Jeskyně Drápka nad Vrbatovým Kostelcem ukrývala loupežníka nebo havíře

Místní legenda praví, že se v jeskyni skrýval loupežník Soldát. Býval kdysi prvorozeným synem na statku ve Vrbatově Kostelci. Byl ale poněkud problematický, rodičů si nevážil a o hmotné statky nedbal. A tak ho otec nechal odvést na vojnu. Pravděpodobně nikdo nepočítal s tím, že by se hoch mohl vrátit živý. 

On se však po 12 letech od vojska vrátil a požadoval po mladším bratrovi, novém hospodáři na statku, podíl na dědictví. Jeho žádost znamenala tahanice a vleklý spor, až byl nakonec vyhnán a vyděděn. Rozzlobený Soldát přísahal pomstu. Hospodářství skutečně brzy nato vyhořelo a jediným podezřelým byl samozřejmě Soldát. 

Ten se potloukal po lesích a živil se krádežemi. Pro celé okolí byl velmi nebezpečný. Nakonec vesnice požádala o vojáky z Chrudimi, kteří ho po honičce v místních lesích dopadli a odvezli do Chrudimi, kde byl popraven. 

Druhá verze: úkryt horníků před nepřízní počasí

Místní kronikář Jan Třísko se ale přiklání k jiné verzi. Za dob pánů z Rychmburku se na počátku 19. století hledalo v těchto místech uhlí. Kopaly se hluboké štoly a v pískovcovém podloží se pátralo po vydatných uhelných žilách. 

Tuto skutečnost dokládají i nešťastná úmrtí dvou zkušených horníků, kteří sem byli povoláni z nedaleké Lukavice. Horníci jsou pochováni na hřbitově ve Vrbatově Kostelci. Dochovala se i ohledací zpráva lékaře povolaného ze Skutče, která praví, že se oběti udusili „zlejm plynem“. 

V mapě je toto místo označeno jako Kostelecká hůra, lidé z okolních obcí mu ale neřeknou jinak než Dusavec. Místní naleziště černého uhlí se nakonec ukázala jako velmi slabá, a tak se s rozsáhlejší těžbou vůbec nezačalo. 

Jeskyně Drápka proto mohla sloužit i jako úkryt horníků před deštěm a sněhem. Měli na tak těžkou práci, jako bylo vytesání otvoru do skály, kvalitní nástroje a určitě byli v oboru kutání zdatnější než loupežník Soldát.