Vodní mlýn Výrov

Tato nejzajímavější a rozhodně nejstarší historická technická památka v katastru obce Břehy se nachází na právě Výrově. Jedná se o mlýn, který nechal vybudovat kolem roku 15AB Vilém z Pernštejna. Výrovský mlýn a dalších 32 mlýnských stavení vyrostlo na klíčové vodní stavbě - Opatovickém kanálu, který přiváděl labskou vodu do soustavy rybníků mezi Opatovicemi a Semínem. Z doby založení mlýnu se dochovaly kamenné základy, které jsou takřka shodné se základy mlýnu Dolského v Národním parku České Švýcarsko, který je písemně připomínán od roku 1515. Spodní stavba mlýnu se také nápadně podobá spodnímu kamennému zdivu nejstaršího kostela v Pardubicích, městě Perštejnů, kostela Svatého Bartoloměje, který byl založen v době Viléma z Pernštejna a Vilém je v něm uložen v hrobce. Velmi brzy se stal ze stavení přední hospodářský objekt Přeloučska, který vykazoval vysokou efektivnost: například městečku Přelouč, po odkoupení mlýna za 1000 kop grošů míšeňských v roce 15CD, pomáhala tři česká složení výrazně naplňovat chřadnoucí městskou kasu. Největší technologický rozkvět zaznamenal mlýn ve století devatenáctém a na počátku dvacátého, kdy docházelo k nahrazování starých českých složení složeními změleckými ( amerikánskými ). E mlýnských kol bylo nahrazena F přetlakovými turbínami. I když byl mlýn několikrát za válek zpustošen či vyhořel, byl vždy znovu obnoven a fungoval nepřetržitě až do roku 1951. Při mlýnu existovala nejpozději od roku 1748 až do roku 1913 i pila ( viz níže ). V roce 1914 byla na mlýně zřízena vodní elektrárna, která je funkční podnes. V rámci mlýnského areálu je i kamenná studna či modernistická vila od architekta Jana Ludvíka z roku 1923.

V roce 2008 koupila obec Břehy celý areál mlýnu včetně vily č. p. 2 za cenu 7 mil. Kč. Vilu obec v průběhu následujících dvou let zrekonstruovala a 5 nových bytů se záhy podařilo prodat za cenu 19 900 Kč/m2. Jeden byt obec pronajímá. Na rekonstrukci samotného mlýnu začala obec pracovat hned po jeho zakoupení. V roce 2010 obec žádala o dotaci, pomocí které by z bývalého mlýnu kompletní rekonstrukcí v hodnotě téměř 50 mil. Kč vytvořila Muzeum Opatovického kanálu. Dotaci se získat nepodařilo, obec tedy v postupné rekonstrukci pokračuje sama.

Nejen břežáci měli možnost nahlédnout nejprve do zrekonstruované vily v říjnu 2010 a poté i do části postupně rekonstruovaného mlýnu v rámci oslav 500 let Opatovického kanálu v září 2014.

Císařský povinný otisk, výřez, 1839

Výrovský mlýn, kdy v něm po přestavbě (1966-7) fungovala mísírna krmiv [1971] 

Výrovský mlýn 2013

Výrovský mlýn 02/2018

Další fotografie a informace naleznete na : http://www.brehy.eu/mlyn-na-vyrove/, http://www.brehy.eu/vyrovsky-mlyn-ve-brehach/

Informace ( plány ) MUZEUM OPATOVICKÉHO KANÁLU BŘEHY : http://obecbrehy.cz/mlyn-vyrov-muzeum-opatovickeho-kanalu-brehy/d-1378

Další střípky z historie Výrova :

Panský revír Výrov

Do majetku výrovských mlynářů spadala, kromě mletí, další výdělečná činnost a to pohostinství. Úřadující výrovský mlynář Jan Macháček (hospodařil v období 1873-1905) nechal ke konci 19.století vystavět hostinec na vlastním pozemku západně od mlýnské budovy. Nové stavení získalo čp.53 a na žádost vyšší moci bylo vystavěno na tehdejší dobu z kvalitních materiálů, později vyrostly chlév a kolna. Jan Macháček obdržel hostinskou živnost v roce 1896 a v hostinci se mohly podávat pokrmy, káva, točit pivo a lihové pálené nápoje. Nedlouho poté byly možnosti rozšířeny o ubytování, hry a výčep vína. Mlynářský rod Macháčků si ponechal hostinec až do konce dvacátých let 20.století. Oblast nesla označení "Panský revír Výrov" a hrála důležitou úlohu v hospodářském systému vrchnosti. Z panských lesů bylo odebíráno dřevo i na opravy Výrovského mlýna.

Pila Výrov

Kulatina se zpracovávala i ve zdejší vodní pile (dochované písemné prameny ji datují k poslední třetině 17.století), která se nacházela na pravém břehu Opatovického kanálu naproti mlýnu a dodnes se po ní dochovaly artefakty v podobě pilířů. Lesy zabíraly podle historických měřítek 3602 měr a 6 měřice. Podle současných měřitek zabírala v roce 1883 lesní plocha v katastru 663,01 ha půdy. V tom samém roce se prodalo celkem 1764,64 metrů dřeva a celkový příjem činil 10481,80 zlatých.

Lesní správa

Centrem lesní správy se stala myslivna čp.31, kde byl ubytován lesní i se svou rodinou. Po staletí zde fungovala tzv. "kancelář lesního úřadu". Nadřízeným byl nadlesní, centrální úřady panství Pardubického. Správa byla propracovaná, chod zabezpečovali lesní mistři, nadlesní I. a II. instance, lestní, myslivci a rovněž hajní dvou instancí a lesní učni. Prvním doložitelným výrovským hajným je Jiřík Knížek, ve čtyřicátých letech 19.století v revíru "Výrov" lesní Josef Žďárský za roční plat 300 zlatých a čtyři "půlhajní" za roční plat 140 zlatých. Kromě lesních povinností prosazovali lesní, jako panští úředníci zájmy vrchnosti. Lesní bývali přísní na obyvatele, například ve dvacátých letech 20.století usiloval lesní Novotný o spoustu opatření a omezení, kterými by mohl zamezit vstup občanům okolních obcí: "Dolesů chodí na dříví, borůvky a další až 150 lidí denně a to i zámožných". S posvěcením okresní správní komise začal vydávat kolkované povolenky na vstup do lesa a získávání jeho plodů (Nejdražší kolkovaný lístek stál 1 Kčs).

Škola na Výrově

Výrov se stal rovněž hlavním stavebním kamenem základního školství nejen pro Břehy, ale i další vesnice v nejbližším okolí. První školní budovu, jednoduchého typu, si obyvatelé zůčastněných vesnic vystavěli zhruba během dvou let. Jednotřídní zděné stavení ěkoly s doškovou střechou bylo poprvé uvedeno do provozu v květnu 1844. Postupem času docházelo k přestavbám a rozšiřování až do současné podoby. Pro zajímavost: První školní rok bylo zaevidováno rovných 100 dětí, konkrétně 36 ze Břehů, 39 z Lohenic a z Přelovic 25. Docházka nebyla stejně ale valná.

Hodnoty ABCDEF najdete v textu informační tabule. 

Hodnotu X získáte dosazením hodnoty na základě správné odpovědi na konci informační tabule a to takto :

Pokud je správná odpověď na otázku

• A pak X = 400
• B pak X = 700
• C pak X = 1000​

Nyní již znáte všechny proměnné a ty stačí vložit do následujícího vzorce a pak hurá pro keš. Keš najdete na souřadnicích : 

N50°03. X - (C-F-A)(B+F)(D+A)

E015°35. X - (E-F)(C-D)(F+A)

​Při odlovu dbej zvýšené opatrnosti a při ukládání keše zpět dej pozor aby nesklouzla dolů.

Edit 19.3.2018 : Při prolézání archivovaných keší jsem zjistil, že se zde už jedna keš kdysi nalézala, bohužel ještě v době, kdy jsem o Geocachingu neměl ani potuchy, tak pro zájemce přidávám odkaz :