|
Vítejte na devadesátém osmém pokračování série AGT - Alkeho Geo-earth-cache tour. Lužické hory jsou jednou z nejpestřejších oblastí v České republice. Nachází se zde pískovcové skály nejrůznějších tvarů, ale i vyvřelé horniny se svou sloupcovitou odlučností. A právě pro tuto pestrost se do této oblasti často vydávám a vytvořil jsem zde již několik geologických keší. Nyní bych Vás rád pozval ke skalní věži, které se díky jejímu tvaru říká Hrnčíř. Možná budete namítat, že skalní věž zde není nic až tak unikátního, ale když prozradím, že v jejích zakřiveních můžete pozorovat jasné stopy usazenin mořského dna - už to zajímavé být začíná.
Skalní věž je přírodní geomorfologický tvar a strukturně denudační tvar reliéfu. Jedná se o izolovaný, vysoký a často též štíhlý sloup či hranol, svým tvarem připomínající věž. Specifickým typem skalní věže je skalní jehla.
Základní informace o geologických poměrech oblasti
Lužické hory se vyznačují dosti pestrou geologickou skladbou. Na území Lužických hor jsou zastoupeny všechny základní tři typy hornin (vyvřelé, usazené a přeměněné).
Nejstaršími zde přítomnými horninami prvohorního stáří jsou žuly v nejsevernější části, kam zasahují ze Šluknovského výběžku. Jedná se o hlubinné vyvřeliny, které vznikly utuhnutím magmatu ve velkých hloubkách a teprve později se už utuhlé různými geologickými procesy dostaly na zemský povrch. Jelikož k tuhnutí docházelo ve velkých hloubkách, probíhalo velmi pomalu a vykrystalizované minerály jsou velké velikosti. Prvohorní vyvřeliny mírně metamorfované, zawidowský granodiorit, se vyskytují rovněž severně od Lužické poruchy v oblasti Dolního Sedla a Dolní Suché. Zajímavostí je vrch Vysoká tvořený diabasem, čedičovou horninou prvohorního stáří.
Většina území je budována svrchnokřídovými pískovci březenského souvrství. Na severním okraji Lužických hor jsou křídové pískovce tektonicky ohraničeny proti žulám lužického masivu tzv. lužickou poruchou, po které došlo k nasunutí starší žuly nad mladší pískovce. V okolí Doubice přitom byly na povrch vyvlečeny i drobné kry jurských vápenců. Ve východní části Lužických hor pak starší cenomanské pískovce.
Na dnešní tváři Lužických hor se výrazně podílela třetihorní vulkanická činnost. Magma proniklo zlomy v zemské kůře a vytvořilo podzemní tělesa většinou bochníkovitého tvaru (lakolity), popř. utuhlo v přívodních komínech. Teprve později byly rozrušeny a odneseny povrchové vrstvy měkčích usazených hornin na rozdíl od velmi odolných vulkanických těles. V Lužických horách se tedy nejedná o sopky v pravém slova smyslu, ale o vypreparované původně podpovrchové útvary. Tím vznikl charakteristický reliéf Lužických hor, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy.
Vyvřelé horniny se rozlišují podle minerálního složení. Přítomnost jednotlivých minerálů závisí na chemickém složení i fyzikálních okolnostech tuhnutí magmatu. K nejdůležitějším minerálům patří křemen, živec draselný, živec sodnovápenatý, slída a další minerály (např. olivín). S minerálním složením souvisí často používaný pojem kyselost horniny, který označuje zastoupení křemene v hornině. Kyselé horniny obsahují hlavně křemen a draselný živec, popř. další minerály. Bazické horniny neobsahují křemen, ale především sodnovápenaté živce. Čediče jsou představitelem bazických hornin (sodnovápenatý živec a další minerály jako augit, amfibol, nefelín, olivín). Znělec a trachyt již obsahují vedle sodnovápenatého živce i živec draselný, ne však křemen. Tyto dvě horniny se liší pouze procentuálním podílem jednotlivých nerostů.
Hornina se při tuhnutí magmatu dále ochlazuje a tím zmenšuje svůj objem, proto v ní vznikají pukliny. Pro čediče je charakteristická sloupcová odlučnost. Při velmi pomalém ochlazování se v olivinickém čediči např. na Zlatém vrchu vytvářejí dokonalé pěti- či šestiboké hranoly dlouhé až 30 metrů. Pro znělce je charakteristická odlučnost deskovitá.
Ve čtvrtohorách převládala erozní činnost, při níž vznikla na svazích vulkanických kopců mrazovým zvětráváním často rozsáhlá suťová pole. U Jítravy na východním okraji Lužických hor jsou zachovány štěrkopísky, uložené kontinentálním ledovcem, který sem pronikl od severu.
Skalní věž
Skalní věž vzniká v důsledku mechanické eroze, a to postupným rozčleňováním a destrukcí tabulové plošiny či skalnatého horského hřebene. Její tvar je důsledkem mechanického zvětrávání a odnosu horniny, popřípadě odsedání svahu. Na mořském pobřeží vznikají skalní věže abrazí a izolací odolnějších partií podemílaného a obrušovaného pobřežního srubu (klifu).
|
|
Zvětrávání a vznik skalních věží
Skalní útvar tohoto typu vzniká tak, že usazená hornina - v tomto případě pískovec je zvětrávána procesem, který se jmenuje selektivní zvětrávání.
Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.
Druhy zvětrávání podle příčin
Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:
Zde se jednoznačně setkáváme s chemickým zvětráváním. Chemické zvětrávání je proces, při kterém se mění minerální a chemické složení hornin. Intenzita těchto pochodů je závislá především na klimatických podmínkách, zejména na množství srážek a teplotě. Značný podíl na chemickém zvětrávání má voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky. Účinnost pochodů bývá zvyšována také předcházejícím fyzikálním navětráním dané horniny. Základní formy chemického zvětrávání představují chemické procesy: rozpouštění, hydrolýza, oxidace, hydratace a karbonatizace. Na chemickém zvětrávání mají svůj podíl také rostliny a živočichové. Z rostlin přispívají zejména lišejníky, mechy a vyšší rostliny svými kořeny. Velký význam mají také bakterie. Z živočichů mají větší význam vrtavé houby a mlži, kteří svými výměšky naleptávají pobřežní skály.
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Jaká je výška skalní věže?
2) Prohlédněte si křemenné usazeniny a popište, zda způsobují rychlejší rozklad horniny či jsou naopak kompaktnější.
3) Z kolika pískovcových částí je vytvořena kaplička vedle skalní věže. Na první pohled se může zdát, že se nejedná o geologickou otázku, ale věřte mi, že je. Vysvětlete Vaši odpověď, proč to tak je.
4) Úkol: Vytvořte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|