Třebechovice jsou známy především svým betlémem, jehož autoři Probošt a Kapucián tímto svým dílem proslavili město i v zahraničí. Třebechovice mají ale také dalšího významého rodáka, který ovšem veřejnosti mimo naše město již tak znám není. Je jím
Jan Theobald Held
A právě jemu je věnována tato první třebechovická multina. Je to procházka tak na hodinu volným tempem. Provede vás po místech spjatých právě s tímto významným rodákem. Cestou můžete odlovit Trebechovicky betlem, Kostel sv. Ondřeje - Třebechovice p. O. čí získávat indicie také pro NS Oreb.
Upozornění: stage 4 se nachází na hřbitově, je tedy dostupná pouze v době 7.30 - 21 (letní čas). V zimním čase jen 7.30 - 18. A určitě nemusím připomínat chování na tomto pietním místě.
A ještě poznámka k terénu: všechny indicie jsou dostupné a a finálka odlovitelná pro vozíčkáře, tedy T1. Část trasy je sice na Orebu, ale dostupná po asfaltové cestě. Pokud je vozíčkář schopen se dopravit s pomocí dalšího člověka či motoru na Oreb, pak celá trasa je T1. Jinak asi celé T1.5.
Nejprve něco ze života tohoto lékaře a národního buditele
Jan Theobald Held, také Jan Děpold, pokřtěn Jan František Heldt, pseudonym Jan Orebský (11. listopadu 1770 Třebechovice pod Orebem - 30. června 1851 Praha), byl český lékař, skladatel a rektor Univerzity Karlovy.
Mládí
Narodil se v rodině lékaře v Třebechovicích pod Orebem. Od dětství projevoval mimořádné nadání. Školu navštěvoval již od čtyř let, a v osmi ho dal otec učit zpěvu a hře na housle k místnímu učiteli Janu Čížkovi. Již v deseti letech byl schopen hrát z listu i velmi obtížné skladby. Jak tehdy bylo zvykem, zpíval ve školním sboru i při bohoslužbách v kostele.
Otec náhle zemřel, když bylo Janovi deset let a rodina upadla do bídy. Na další studia do Prahy mu pomohl vzdálený příbuzný, tehdy student práv, Josef Raab. Stal se zpěvákem ve fundaci kostela Matky Boží na Starém Městě pod vedením ředitele kůru Václava Praupnera a v křížovnickém chrámu u ředitele kůru Prokopa Traurmanna. Tak získal i vynikající hudební vzdělání. Vedle toho studoval na piaristickém gymnáziu a později jako stipendista na staroměstském gymnáziu. Studoval velice úspěšně. V páté třídě gymnázia byl prohlášen premiantem a dopracoval se stipendia až sto dvaceti zlatých. Za úspěchy v mnoha předmětech obdržel stříbrnou medaili. Kromě toho si i nadále přivydělával kostelním zpěvem a jako výtečný zpěvák byl zván do měšťanských a šlechtických domácností, takže byl schopen i finančně podporovat své sourozence.
Lékař
Po absolvování gymnázia v roce 1789 navštěvoval tříletý filosofický kurz na Univerzitě Karlově. Velmi těžce se rozhodoval kterým směrem se má jeho vzdělání dále ubírat. Velmi ho lákala dráha profesionálního hudebníka, ale nakonec se pod vlivem profesora estetiky Augusta Gottlieba Meissnera a svého bratra Ignáce rozhodl pro lékařskou dráhu. V té době v celé Praze působilo pouze okolo 60 doktorů medicíny a s Heldem v ročníku studovalo 6 studentů. Promoval 21. srpna 1797 a ihned byl přijat do nemocnice Milosrdných bratří. Brzy se stal primářem a v této nemocnici setrval po 30 let. Získal si pověst zázračného uzdravovatele, danou zřejmě jeho charismatem a lidským přístupem k pacientům. Radili se s ním nejslavnější lékaři té doby (Rust a Krombholz). Kromě práce v nemocnici měl tak i velikou soukromou praxi (v Praze v té době žila většina lékařů z výnosu své soukromé praxe). Proslulost získal i vyléčením známého českého buditele abbé Dobrovského. Za napoleonských válek, se jeho pacienty stali nejen vojáci, ale i ruská hraběnka, polský hrabě, anglický šlechtic a ruský generál Zwiliněv. Ve dvou dnech zorganizoval zřízení tří lazaretů a sám dojednával umístění nemocných v soukromí. Dokonce se raněným staral i o prádlo a potraviny.
Jeho vynikající pověst překročila hranice Prahy, byl jmenován dopisujícím členem c. a k. lékařské společnosti ve Vídni. Dočkalo se mu uznání i z akademických kruhů. Stal se profesorem lékařství na Karlově universitě, byl pětkrát zvolen děkanem lékařské fakulty a v letech 1826–1827 i rektorem Univerzity.
Velké zásluhy měl i pro rozvoj psychiatrie. Během svého působení v pražském ústavu pro duševně nemocné u sv. Kateřiny zřídil pro nemocné knihovnu, čítárnu, hudební místnost, zavedl léčbu zaměstnáním, práce v dílnách a tělesná cvičení.
Vlastenec a mecenáš
Held byl však v Praze populární nejen jako lékař. Byl znám jako vynikající společník, výborný zpěvák, hudebník a skladatel. Byl vítán v každé společnosti, nejen v domech měšťanů, ale i šlechticů. Ještě během studií mu jeho bratr Ignác věnoval anglickou kytaru a Jan se na ní údajně naučil hrát za půl hodiny. Tento nástroj v Praze tenkrát nikdo neznal a mladý Held se s ním stal velmi populární a byl vyhledáván i jako učitel hry na kytaru.
Jeho společenský život jej přivedl do společnosti představitelů českého národního obrození, jejichž ideály sdílel. V paláci Františka hraběte Šternberka se seznámil s českými časopisy Hlasatel český a Krok jakož i s muzejními časopisy, které vydával František Palacký a do nichž začal také přispívat. Jistým paradoxem je, že ačkoliv sám bojoval za rovnoprávné používání češtiny a němčiny na úřadech a školách, když bylo na univerzitě obsazováno místo profesora chirurgie, intervenoval přes své přátele na ministerstvu ve Vídni, aby na místo nebyl obsazován člověk české řeči neznalý, sám psal své práce i publicistické články výhradně německy. Ze svých příjmů však podporoval vše, co souviselo s rozvojem českého umění a české vědy. Hradil činnost mnoha českých ústavů a spolků. Pro třebechovické studenty např. založil nadaci na podporu vzdělání a městu Plzni přispěl velkým jměním na založení a činnost dětské opatrovny.
Člověk
Navštěvoval rád plesy, koncerty, akademie, divadelní představení, čaje a radovánky všeho druhu. Sám ve svých pamětech a dopisech přiznává, že jeho životem prošlo hodně krásných žen. Nikdy se však neoženil. Jeho největší láskou byla hraběnka Aloisie Příchovská. Byla to vzdělaná žena, o pět let starší, bohužel však vdaná. Od roku 1808 dokonce Held bydlel v jejím domě U zlaté hvězdy ve Spálené ulici. Jejich vztah trval 29 let a byl v pražských salonech předmětem veřejného pohoršení.
V mládí se mu narodil nemanželský syn, ale kdo byla jeho matka, není známo.
Skladatel
Kromě příležitostných chrámových (byl mimo jiné i předsedou Spolku pro pěstování hudby církevní) a klavírních skladeb, byl Held především skladatelem písní. Komponoval na texty české, německé i italské. Řada v nich vyšla tiskem. Tematický soupis skladeb sestavil Josef Milota, zůstal však v rukopise.
- Wiedersehen (v českém vydání Shledání, 1805)
- Der Fischer, Nähe des Geliebten (na slova Johanna Wolfganga von Goethe)
- Ständchen an Feodoren, Schwanenlied (text Gottfried August Bürger)
- Molly’s Werth
- Neujahrgesang (smíšený sbor s klavírem)
- 2 canzonetty (text Pietro Metastasio)
- 2 arietty (Pietro Metastasio)
- Sechs Lieder mit Klavierbegleitung aus Tiedges Echo oder Alexis und Ida (1803)
- Píseň při vysvěcování chrámu na hoře Oreb u Třebechovic (text Karel Alois Vinařický, 1835)
- Na Pinku (text Jan Nejedlý)
- Sebrání písní českých (nápěvy k dětským písním)
- Minuetto scherzoso (klavír)
Významná je jeho bohatá písemná pozůstalost (korespondence, deníky, zápisky) s množstvím materiálu, který se týká nejen lékařství, ale i historie a osobností českého národního obrození. Je uložena v Národním muzeu a v archivu města Třebechovice pod Orebem.
Umělecké zobrazení
Postava Jana Theobalda Helda vystupuje ve 2. díle Jiráskova F. L. Věka, ve kterém se oba vlastenci spřátelí. Objevil se i ve stejnojmenném seriálu, herecky ho zde ztvárnil Jaroslav Satoranský.
zdroj: wikipedie
A nyní k vlastní kešce a odlovu.
Začínáme na úvodních souřadnicích, které vás přivedly na Heldovo náměstí. Ještě před pár lety to byl nevzhledný park, nyní jde o příjemné prostředí s odpočinkovými lavičkami. A proč je toto náměstíčko věnováno tomuto významnému rodákovi? Vidíte hned na této stage.
STAGE 1 - Pomník Jana Theobalda Helda - N 50° 12.072 E 015° 59.133
Stojíte před pomníkem Jana Theobalda Helda. V klidu si ho prohlédněte a až budete chtít zjistit první indicie, pořádně ohněte hřbet nebo si raději dřepněte a
zjistěte letopočet uvedený na desce, na níž stojí pomník. Ciferací získáte první indicii = A
STAGE 2 - Rodný dům Jana Theobalda Helda - N 50° 12.050 E 015° 59.529
Přesunuli jste se na jihozápadní část Masarykova náměstí a stojíte před rodným domem Jana Theobalda Helda. Boužel zde toho na koukání moc není, snad jen pamětní deska mezi okny v prvním patře. Svou druhou indicii získáte
ciferací čísla, které najdete na štítku plechových dvířek na rohu domu = B
STAGE 3 - Heldova městská knihovna - N 50° 11.995 E 015° 59.741
Knihovna nesoucí název tohoto rodáka se nachází v bývalé budově obecné školy, před níž se nacházíte teď (i já tu strávil pár školních let). Spolu s knihovnou je v této budově také ZUŠ. Pro získání další indicie najděte
modrou tabulku pod oknem vlevo od vchodu a zapiště si číslo na ní uvedené = C
STAGE 4 - Kostel Božího Těla na Orebu - N 50° 12.134 E 015° 59.420
Tento kostelík byl v této podobě postaven na popud právě Helda v roce 1835. Held pro příležitost vysvěcení kostela složil píseň, která se hraje při posvícenských mších dodnes. A kde jinde, než právě na tomto kostele by měla být umístěna pamětní deska. Nyní stojíte před ní a
když spočítáte všechna zlatá písmena na desce a výsledek ciferujete, dostanete poslední indicii = D
Nyní již máte všechny indicie a teď zbývá už jen doplnit do vzorce a spočítat. Finálka je nedaleko, takže přeji příjemný lov. A pokud se vám tato multina líbila, budu rád za bodík.
Finálka: N 50° 12.(A-B)(A-C-D)(A-C)' E 15° 59.(C-D)(C+D)(A-D)' + 6 m severně (Vzorec platný od 5. 10. 2021)
Finálka: N 50° 12.((B-C)(A)(D+C))+5' E 15° 59.((A-C)(A-B+D)(A-B))+5' (Starý vzorec)
POZOR: 29. 8. 2020 kvůli vymudlení finálka o cca 5 m posunuta. Vzorec pro výpočet jsem neměnil, tedy přidal jsem k němu +5 (ano, u N i E je stejný posun o 5).
POZOR: 5. 10. 2021 kvůli opětovnému vymudlení finálka přesunuta. Vzorec pro výpočet je změněn. Máte-li vypočteno před tímto datem, přidejte si k E ještě +39.