Keš se nachází v lesoparku na úpatí zámku Humprecht, leží u paty stromu, schována pod velký kamenem a tento kámen je vidět směrem od kolejí. Za zády budete mít romantickou zatáčku tvořenou kolejemi lokálky Mladá Boleslav - Stará Paka, která působí spíše romantickým dojmem. Strom je při pohledu od Humprechtu obklopen menšími strážci, z nichž jeden je dvojstromem. Z tohoto místa je již při spadaném listí na dohled místní kupaliště (přesto je poměrně daleko).
Ke keši se nejlépe vydáte od dvoru sběrných surovin (po pravé ruce) a výběhu pro koně po ruce levé. Půjdete směrem do kopce až po ca 100 metrech narazíte na rozcestí typu T (doprava k horolezecké stěně, rovně k Humprechtu, doleva k naší kešce :-) )
Půjdete podél plotu po cestě, která se na konci plotu stáčí doprava. Půjdete po této hlavní cestě až na první rozcestí (ca 150 až 200 m), kde vede cesta dál a zároveń do kopce k Humprechtu (k Humprechtu nejdete :-)) Od tohoto rozcestí je to již jenom kousek (pár desítek metrů ke kešce). Příjemné hledání.
Lesopark po zámkem Humprecht vznikl v průběhu staletí z části dávné obory, kterou hrabě Humprecht Jan Černín nechal založit kolem svého nově budovaného loveckého zámečku a letního rodinného sídla, nazvaného původně po něm Humprechtsberg. Součástí obory se tak stal tamní původní smíšený les. Dnešní lesopark je pokračovatelem oborního lesa, jehož hranice se do dnešních dnů změnily jen minimálně. Železniční trať z Mladé Boleslavy do Staré Paky sice počátkem 20. století oborní les rozdělila na dvě části, ale od té doby již vegetace dávno zahladila stopy stavby a projíždějící motoráček tu působí víc romanticky než rušivě. V lesoparku je k dispozici na 5 km cestiček s 60 lavičkami, stále tu najdou starou, legendou opředenou a dobře udržovanou studánku a v těsném sousedství lesoparku mohou využít koupaliště a horolezeckou stěnu.
Starobylý původ lesa dokládá i dnešní druhová bohatost bylinného podrostu. Díky sice střídmému, ale rozumnému spravování obory po ztrátě její původní funkce je dnešní lesopark tvořen různověkým lesem, který se svým složením blíží přirozené druhové skladbě, a který byl dosud jen minimálně ovlivněn rušivými zásahy. Rostou tu stromy druhového spektra odpovídajícího přirozenému lesu a všech věkových kategorií: od několika mohutných starých stromů, které možná pamatují dobu vzniku Humprechtu, až po bohatý podrost přirozené obnovy. Dnes zde rostou téměř výlučně listnáče: kromě převažujícího dubu letního, habru obecného a jasanu ztepilého tu najdeme například javor klen, javor babyku, buk lesní nebo lípu.
V blízkém okolí zámku rostou i některé cizokrajné dřeviny: jírovec maďal, borovice černá, akát, vejmutovka a na pár místech byly také v minulosti nevhodně vysázeny porosty dubů červených, douglasek a smrků.
Snad nejkrásnější dobou k návštěvě lesoparku je brzké jaro, kdy rozkvétá tzv. jarní bylinný aspekt a začínají prozpěvovat ptáci. Tehdy pod ještě neolistěnými korunami vzrostlých stromů postupně rozkvétají pestré koberce květů. První se objevují bílé květy sasanek hajních místy doprovázené fialovými květy violek, modrými jaterníky, růžovofialovými plicníky lékařskými a žlutými květy křivatců žlutých. Postupně se přidávají záplavy fialových i bělavých květů dymnivek dutých, na vlhčích místech žluté květy sasanek pryskyřníkovitých, orsejů jarních a blatouchů bahenních. Pozornosti návštěvníků snadno ujdou nenápadné zelenavé květy bažanek vytrvalých. Spolu s rašícími listy stromů rozkvétají bílé květy ptačinců a konvalinek vonných (pokud jejich krásná květenství hned někdo neotrhá) a zároveň se ve velkém množství objevují pitulníky žluté. Mezi nimi zaujmou bílé květy samorostlíku klasnatého.
Méně nápadné jsou zde také rostoucí vzácné druhy orchidejí – kruštíku polabského a kruštíku modrofialového; oba druhy kvetou v létě a jsou zákonem chráněné. Další orchidejí, kterou tu můžeme najít, je hlístník hnízdák. Všechny orchideje jsou aspoň po část svého vývoje závislé svojí výživou na mykorrhize – soužití se symbiotickými v půdě rostoucími druhy hub.
Lesopark je také domovem mnoha druhů živočichů od bezobratlých až po savce, příznivě se projevuje ponechávání starých doupných stromů v porostu. Z větších druhů savců tu lze například běžně pozorovat veverky, zajíce a srnčí zvěř, z ptáků strakapouda velkého, datla černého, různé druhy sýkorek, brhlíka, střízlíka a mnoho dalších, z obojživelníků skokany hnědé.
PS: poznámka pro hledače:"Pozor na mudly a pejskaře :-)"