Tato houbařská série je věnována houbám rostoucím běžně v našich lesích. Postupně vás seznámí s houbami, které v lesích ČR běžně najdete a třeba vás naučí i něco nového :)
Jednotlivé keše série vás provedou Krmelínem a okolím a jejich počet máme v plánu zvyšovat :)
Hřib kovář (Neoboletus luridiformis)
Hřib kovář je jedlá houba z čeledi hřibovitých lidově známá díky svému zbarvení jako modrák.
Popis: Klobouk je 5 - 20 cm široký, v mládí polokulovitý, později nízce vyklenutý až téměř plochý, za sucha sametový, za mokra mírně lepkavý, v různých odstínech hnědé barvy (tmavohnědý, šedohnědý, olivově hnědý), někdy s okrovými skvrnami, stářím a na otlačených místech tmavne. Rourky na řezu modrají, póry jsou v mládí v žlutavé, ale velmi brzo červenají až nakonec blednou do olivova, po otlačení špinavě modrají. Třeň je 5 -15 cm dlouhý a 2 - 5 cm tlustý, široký a pevný, válcovitý až kyjovitý, pod kloboukem žlutý, na zbytku na žlutém podkladu pokryt karmínově červenými tečkami (šupinkami), otlačením ihned modrá. Třeň nemá síťku. Dužina je pevná, žlutá, na řezu se okamžitě zbarvuje do zelenomodra. Výtrusný prach je olivově žlutohnědý.
Výskyt: Roste poměrně hojně od května do října především v jehličnatých, vzácněji i v listnatých lesích, především na kyselých půdách. Nejčastěji ho můžeme najít v podhorských až horských oblastech, a to po celé Evropě.
Záměna: V úvahu připadá zejména jedlý hřib koloděj (Suillellus luridus), který roste především pod listnáči na okrajů lesů či parků, a to hlavně pod lípami, duby a buky, na třeni má výraznou síťku a klobouk má olivový nádech. Záměna za hřib koloděj souvisí i s nejednotným pojetím názvů hřib kovář a hřib koloděj autory mykologických publikací v průběhu 20. století. Vzdáleně příbuzný je i hřib Quéletův (Suillellus queletii), který má olivově hnědý, oranžově až cihlově červený klobouk, oranžové póry, na třeni má černohnědé zrnité šupinky a na bázi je karmínově červený. Roste v teplejších listnatých lesích a je rovněž jedlý.
hřib koloděj
hřib Quéletův
Použití: Jedná se o jedlou a velmi dobrou houbu. Někdy bývá uváděno, že je za syrova mírně jedovatý. Obecně bývá doporučeno kvalitní tepelné zpracování. Podle aktuálních poznatků se zdá, že případné trávicí potíže po požití nedostatečně uvařených kovářů jsou způsobeny těžko stravitelnou strukturou této houby, nikoli přítomností jedu, ten totiž houba neobsahuje.
A teď ke keši:
Když kovář, tak podkovy. Keš naleznete po vyluštění jednoduché hádanky:
N 49°43.ABC
E 018°15.DEF
Přejeme bohatý úlovek!