Tato keš je upomínkou prvního z řady katastrofálních požárů, které se udály ve Věšíně v první polovině 20. století.
Letos je tomu právě 90 let od prvního z těchto zničujících požárů ve Věšíně.
Dne 9. 9. 1928 vznikl katastrofální požár ve Věšíně. V neděli ve 13:30 hodin začala hořet na dvoře domkáře Josefa Zemana z č. 71 sláma (dopoledne mlátil obilí mlátičkou poháněnou benzínovým motorem). Za východního větru hořelo za 1,5 hodiny 29 popisných čísel a 2 stodoly. Nedostatek vody ve Věšíně byl řešen puštěním vody z bukovského rybníka. Zúčastilo se celkem 17 požárních sborů se stříkačkami s ručním čerpáním vody. Bez přístřeší zůstalo přes 150 lidí a spousta dobytka bez píce.
Dne 4. 10. 1930 byl znovu požár ve Věšíne. Shořely dva domy a stodola.
Dne 30. 4. 1933 v neděli po 14 h vypukl opět velký požár ve Věšíně z neznámé příčiny ve stodole Františka Placatky a úžasnou rychlostí se rozšířil na obytná a hospodářská stavení. Již v 15 h lehalo popelem 19 obytných čísel a 4 stodoly, většinou pokryté šindelem. K požáru se dostavilo 15 hasičských sborů a mezi nimi motorové stříkačky z Rožmitálu a automobilová z Rokycan. Hašení bylo ztíženo nepřístupností pro velikou blízkost hořících objektů a některým sborům shořely i hadice. Zalánský sbor tlačil stříkačku k Rožmitálu. Jelikož František Beran byl s koňmi v Hutech, utíkali zalánští hasiči na pomoc do Věšína pěšmo, bez stříkačky a pomáhali hájit se sborem Buková ohroženou školu.
Dne 7. 10. 1933 byl požár dvou domků ve Věšíně a 10. 5. 1934 při požáru ve Věšíně dopoledne vyhořelo 6 popisných čísel.
Historická ruční stříkačka
Věšín 1933
Věšín 1933
Keš je umístěna na hrázi rybníčku zvaného "Coubák" v centru obce, kde se zničující požáry odehrály.