Skip to Content

<

AGT 97: Prirodni pamatka Skalka

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/10/2018
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Přírodní památka Skalka oslí hřbet nad Prahou 97

Již léta jezdím po Plzeňské a dívám se na hřeben, který se po levé straně ve směru do Prahy tyčí nad okolními lesy. Podle domácí přípravy jseM věděl, že se na místě nachází hranice několika souvrství. Když jsem se na místo přišel podívat - skutečně mě moc mile překvapilo... Praha je skutečně jedno z geologicky nejpestřejších uzemí v České republice. Vítejte na dalším pokračování AGT.
 

Základní informace

Skalka je přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1968 vyhláškou č.5/1968 Sb. NVP. Území se nachází na levém břehu řeky Vltavy, mezí pražskými čtvrti Motol a Smíchov. Patří do katastru části Smíchov. Ochranné pásmo pro přírodní památku není vyhlášeno, proto podle §37 zákona č.114/1992 Sb. platí, že jím je 50 metrů od hranice území.

Předmětem ochrany je lom v západní části přírodní památky, jde o otevřeny hřbet řevnických křemenců, umožňující studovat litologický vývoj této části pražské pánve.
 

 

Celková rozloha přírodní památky je 9,82 ha a leží v nadmořské výšce 250-308 m n. m. Území se nachází uprostřed městské zástavby. Hranicemi ochranného pásma jsou na jihu - Plzeňská ulice, na západě - Pod Kotlářkou, ze severní a východní části přírodní památka obklopená rodinnými domy.

První připomínky o využití území přírodní památky se objevují jíž od 10. století. V té době zde se začala objevovat průmyslová činnost a to zejména pro těžbu opuky. Pozůstatky dřívějšího lomů lze vidět na západním okraji přírodní památky. V roce 1688 toto území koupil italský generál Filip Ferdinand de la Crone, před tím území patřilo baronu Švihovskému. Obyvatele Prahy komolili jméno itala na Ladrone, díky tomu lom se nazývá u Ladronky.

Ve 19. století století zde probíhala intenzivní těžba křemenců. Křemen se zde těžil zejména jako stavební materiál. Josef Kořenský v roce 1877 zmínil o těžbě řevnických křemenců na výrobu dlažebních kostek, tzv. „kočičích hlav“. Těžba probíhala do konce roku 1913. V roce 1957 Pavel Röhlich a kolektiv zpracovali pro Přírodovědeckou fakultu UK geologickou exkurzi do Motolského údolí. V tomto díle lom v řevnických křemencích popisuje jako zastávku „Lom v drabovských křemencích u Ladronky“. Zajímavosti je, že tento lom nebyl uveden v rejstříku lomů, a proto v následujících letech se objevoval několikrát. Zděnek Pouba v letech 1949 uvádí Lom Kotlářka, Bedřich Bouček v roce 1951 Lom na Zámečnici, Ivo Chlupáč v roce 1988 Lom na Ladronce.

Přírodní památka Skalka byla vyhlášena 29. dubna 1968 Magistrátem hlavního města Prahy.
 

Geologie, ložiskové poměry, mineralogie

Nejcennějším prvkem na území přírodní památky je lom v její západní části. V lomu na vrstevních plochách křemenců byli objeveny fosilní stopy. Na povrchu nejmocnější lavice, asi 5 mm velké jamky, postupující do nitra lavice jako rourky. To jsou pozůstatky činností mořských organismů, zejména po červech druhu Skolithos sp.

Severní část přírodní památky je tvořena břidlicemi šáreckého souvrství ordoviku (černé břidlice), tady mocnost lavic dosahuje přibližně 70 m. Ve směru na jih nadloží jíž tvoří skalecké křemence a černé břidlice doubrotivského souvrství, o mocnosti 100 m. Do nadloží pokračují řevnické křemence. Ve skutečností jde o vertikální posun jednotlivých vrstev, který se na povrchu objeví jako horizontální posunutí. Křemence o mocností kolem 45 m tvoří geomorfologický významný útvar "kozí hřbety".

 


Vznik lokality

Z vápence na břidlici

Původní sedimentální horniny byli vlivem třetihorního vrásnění pod velkým tlakem a teplem přeměny na horniny přeměněné. Vlivem této činnosti došlo k naklonění vrstev původních sedimentů. Nově vzniklé horniny si však stále nesou odkaz původních prvohorních hornin, jako např. fosílii, stopy po pohybu prvohorních živočichů a podobně.

Tímto procesem zde vznikla břidlice. Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.

Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny.

Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.

V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.

V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.
 

Zvětrávání a vznik skalních věží

Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.
 

Skalní věž

Druhy zvětrávání podle příčin

Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:


Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.

 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.

1) Jak jsem již uvedl v listingu, vlivem horotvorných procesů došlo zde k naklonění vrstev původních sedimentů a jejich přeměně na horniny přeměněné - zde zejména na břidlici. Tato břidlice obsahuje křemenná oka. Jak se tam dostala?

2) Jaký je sklon vrstev u největšího výchozu? Rada na změření: Chytré telefony dnes obsahují vodováhu a jejich přiložením k skále snadno zjistíte úhel.

3) Určete výšku skalní věže, která vznikla selektivním zvětráváním horniny.

4) Na informační ceduli zjistěte, jaké typy fosilních pozůstatků se zde nachází. Informačních cedulí je v okolí mnoho - uvádím WP s jednou z nich, ale pokud půjdete k výchozím souřadnicím z jiného směru - klidně užijte jinou ceduli.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Důležité: Žádná z otázek série AGT se nemusí Googlit. Vše je zjistitelné na místě, v listingu a nebo jsou to základní znalosti. Odpovědi zjištěné z internetu jsou považované za podvod a logy budou odstraněny.

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Wikipedie
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

35 Logged Visits

Found it 34     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 38 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.