14. kaple - O místě, kde kdysi stávala další nedochovaná kaplička můžeme pouze spekulovat. Víme o ní jen to, že jejím donátorem byl Jiří hrabě Wratislav, původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby III. růžence slavného – Seslání Ducha svatého (ŠTVERÁKOVÁ, 2006). Můžeme předpokládat, že byla od předchozí vzdálena v rozmezí 700 – 1100 m, že se nacházela v k.ú. Příbram, ale přesné určení jejího vystavění nám není známo z žádných historických pramenů.
15. kaple - Tato kaplička je ve starých mapových podkladech III. vojenského mapování zakreslena v místě, nedaleko od bývalého rozcestí na Březové Hory, Brodu a směrem do Staré Příbramě. Vystavěl ji Adam Matěj hr. Trautmannsdorff, maršál kr. českého (donátorem i XIII. kaple), původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby III. růžence slavného - Nanebevzetí Panny Marie (ŠTVERÁKOVÁ, 2006). Zda se jedná o čtrnáctou nebo patnáctou kapličku se můžeme pouze domnívat, neboť vzdálenost od kapličky zakreslené na Červené na Zdaboři je cca 1500 m. Umístění této kapličky bylo pravděpodobně u dnešního domu č.p. 79 ve Školní ulici v k.ú. Příbram. Dnes se v blízkosti nachází veřejná komunikace, parkoviště a obytná zóna. ČÁKA (2002) uvádí, že kaplička byla zbořena v roce 1963.
Z původních kapliček je dnes dochováno pouze osm. Série kešek umístěných po trase poutní cesty z Březnice na Svato Horu Vás k těmto dochovaným kapličkám dovede.
Proč tato série vznika?
V roce 2017 došlo ke konečným výrazným rekonstrukcím všech dochovaných kaplí, a proto si myslíme, že má být vytvořena série keší po trase poutní cesty z Březnice na Svatou Horu. Osobní navštívení jednotlivých dochovaných fragmentů poutní cesty a míst je cílem a smyslem hry Geocaching, tzn. navštívit zajímavá místa, která nejsou častokrát turisticky navštěvována.
Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu
Ve starých encyklopediích (Malá československá encyklopedie 4, 1986, s. 49) je poutí označeno „hromadné putování, obvykle o výročních dnech, k památným či posvátným místům“. Původně byla poutí označována církevní slavnost na památku svatého, jemuž je zasvěcen určitý objekt, např. kostel, kaple. Čechy byly misijní zemí, ve které církev obnovila svoji pozici (razantní rekatolizace), a proto v 17. a 18. století lidé putovali na místa jako např. do Staré Boleslavi, do Tuřan na Moravě nebo na Svatou Horu. Cílem poutních cest byla obvykle výrazná stavba, postavená na významném místě v krajině. Postupně byly k těmto místům dobudovány cesty, vysázeny podél nich aleje (ochrana poutníků před nepřízní počasí), byly zbudovány drobné sakrální památky jako např. kapličky, pro poutníky vznikaly na místech odpočinku hostince, nebo poboční poutní místa (Malá Svatá Hora na Příbramsku). Pro církev měly poutě misijní význam a pro obyčejného člověka to byla chvíle odpočinku s duchovním prožitkem vidět něco krásného, vydat se za díly vytvořenými světoznámými barokními architekty (PRINZ, 2011/34).
První pouť z Březnice na Svatou Horu je v literatuře uváděna ta, která se konala 1. května 1649 (HOLAS, 1929). Cesta vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly v Březnici na Svatou Horu v Příbrami. Svatá Hora byla místem s duchovním významem, které bylo opředeno zázračným vyléčením r. 1634 slepého poustevníka Jana Procházky, který slíbil, že bude sloužit Matce Boží. Procházka pak s horlivostí a zbožností pečoval o Svatou Horu a pro žíznivé poutníky nalezl a vykopal pramen zdravé vody (r. 1634) – Mariánská kaple (HOLAS, 1929).
Vznik poutní cesty z Březnice na Svatou Horu je spojován s působením jezuitského řádu na Březnicku. Jezuité přišli do Březnice v roce 1630, aby v tomto kraji upevnili katolickou víru. V rámci misie byla vybudována rezidence, později kolej. V roce 1647 získali do své správy jezuité Svatou Horu (Nadační fond pro Březnici, 2017).
Původně se hovoří o 16 dřevěných křížích vystavených podél lesnaté cesty z Březnice na Svatou Horu. Teprve později byly zbudovány výklenkové zděné kaple s výzdobou v protilehlých nikách. Na jedné straně byly vyobrazeny výjevy z růžence a na druhé straně, směrem k cíli Svaté Hoře, byli vyobrazeni čeští patroni (HOLAS, 1929).