Sarraceniaceae Mystery Cache

Špirlicovité (Sarraceniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Všichni zástupci náleží mezi masožravé rostliny.

Rodina zahrnuje tři existující rody: Sarracenia (džbánky severní), Darlingtonia (rostlina kobry nebo kalifornská džbánka) a Heliamphora (sluneční džbány).

Všechny tři jsou masožravé rostliny, které lákají hmyz nektarem a používají jejich podlouhlé, trubkovité listy naplněné vodou a zažívacími enzymy, které je zachycují a konzumují. Trávicí enzymy nejsou vždy produkovány samotnými rostlinami. Digestivní vzájemné vztahy jsou běžné u Sarraceniaceae: oba Sarraceniaa Darlingtonia spoléhají na komenzální bakterie, které doplňují nebo produkují všechny své enzymy. Mnoho druhů také používá klesající vlasy a voskovité sekrety, které ztěžují hmyz uniknout.

Sarracenia a Darlingtonia pocházejí ze Severní Ameriky , zatímco Heliamphora pochází z Jižní Ameriky . Fylogenetická analýza naznačuje, že rodina pochází z jižní Ameriky asi před 47 miliony let a brzy se rozšířila do Severní Ameriky, asi před 35 miliony let. Sarracenia a Heliamphora subtypu se lišil od darlingtonií kolem tohoto času, s největší pravděpodobností v důsledku chlazení akce na začátku Oligocene. Sarracenia se později odklonila od Heliamphory , asi před 23 miliony let. 

Tyto rostliny rostou v živině chudou, často kyselé půdě a používají hmyz jako výživový doplněk. Jako takový je růst masožravých džbánů plastový: při zvyšování půdního dusíku vytváří Sarracenia méně džbánů. Džbány pocházejí z oddenku a zemřou během zimního spánku. Rostliny rodu Sarracenia se vyskytují převážně v rašeliništích Sphagnum .

Většina Sarraceniaceae má vysoké, úzké džbány, které jsou svislé nebo téměř tak. Sarracenia purpurea , nicméně, má krátké, squat, bulbous džbány blízko k zemi, a Sarracenia psittacina má džbány, které rostou vodorovně.

Vašim úkolem pro získání souřadnic, je určit druhy masožravých rostlin z čeledi špirlicovité, jen doplňte tabulku

B

Na zimu svou masožravost "vypíná" a přestává ji plochými zelenými listovými útvary (fyllodia), které připomínají vylisované živoucí herbářové položky dutých láček z jarního a letního období. Ve svém rodu výškovým rekordmanem Listy: Od jara do podzimu se tvoří trumpetové láčky, jež mají úzkou bázi a plynule směrem k vrcholu se rozšiřují. Vrchol láčky je zakončen obústím (peristomem), z něhož odrůstá vysoký sloupek (kolumna), který přechází ve víčko (operkulům) okrouhlého tvaru, ale vpředu zašpičatělé. Průměrem přesahuje průměr obústí. Středem předku těla láčky prochází od báze po obústí nevysoké křídlo (ala), které má nanejvýš výšku cca 1 cm. Zejména víčko, obústí, křídlo a sloupek posévají mendíky (nektaria), které vylučují sladkou lepkavou tekutinu – lákadlo pro potenciální hmyzí kořist. Květy: Mezi trsy láček vyrůstají jednokvěté stvoly o málo nižší než láčky. Květní stvol se na vrcholu obloukovitě ohýbá a zakončuje ho velký lucernový květ o 5 kališních žlutozeleně až žlutě zbarvených lístcích, které jsou vodorovně rozestřené, široce kopinaté, cca o polovinu kratší koruny a koncovými cípy přihlé ke koruně. Výskyt: Druh je domovinou v USA, kde roste v pobřežním pásu zhruba o šířce 150-250 km, který se prostírá od severozápadní Floridy po jihovýchodní Virginii.

G

Spíš, než víčko by se u téhle špirlice mělo uvádět límec, protože funkci ani vzhled víčka nemá. Listy: Duté břichaté a polehle fajfkovitě vystoupavé láčky se všemi anatomicko/morfologickými atributy rodu, tj. s křídlem (ala) probíhajícím středem přední strany těla (corpus) láčky od báze po obústí (peristom) a s víčkem (operculum), které je v případě tohoto druhu spíše límcem, jenž vyrůstá po stranách a na zadní straně obústí ve dvou srostlých lalocích se zvlněnými okraji a trčí kolmo k otvoru do láčky. Květy: Jsou tmavočervené Výskyt: Vyskytuje se nejzápadněji na severovýchodě Britské Kolumbie, ve východní třetině USA a Kanady včetně neobjasněného separátního areálu uprostřed východní Georgie (USA).

A

Shluk láček tohoto druhu připomíná postavením víček nad otvory hlouček dlouhánů v placatých čepicích s kšiltem rozchechtaných právě nad nějakým drsnějším fórkem. Listy: vzpřímené celoroční štíhlé a duté trumpetové láčky, které se od báze zvolna vzhůru k obústí (peristomu) rozšiřují, starší láčky posléze zvolna polehávají. Obústí cca okrouhlé, na zadní straně s poměrně širokým a nízkým sloupkem (kolumna), z něhož vpřed nad otvor přerůstá protáhle srdčité nebo oválné víčko (operkulum), jež jen o trochu přesahuje obústí bočně a je asi 1,5× delší než obústí. Květy: z trsů láček vyrůstají květní stvoly zakončené jediným květem o šířce vesměs 6 cm. Zbarvení květu je nápadně bledavě zelenožluté. Jde o druh špirlice, která kvete nejčasněji, většinou už v březnu nebo v první půli dubna. Výskyt: USA, pobřežní oblast Mexického zálivu se značným průnikem do vnitrozemí (rozsáhle v poříčí Mississippi).

E

Robustní vytrvalá bylina zapuštěná v zemi silným oddenkem. Listy: Láčky přímé, bledavě žlutozelené, na některých stanovištích s jemnou červenou žilnatinou. Ústí láček široce zvonovité, sloupek zřetelně vyvinutý. Květy: Korunní plátky jsou světle žlutozelené a slabě vonné, přičemž lze tento odér popsat jako směs sladké zatuchliny s dominancí zatuchlosti Výskyt: Tento druh je rozšířen roztroušeně po severovýchodní oblasti státu Alabama.

I

Vytrvalá bylina s poměrně silným větveným oddenkem zarostlým v substrátu a s trsem několika listů přeměněných v láčky specifického vzhledu, které jsou v dospělosti vystoupavé (pak se sklonem k menší velikosti), nebo vzpřímené. Listy: Modifikované v láčky (trubicovité, duté útvary), které jsou při bázi úzké a na vrcholu se rozšiřují na 12–15 cm v jakousi skoro kulovitou kápi. Květ: Sedí na vysokém květním stvolu a je nící, takže celek připomíná za zralosti ovčáckou hůl. Na květním stvolu je v odstupech několik listenů. Výskyt: Od Oregonu po severní Kalifornii, USA.

H

Vytrvalá bylina s příčně založeným oddenkem v substrátu a s trsy vzpřímených trumpetových láček nad ním. Listy: celoročně štíhlé vzpřímené trubicovité láčky, které se od báze k obústí (peristomu) znenáhla rozšiřují. Od báze k obústí se zvláště u jarních láček dospělců táhne středem vyniklé křídlo (ala) a na tělo láčky (corpus) připadá jen tenounká dutá trubice. Láčky tvoří obvykle husté trsy. Květy: Z oddenku vyrůstají jednokvěté květní stvoly o výšce cca výšky láček. Květ má průměr do cca 5 cm, čímž se v tabulce velikosti květů u špirlic řadí na místo nejnižší. Výskyt: USA, obecně ve státech Jižní Karolína, Alabama, Georgia včetně několika sousedních států. Jednotlivé poddruhy mají dost výrazně oddělené areály.

C

Vytrvalá bylina s poměrně robustním oddenkem, z něhož vyrůstají trsy vzpřímených listů modifikovaných v nápadné láčky s funkcí vábit a lapat především hmyzí kořist. Listy: Na bázi úzké a směrem k vrcholu poznenáhlu se kornoutovitě rozšiřující v okrouhlý otvor opatřený lemem obústí (peristomu), od něhož z přední strany středem těla srůstá až k bázi mělké křídlo (ala) o výšce sotva 1 cm, ale u subtilnějších prvních jarních láček může být výraznější a vysoké cca 2 cm. Na zádi obústí, proti zobáčkovitě zašpičatělému předku obústí odrůstá vzhůru poměrně vysoký sloupek (kolumna), na který nasedá okrouhlé víčko cca stejného průměru, jaký má vstupní otvor. Zbarvení láček je tmavěji zelené v rozsahu od báze do půli těla láčky, odkud se náhle vytrácí a přechází ve skvrnitou bezchlorofylní pasáž (horní část těla, víčko, sloupek) bohatě protkanou nachově červeně zbarvenou (nebo zelenou, nejsou-li rostliny vystaveny plnému slunečnímu svitu) žilnatinou. Bělavé skvrny pletiva v nachově červeném propletenci žilnatiny jsou zčásti samostatné a ohraničené, zčásti vzájemně splývají. Květy: květní stvol nese v obloukovitém ohybu jeden velký nízcí květ, jeho kalich i koruna sestávají z 5 nesrostlých plátků. Kalich i koruna jsou zbarveny tmavočerveně až hnědočerveně. Výskyt: USA, pás podél pobřeží Mexického zálivu, jižní Georgia, Mississippi, Alabama a západní cíp Floridského poloostrova.

J

Vytrvalá bylina s větvenými rhizomy tvořící husté shluky. Listy: v dolní polovině úzce břichaté, v horní polovině válcovité, 20-32 cm vysoké, v nejhořejší pasáži nálevkovité, obústí (peristom) 3,5-4 cm, široké, vejčitého tvaru. Květ: až 50 cm vysoké, 2-5-květé, květní stvol lysý, květní stopky 1,5-3,5 cm dlouhé, listeny vejčité s nitkovitým přívěskem nesoucím rudimentární láčky, 3-4 cm dlouhé, u horních květů dlouhé jen 1 cm. Výskyt: Náhorní plošina Ilu-tepui v nadmořské výšce 2600 m. Je součástí skupiny tepuis v jihovýchodní části Gran Sabany (součástí této skupiny je i snad nejznámější Roraima tepui). Povrch této plošiny tvoří s převahou holá skála a jižní část je samá trhlina.

F

Vytrvalá, oddenkatá bylina tvořící přízemní růžici listů přeměněných v láčky. Listy: Přeměněny v láčky zakončené kulovitou hlavicí (víčkem) a dorůstající 20 až občas 30 cm délky. Květy: Stavba je obdobná jako u ostatních příslušníků tohoto rodu, jsou však poněkud menší, mají tmavočerveně zbarvené korunní lístky (často i kalich), jediný vzpřímený květní stvol je zakončen jediným nícím (dolů svěšeným) květem. Květy slabě, ale zřetelně příjemně nasládle voní. Výskyt: Tento druh roste v jakémsi oblouku jihovýchodní pobřežní pláně od severoamerického státu Georgia a přes západní Floridskou pánev zasahuje na jihu do státu Mississippi.

D

Vytrvalá bylina ukotvená v zemi silným oddenkem. Láčkovité listy vyrůstají vzpřímeně z růstového středu a tvoří volnější trsnaté shluky. Listy: Jsou trubkovitého (trumpetovitého) tvaru, na vrcholu rozšířené a zakončené obústím (peristomem). Směrem k bázi se zužují. Středem přední strany těla láčky sestupuje od obústí až dolů k bázi vystouplý lem zvaný křídlo (ala). Obústí překrývá nápadné kápovité víčko. Zejména víčko, obústí, křídlo, ale i jiné části povrchu láčky posévají medníky (nektária), které produkují tekutinu s vyšším obsahem cukrů. Za slunečných dní je jejich produkce zřetelně viditelná ve formě třpytivých průhledných kapek, které jsou na pohmat lepkavé. Produkce nektaru zvyšuje atraktivitu především pro potenciální hmyzí kořist. Květy: Koruna je bledavě žlutozelená a nevonná Výskyt: Roste na pobřežních pláních nejseverněji od nejjižnějšího cípu východní části Severní Karolíny a na jihu zasahuje až do poloviny Floridského poloostrova.

Jak na souřadnice :

Vzorec pro výpočet souřadnice je N49°AB.CDE , E016°FG.HIJ