1_LIFE for Minuartia - ochrana vzácných druhů a věda
Keška je součástí série, která vás provede po nejvýznamnějších místech, kde probíhá záchrana kriticky ohroženého druhu kuřička hadcová. Na každém místě se seznámíte s jiným způsobem záchrany tohoto duhu. V každé kešce naleznete část hesla, na jehož základě můžete získat bonusovou odměnu, kterou si můžete vyzvednout v návštěvnickém středisku Vodní dům (www.vodni-dum.cz) či v pokladně Botanického ústavu AV ČR, v.v.i.
Tato keška Vás zavede k hadcové skále v Botanické zahradě v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Na této skalce se postupně vyvíjí hadcová vegetace a je zde vysazeno několik stovek jedinců kuřičky hadcové. Skalka tak slouží jako záchranná populace, ale pouze pro jedince z PP Hadce u Hrnčíř. Kuřička hadcová je kriticky ohrožený druh. Počet jedinců začal prudce klesat a proto Botanický ústav AV ČR, ČSOP Vlašim a Ministerstvo životního prostředí ČR realizuje projekt LIFE for Minuartia (LIFE15 NAT/CZ/000818) na její záchranu s finančním příspěvkem Evropské unie, programem Life a s finančním příspěvkem Ministerstva životního prostředí ČR. Více o projektu naleznete na stránkách www.kuricka.cz
Botanický ústav Akademie věd ČR,v.v.i (zdroj www.ibot.cas.cz)
Botanický ústav je místem dynamického rozvoje vědy a výzkumu v celé škále zejména terénně zaměřených botanických oborů. V současnosti má přes 300 zaměstnanců. Vědecká část ústavu je členěna na 3 úseky, které mají dohromady 10 oddělení. Ústav navíc zajištuje správu Průhonického parku zařazeného na seznam památek UNESCO.
Botanická zahrada
Průhonická botanická zahrada byla založena v roce 1963 a specializuje se na vybrané rody okrasných rostlin, na nichž dokumentuje a konzervuje variabilitu jak původních přírodních druhů, tak i vývoj šlechtění od nejstarších, prastarých, odrůd po současné novinky. Jedná se především o kosatce, pivoňky, denivky, růže a pěnišníky. Zahrada byla částečně zpřístupněna v roce 1994. Zbývající, zatím extenzivně udržovaná část zahrady a sbírka botanických růží byla otevřena v roce 2016.
Zahrada je otevřena v době vegetační sezóny, tj. od května do září každý den kromě pondělí.
Věda a ochrana přírody
Na panelu, který je umístěn v blízkosti skalky, se můžete seznámit s tím, jak vědecký výzkum přispívá k ochraně vzácných druhů a jejich stanovišť. Některé způsoby ochrany bez něj vůbec nejsou realizovatelné. Co tedy děláme? Při výzkumu kombinujeme terénní práci, pokusy ve skleníku i zahradě a laboratorní analýzy:
Terénní práce
- Dlouhodobé hodnocení stavu stanoviště – zjišťujeme, jak se mění zastoupení jednotlivých druhů rostlin, které se na lokalitě vyskytují, jaké jsou vlastnosti půdy (obsah živin, těžkých kovů, pH, vlhkost, teplota), mikroklimatické podmínky, jak se na lokalitě hospodaří nyní a jak se hospodařilo v minulosti, zda se zde vyskytují vhodní opylovači
- hodnocení růstu a rozmnožování jedinců v přírodě – počítáme počet nových a mrtvých jedinců, stav starších jedinců (zda kvetou, zda jsou poškozeni okusem), produkci a klíčivost semen, způsoby rozmnožování rostlin (zda se množí např. odnožemi či pouze semeny), na jakou vzdálenost a jakými způsoby se semena šíří. Tímto zjistíme, jaká fáze života rostliny je na konkrétním stanovišti nejvíce problematická (např. umírá zde hodně mladých rostlin, jedinci neprodukují semena…)
Laboratorní práce
- genetická analýza jedinců z různých populací – určíme, do jaké míry jsou si jednici mezi jednotlivými lokalitami geneticky podobní. V případě, že jsou geneticky odlišní, je ochrana druhu komplikovanější, protože je nutné brát v úvahu i potenciální omezenou křížitelnost jedinců různého původu. V tomto případě by míšení jedinců mezi populacemi mohlo vést i k vyhynutí druhu. Je tedy nutné držet rostliny různého původu odděleně. Genetická analýza nám také poskytne informace o způsobu rozmnožování druhu.
Zahradní a skleníkové experimenty
- Hybridizační experimenty nám ukazují, do jaké míry jsou jedinci mezi populacemi či blízce příbuznými druhy opravdu křížitelní a zda takto vzniklí potomci jsou schopni růstu a rozmnožování. Dále tímto typem pokusů učíme, zda druh vyžaduje k produkci opylování jiným jedincem či je schopen opylit sám sebe
- Hodnocení růstu druhu v různých podmínkách – v zahradě uměle nastavíme různé podmínky (např. osluněné stanoviště versus zástin, různé množství jiných druhů v blízkém okolí) a monitorujeme růst cílových druhů.
Na základě takto získaných informací jsme schopni zjistit, zda se příčina ohrožení nachází přímo na dané lokalitě nebo se jedná o problém daný biologický vlastnostmi druhu. Zároveň jsme schopni určit optimální podmínky pro růst druhu a tak nastavit vhodný typ i intenzitu managementu, tj. zda je pro záchranu druhu na té které lokalitě dostatečné odstranění negativních rysů stanoviště (např. prořezávka stromů) či zda je nutné pomoci i samotnému cílovému druhu (např. na lokalitě je již málo jedinců, takže zde není dostatečné množství pylu pro opylení. Proto je zde nutné provést vysazení předpěstovaných rostlin, aby se druh mohl začít množit sám).
Výzkum slouží i pro ochrana druhu mimo přirozená stanoviště (ex-situ): Navrhujeme, z jakých populací použít semena pro vytvoření záchranné populace, abychom zachovali co největší genetickou variabilitu, ale zároveň aby byli potomci těchto jedinců vitální a schopni rozmnožování.