Věnováno mužům, kteří odešli z našeho kraje do Velké války. Na památku přeživších i těch, které štěstí opustilo ...
Často je míjíme, aniž bychom jim po těch letech ještě věnovali nějakou větší pozornost. Přitom mnohé z nich nejspíš v tichu a samotě za pár let oslaví své velké kulatiny.
Jsou na vsích i ve městech, mnohdy je potkáváme v parku. Některé z nich jsou zanedbané, jakoby unavené z dob a událostí, které kolem nich plynuly. Šrámy a jizvy na nich dávají znát, že se s nimi čas a někteří lidé moc nemazlili.
O čem že to vlastně píšu? Budete se asi divit, ale o pomnících padlým z Velké války. Nebo jak se spíše dnes říká, z 1. světové války.
Při svých toulkách po naší vlasti jste si určitě všimli, kolik jich je a často i hustého seznamu jmen do nich vepsaných... Není se čemu divit, od vyhlášení války 28.7.1914 až do jejího konce narukovalo z Českých zemí do zbraně 1 537 000 mužů. A z toho se jich hlásilo k české národnosti 978 000. Ostatní jsou národnostní menšiny, které zde žily.
To množství mě zaujalo, kolik jich asi bylo přímo z Děčína? A obcí, co dnes, na rozdíl od roku 1914, do Děčína patří? To přece musí jít snadno zjistit.
No a tím to začalo. Začal jsem prohlížet mnohé stránky věnované této historii, ale nic, spíše se vyrojilo víc otázek. Nakonec mě napadlo kontaktovat děčínský archiv. Konec konců, jejich osvěta o historii našeho města byla vždy precizně a čtivě provedena.
Na můj dotaz téměř obratem došla odpověď. Ono se to totiž nedá zjistit. Evidenci padlých vedla vojenská správa a tam branci nebyli vedeni podle domovské obce. Navíc osamostatnění v roce 1918 s sebou neslo zmatky s převodem evidencí. To se pokoušela napravit už Československá armáda v 30. letech 20. století, ale také toho již moc nezmohla. A to měli, na rozdíl ode mně, pamětníky a pozůstalé.
Jistým vodítkem by mohla být samotná jména na pomnících, no ale to také není moc průkazné. Často se na pomník třeba dostal i člověk z jiné obce, kamarád přeživších ze sousedního Saska atd.
Naopak, jiná jména na pomnících pro změnu zas chybí. Pokud byl totiž pozůstalý po padlém komunista, většinou nesouhlasil s umístěním jména na pomník. Dle jejich ideologie se totiž jednalo o oslavu války vedenou kapitalisty.
Dál tam schází jména lidí bez rodin, na něž se prostě zapomnělo. Zní to sice hrozně, ale dříve to nebylo zas tak nic nezvyklého a děje se to i dnes.
Důvody dalších chybějících jmen vojáků jsou i náboženské. Antisemitismus ...
I když Děčín byl skladbou obyvatelstva většinově německý, nevidím jediný důvod nepřipomenout je. Bojovali a umírali ve stejných bojích a podmínkách jako Češi. Byli to lidé, kteří budovali naše město a žili své životy stejně jako my. Možná se najde někdo, komu se to nebude zdát, bude mít svůj názor, ale je to prostě tak.
Přesný počet obětí Velké války v Děčíně se mi tedy nepodařilo zjistit, tak aspoň trocha statistiky na závěr:
Během Velké války bylo celosvětově zmobilizováno 60 milionů mužů.
Z Českých zemí jich bylo odvedeno: 1 537 000
Padlo: 236 000
Nezvěstní: 433 000
Na výchozích souřadnicích samozřejmě nic nehledejte, nacházel se zde před léty dnes již odstraněný pomník padlým ve Velké válce.
A jak na finále? No budeme trochu pátrat v naší historii:
Císař František Josef I. se narodil 18.8.183B
Jeho vláda trvala C8 let
Poslední českým Králem byl Karel I., narozen 1A.8.188A
Republika Československá vznikla: D8.1B.1918
Finální souřadnice: N 50 46.ABA E 014 10.CDC