Zvu Vás tímto (opět?) do jednoho dnes nejspíš lehce pozapomenutého koutu severně od Českých Budějovic (je zde waymark ovšem :) ). Chtěl jsem si konečně také něco udělat i v okolí mého HC1, tj. aby bylo kam chodit, když okolí Borku našinec zná a má projeté skrz-naskrz.
Jak asi víte, okolní krajina se před časem dosti změnila díky stavbě dálnice D3, i když je zase nutno přiznat, že zrovna zde díky zářezu ta jizva na krajině až tak patrná není (oproti prostoru pod Hůrami-Adamovem, kde krajinu přehražuje mohutný dálniční násep). Ovšem i tak D3 zasáhla do tzv. "Mojského" lesa poměrně rapidně, byly např. přerušeny původní lesní cesty a komunikace. Nyní se lze "na druhou stranu" dostat pouze pod mostem u bývalé chýňavské cihelny a právě přes zdejší lávku mezi Úsilným a Libničí. Mnou oblíbený les už prostě od léta 2015 není takový, jaký si ho pamatuji z dětství a dnes už nemám takovou motivaci se do něj vracet. Most přes údolní nivu potoka Kyselé vody je pak až obludně nezapadajícím železobetonovým monstrem. Ale to bychom se asi zřejmě dostali během krajinářských úvah někam jinam, než by zde bylo žádoucí :) ! (Je asi na každém, jak posoudí účelnost této technické stavby a její zapadnutí do "historické" krajiny, resp. nyní již místy průmyslové). Moderní doba si zřejmě žádá své ? (viz. hemzy věčně nespokojených milovníků historie). Vždy si pak vzpomenu na památný text hudební legendy Master´´´´s Hammer v písni "Špacírka": "Toulat se krajinou člověkem zhyzděnou, vymazat betonové nadjezdy. A zlikvidovat všechny svítící objekty, aby bylo vidět na hvězdy..."
Naštěstí relikty původní (barokně-kulturní) krajiny v podobě drobných sakrálních památek obvykle zůstávají na svém místě a připomínají původní vzhled a nezřídka i účel krajiny, kdy budování poutních míst a křížových cest bylo doslova na denním pořádku. Tyto památky nám však stále, i když se díky ateizaci společnosti mnohdy pozapomněl jejich původní účel, krajinu zkrášlují a činí ji dle mého názoru útulnější a domáčtější. Často takto zcela nově vznikla velmi příjemná zákoutí, kde by se pocestný (i ten dnešní) nebýt křížku nebo božích muk ani při svém putování nezastavil. Toto dnes na tomto místě ovšem moc neplatí, neboť v současnosti v podstatě ona cesta nikam nevede a myslím, že sem jentak někdo bezdůvodně nezabloudí... (i když, při ukrytí jsem zde potkal hned tři osoby :))
PS1: Popravdě řečeno, trochu jsem se i tenkrát osobně obával, aby D3 nesmázla i ona dotyčná boží muka, ale naštěstí jsou poměrně stranou (tento osud zřejmě dle mého nemine křížek u novohradské silnice u Hodějovic viz. GC762ZM, zde doufám alespoň v přesun, i když v dnešní době bych se vůbec nedivil úplné likvidaci...).
(PS2: Z předchozího textu neusuzujte prosím na nějaké alternativně-zelené myšlení, jen mám rád krajinu bez dnešních rádobymódních a dotacemi podporovaných industriálních výdobytků :)...)

Z HISTORIE

Zděná boží muka stojí asi 500m severně od Úsilného (dříve Oselno, Oselné, Voselné, Voselno, Woselno) u staré (zřejmě dříve poutní) cesty směrem na Libnič (stávající betonový mostek je vlastně přeložkou dřívější polní cesty). V podstatě nejspíše sloužila i jako jakýsi "hraniční kámen", neboť právě v tomto místě se stýkají katastry Úsilného, Hůr a Libniče. Vesničané tudy tenkrát směřovali mj. do libničského kostela na pobožnosti (Úsilné patřilo pod zdejší farní úřad). Konstrukčně se jedná o zděná kamenná omítaná boží muka s kaplicí s celkem čtyřmi výklenky (v tom hlavním se dnes nachází obrázek Panny Marie). Na sedlové střeše je pak umístěn kovaný dvouramenný kríž. Boží muka samotná prý byla postavena v 30.-40. l. 19. století některým z předků úsilenské rodiny Šimků (viz. dále), která je má dodnes udržovat. Dodejme. že tento rod patří v Úsilném k nejstarším a s jejich předky se setkáváme i v prvních písemných zmínkách o obci.
Tato místa bývala dříve zřejmě opředena jakousi tajemnou aurou strašidelna a podivna, koneckonců boží muka se dříve obvykle nestavěla "jen tak pro-nic-za-nic" že :). Takto tuto oblast ostatně popsal p. Chmelík v jednom ze starších článků v Českobudějovických listech: "... Ten kousek za vsí směrem k Libniči byl vůbec nějak začarovaný. Sama příroda tam vytvořila kulisy jako stvořené pro dramatické příběhy. Z jedné strany les, z druhé plno stromů, mezi nimi lán pole, uprostřed železný křížek a o pár kroků dál boží muka. Křížek tam dali postavit Šimků. Na vršku se z nepochopitelných důvodů splašili koně a trapem pádili i s naloženým žebřiňákem sena dolů. Z vděčnosti, že se nikomu nic nestalo, nechala rodina pořídit křížek". Víme již tedy, proč zde "naše" boží muka tenkrát vznikla. Očividně ale tento kout (chtělo by se říci jako z povídek H. P. Lovecrafta ?) povzbuzoval představivost našich předků i dále. Údajně tak zde měla být jednou viděna tzv. "přespolní polednice", "na vršku" měl strašit hejkal, tancovat divoženky a objevovat se bludičky. Tato místa se také jednou měla vymstit jistému Vávrovi, který byl prý čímsi napaden během svého pozdně večerního návratu z libničského hostince...

Během přiblížení se k místu úkrytu jste si pak cestou zajisté všimli blíže Úsilnému pěkného poměrně vysokého kamenného kříže. K jeho historii zatím toho víme pomálu: byl prý postaven na oblíbeném místě procházek matky zdejšího úsilenského hospodáře Šimka. Kříž zde její syn postavil po její smrti v roce 1921 a tak je také svým způsobem pamětní (část nápisu níže mají být matčina poslední slova). Kříž (vlastně také připomínající neveselou událost) byl v roce 2001 opraven sochařem Tláškem. Nápis na jeho podstavci zní:

POCHVÁLEN BUĎ
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS
HOSPODINE
NEZAVRHNI DUŠI MOU
19. VI. 1921.

Dodejme, že v okolí je možno navštívit i další zajímavé místo, vztahující se tentokráte k historii zcela nedávné. V 50. letech 20. st. východně od Úsilného, v místech s pomístními názvy „Na hraničkách“ a „Kouty“, vzniklo cvičiště Pohraniční stráže. Dodnes je zde dochován „bunkr“, kolem kterého se povalují zbytky dřevěných sloupů ze stěny EZOH, klubka ostnatého drátu a najdeme i zbytky několika okopů. (GPS bunkru dle kolegy HonzyC. je: N 49° 0.966' E 14° 31.335', ale místo samé prý není moc vábné. Více detailního infa + fotek zde na webu Severniceskobudejovicko.cz.

zdroje:
Václav MRÁZEK, Rod Šimků na živnosti v Úsilném, Rodopisná revue 10, č. 3, 2008, online
Jan CHMELÍK, Když kolem Úsilného obcházely polednice, Českobudějovické listy ze dne 26. 6. 1995, online
Pavel HÁJEK, Zděná boží muka v jižních Čechách, České Budějovice 2009, s. 206-207.

TECHNICKÉ INFO

Přímo ke keši se dostanete asi nejlépe pešmo či na kole - od Úsilného (zde případně půjde zaparkovat asi někde u návsi a u rybníka N 49° 0.773' E 14° 30.575') nebo od Borku (asi nejlépe "P" u koupaliště N 49° 1.247' E 14° 30.448', šlo by to projít i údolím potoka, lesem a poté podél D3, tedy tenkrát to šlo ?). V okolí keše samé asi nebudete muset být nějak moc extra opatrní, neboť jde myslím o docela zapomenuté místo (rozhled po okolí je široký, takže případné nežádoucí narušitele uvidíte již zdálky :)). Šetřete místem v logbooku a maskujte úkryt prosím !!...

PŘEJI ÚSPĚŠNÝ (OD)LOV A CELOROČNĚ PŘÍJEMNOU PROCHÁZKU
+ TĚŠÍM SE NA VAŠE LOGY :) !! (můžete připojit i paranormální zkušenost, máte-li ?)
Blahopřeji taktéž X-TF lovcům !
m.h.G. P. K. R.

Historie "MITTAGHEXE|POLEDNICE":
* do počátku IN: 2x dinosauří magnetky + Hotweels BATMOBIL :)
* ukryto: 31. 7. 2018, cca. 15:30
* odesláno k publikaci: 1. 8. 2018
* publikováno online: 19. 8. 2018, 20:36
* Akt. 12/2018 - původně byla v názvu keše řecká velká omega, bylo hlavně potřeba jazykové mutace něčím oddělit = dle mého to vypadalo takto velmi dobře, druhotný význam byl i tematicky-okultní, neboť znak "Ω" má obvykle význam konce a smrti - na konci 12/2018 jsem to přehodnotil a lomítko nyní tvoří pouze svislá čára, ta "omega" mě osobně časem začala opticky rušit :) + ta německá mutace je taktéž stylově tématicky čarodějnicko-goticko-okultní, stejně tak font fraktury v listingu i v samotné schránce)