Dne 14. Února roku 1945 v 10:45 přiletěly nad Cheb americké bombardéry B17, které měly za cíl leteckou továrnu. Během několika minut bylo na objekty továrny vypuštěno 345 pum o hmotnosti 500 liber. Kvůli zhoršené viditelnosti však bombardování neproběhlo úplně dle očekávání a budovy nebyly úplně zničeny. V neděli dne 25. Března roku 1945 se tedy uskutečnil nový nálet, kdy se nad Chebem od 11:00 v několika vlnách vystřídaly bombardéry B24 Liberátor. Cílem byla opět letecká továrna, kde se v té době vyráběly stíhačky Messerschmitt ME262. Tyto tryskové stíhačky způsobovaly spojeneckým jednotkám velké ztráty a z toho důvodu byly továrny na tyto stroje v hledáčku bombardéru. Bombardování trvalo celé 3 hodiny a továrny byly srovnány se zemí. Znatelně bylo poškozeno i letiště a přilehlé objekty. Poměrně velké byly i ztráty na životech, kdy při bombardování zemřelo přes 70 válečných zajatců, kteří v továrně pracovali. V domech kolem nádraží bylo také přes 60 obětí.
Nejhorší nálety však Cheb stále ještě čekaly. Osmá letecká armáda - Mighty Eight - dostala za úkol vyřadit hlavní nádraží v Chebu. 8. Dubna 1945 se na obloze objevilo 111 létajících pevností s doprovodem několika stíhacích Mustangů. Krátce před 10:00 bombardování začalo a na nádraží a jeho okolí bylo vypuštěno přes 328 tun bomb a jejich účinek byl naprosto katastrofální. Nádraží bylo kompletně zničeno, přičemž společně s ním zmizelo i mnoho ulic, které se nacházely v bezprostřední blízkosti nádraží. O život ten den přišlo přes 800 obyvatel. Dva dny po tomto útoku však přišel další. Dvoumotorové stroje A 26 Invader dostaly za úkol vyřadit z provozu dopravní infrastrukturu - v případě Chebu se jednalo o železniční viadukt spojující Cheb s Aší. Chebský viadukt se stal terčem 57 bombardérů 10. dubna 1945 a za necelých 15 minut byl prakticky zničen. Cheb byl prakticky odříznut od okolního světa.
22. Dubna se fronta přiblížila k Chebu natolik, že tehdejší starosta Dr. Janka začal postupovat dle stanoveného plánu, který byl sestaven Nacisty. Do vzduchu byl vyhozen červený most i další silniční mosty ve městě. Skladové budovy za nemocnicí byly otevřeny obyvatelstvu a po jejich vyprázdnění zapáleny. Tak vznikl místní a dodnes užívaný název Spáleniště. Úkol dobýt Cheb dostala 97. pěší divize Trydent postupující ve směru od Waldsassenu. Američané zaujali pozice u Svatého kříže a 25. Dubna začal útok na Cheb. Američanům se do města povedlo proniknout v okolí bývalého kláštera - následně byl v okolí kasáren zabit velitel obrany města major Gaisler a odpor začínal rychle slábnout. Kapitulace města byla následně podepsána Dr. Jankou na interním oddělení Chebské nemocnice. Posledním bodem bylo dobývání letiště, které trvalo 3 hodiny. Zároveň se jednalo o největší bitvu Amerických jednotek na území dnešní ČR. Bylo zde zabito přes 30 Němců, dalších 70 bylo těžce raněno a 600 obránců se vzdalo spojeneckým vojskům. Letiště bylo při této bitvě kompletně zničeno a do původního stavu již nebylo nikdy obnoveno.