Vítám Vás na malou sérii kešek s názvem: Okolo Vrábečské pískovny. Jedná se o 6 tradičních kešek, jednu konečnou mystery keš.
Celá řada Vás zavedla do míst, kde rád toulám, jak na kole, tak pěšky. Věřím, že se Vám okruh bude líbit. Nejlepší je její celý absolvovat na kole, nebo pěšky a svého plechového miláčka zaparkovat ideálně v Boršově-kempu u vodáckého tábořiště. Nebo na konci ulice pilota Reutera. Je tam rybníček nebesáček a vydávte se kolem místního zvířecího areálu a pomníku amerického letce Reutera a po lesním chodníčku směr Záhorčice.
Taky je možné autíčko zaparkovat v Záhorčicích v místě bývalé autobusové točny. Ideální je vybrat okruh proti požadovanému směru ručiček a indický směr můžete v Jamném na návsi v hospůdce doštit, dát si „jedno“ a chutnat výborné rybí leče Na kole je můj časový odhad na cca 2 a hodinky pěšky jednou tolik.
V každé tradiční keši je bonusové číslo k dispozici k vyhledání souřadnic mysterky.
Tak to je asi vše "organizačně" a jdeme na TO
HISTORIE OBCE
Doklady o osídlení pocházejí již od střední doby kamenné, tedy z doby asi 8 - 5 tisíc let před Kristem. Četné nálezy keramiky, které byly v naší osadě objeveny, mají původ ve starší době bronzové, době halštatské a laténské. Do uvedeného období patří kromě sídlištních nálezů také mohyly v lese Hlubčice, což je asi 1 200 m jihovýchodně od obce. V Korosekách - Na Urbánku bylo doloženo osídlení z doby bronzové, ojedinělé nálezy keramiky pocházejí ze 13. století. Stála zde tvrz s pivovarem z 2. poloviny 16. století, po založení panského dvora o století později zanikla. U kroclovského lesa Vrutice byla nalezena bronzová hřivna o průměru 163 mm. Není vyloučeno, že může být součástí dosud neobjeveného pokladu ze starší doby bronzové.
O vzniku a názvu obce máme celkem autentické, úředně ověřené materiály, vydané Československou akademií věd, čerpané ze Státních archivů v Českém Krumlově a Třeboni. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1379, kdy je připomínán dvůr Wrabcziek, pod správou hradu Dívčí kámen. Dvůr a osada byla položena více na jihozápad. Tato vesnice zanikla v roce 1483 již existuje zmínka o Velkém Wrabči a Malém Wrabči. I tato část zanikla, zůstala po ní použitá u Dvořáčků.
Současná poloha vesnice vznikala kolem roku 1560. První budovatelé nejsou známi, ale předkoví současní majitelé využívají začínající osidlovat statky začátkem 17.století. Nejstarší doložený rod začal hospodařit na č.p. 5 - u Křížů v roce 1619. Po zániku hradu Dívčí kámen spadalo celé území do správy českokrumlovského panství a do působnosti rychtářství v Holubově. Když se samospráva rozdělila, stala se Vrábče centrem nové obce, pod níž spadaly osady Kroclov, Jamné, Záhorčice, Závraty, Hradce, Dvůr a další vesnice Koroseky se samotami. V 18. a 19. století zde žilo podle sčítání 1020 obyvatel.
V roce 1823 zde byla postavena škola, které navštěvovaly děti z jmenovaných osad v počtu kolem 150 žáků. V letech 1935-37 byl postaven kostelík a hřbitov. Jak šel čas, obvod obce se měnil. V 50. letech odpadů osady Hradce, Závraty a Dvůr Koroseky a přešly pod správu obce Homole, v roce 1961 však přešla osada Slavče z obce Mříčí do naší obce i do okresu Č. Budějovice. V roce 1984 byl Místní národní výbor Vrábče zrušen a obec přešla do působnosti střediskové obce Boršov nad Vltavou. Tam setrvala do roku 1990, kdy byla obnovena samostatná obec Vrábče, obvykle již bez osad Záhorčice a Jamné, které zůstaly ve svahu obce Boršov. Nyní tvoří obec místní část Vrábče - Ves, Vrábče - Zastávka, Slavče, Koroseky a Kroclov.
V obci nyní žije kolem 470 stálých obyvatel, počet zřejmě porostů výstavby nových rodinných domků. Pro další výstavbu je zpracován územní plán, který řeší území s možnou výstavbou cca 270 rodinných domků.
KOSTEL SV. VÁCLAVA
Podnět k výstavbě kaple ve Vrábči vznikl na schůzkách občanů 31. 8. 1935. Byl zvolen výbor, který zahájil jednání a celou stavbu i řídil. Musely být vyřízené záležitosti kolem pozemků a stavební povolení. Projekt ve slohu gotický vypracoval zdejší rodák pan Ing.Václav Fessl.
Začátek příliv materiálu. Kámen do základů byl z lomu F.Hályho, tmavý kámen na sokl přivážely koňské potahy z Němých strouh, místní kameníci ho opracovali. Cihly dováželi místní rolníci z okolních cihel a bylo jich přivezeno na 90 000 kusů. Finanční zabezpečení stavby bylo kromě dotace Okresní úřad a dárci větších hasičů a institucí např. Českobudějovického biskupství, založeno hlavně na sbírce darů, které provádějí v obci i dalekém okolí.
Stavbu vedoucí stavební firmy Bohatý z Holubova. Řemeslné práce provádějící místní zedníky a tesaři z části zdarma, z části za symbolickou odměnu, pomocné práce zajištěné místní rolníky svými pracovníky zdarma. Již 13. 4. 1936 se provádí slavnost svěcení základního kamene, který je zasazen u vchodu. Jsou v něm uložené dokumenty o stavu, současný tisk a běžné mince a bankovky. V blížícím se ohrožení naší vlasti bylo rozhodnuto zasvětit kapli českým patronům sv.Vojtěchovi, sv.Anežce a hlavnímu patronu sv.Václavu, svým jezdeckým obrazem je na hlavní oltáři.
Potřebné stavební dřevo věnovala lesní správa Český Krumlov a hlavně Klášter Vyšší Brod z polesí Kluk Pan Sadovský pořídil Křížovou cestu, pan Ing. Fessl věžní hodiny ze Smíchovského nádraží a varhany z tělocvičny z Prahy. Vnitřní zařízení, hlavně všechny oltáře zřídil F.Vyžrálek. Závěrečné práce zabezpečoval Jan Karlíček. Celá stavba byla řízena výborem v čele s předsedou V. Kubatou. Jednatelem byl V.Trost a finance spravoval F.Hála. Není však možné vypisovat všechny, kdo se zaslouží o zdar díla.
28.září 1937 se uskutečnila slavnost svěcení kostela. Sešlo se 1.500 lidí. Svěcení vykonal opat Vyšebrodského kláštera T.Jakš. Celkové náklady na stavbu byly v projektu vyčísleny na 250 000, - Kč, aktuální činily 74 000, - Kč předválečné hodnoty.
Kostelík je dlouhý 25 m, široký 8,5 ms 35 m vysoká věží. Stále zůstává jako majetek rozdělen mezi 32 vlastníků. Původní zvon byl za válku zkonfiskován v roce 1947 ze sbírky připravit nový, který slouží dodnes. V roce 1968 provedeno vnitřní malba v roce 1972 oprava fasády, kterou organizoval J. Vyžrálek V roce 1995 byl spuštěn elektrický pohon, který byl varhanů a hodin.a poté bylo přidáno i osvětlení věže.
V prvním období, až do konce války sloužil bohoslužby jednou měsíčně duchovní z farního kostela v Boršově.
V proměnách času prožila obec s kostelem 65 let 20.století. Sv.Václav stále platí za ochránce naší vlasti i obce, v těžkých válečných časech začátek našeho kostela a doufáme, že iv budoucnost tomu tak zůstane.
HISTORIE ŠKOLY
Zpráva o založení a působnosti škol ve Vrábčích
Z úvodního zápisu školních kroniků z roku 1881 vyplývá, že školní budova byla založena roku 1823. Na výstavě se podíly (dochované znění zápisu): Jeho jasnost kníže Schwarzenberk, Panství klášter Vyšší Brod a přidělené obce Vrábče, Kroclov, Jamné, Záhorčice, Koroseky, Závraty, Hradce a obec Slavče, která byla v roce.1857 přidělena k obci Habří.
Škola byla koncipována jako jednotka s pouze základním vyučováním. Prvním učitelem a správcem školy byl jmenován Josef Matějíček. Podle záznamu navštěvovalo školu každoročně kolem 160 žáků. Budova jinak musela udělat ubytování správce školy, později i další učitele. K vylepšení hospodářské situace učitelů bylo povoleno chování hospodářských zvířat. Až do roku 1953 byl v objektu školy dvorek s kurníkem a dvěma chlívkami pro vepře. O stavbu budovy a provoz školy se stará hvězda volná Místní školní rada. Ta rozhodovala o dalším vylepšování škol: opravy podlah, oken, školního inventáře. Byla založena školní zahrada, ovocná školka. V roce 1908, na počest 60. výročí pasování císařů Františka Josefa byly vysázeny lípy kolem školy i na návsi. U školy bylo pod lipami zřízené tělocvičné nářadí.
Od školního roku 1885 byla otevřena druhá třída a kolem roku 1920, kdy nastupovaly silné ročníky žáků, musela být otevřena i pobočka II. třídy mimo školní budovy (v domku u statku Křížů). V kronice jsou popsány i platy učitelů v prvních letech republiky. Zaokrouhleně to bylo kolem 1.300, - Kč ročně. V roce 1928 byla otevřena III.třída, ale v každém jsme žáci podle ročníků do dvou nebo tří oddělení, takže vyučování bylo stížené. Obrat nastal v 30.letech, kdy jednou žáci od 6.ročníku začnou dojíždět do Měšťanské školy.
Nemůžeme zde vyjmenovat celou tu dlouhou řadu správců škol a učitelů, zmínit se tedy pouze o několik, kdo ve škole ovlivňuje tak dlouho a zanechává zde stopy své působnosti. Byl to v první řadě pan K. Čumpelík (od roku 1890 do roku 1925) a pan Vojtěch Trost (od roku 1932 do roku 1945). Potom už zde působili kratší dobu - paní Daňhová, pan Herda a od roku 1955 až do uzavření školy v roce 1977 manželé Karbulkovi.
Přímo v budově, kromě běžné údržby a potřebných oprav, (například v roce 1940 překrytí celé střechy novou krytinou) došlo k několika zásadním rekonstrukcím. V roce 1958 došlo k velké rekonstrukci budovy. Dvorek a sklad uhlí byl zakomponován do budovy, pořízeny nové stropy z keramických vložek a uvnitř budovy vybavené učebnou, kabinet, dílna, umývárna a splachovací záchody, byt pro ředitele školy a tělocvična. Všichni občané uzavírají závazky na práci při stavu. Část budovy byla vyčleněna pro obecní úřad. Tento stav trval až do roku 1977, kdy provozování školy bylo zrušeno pro stále klesající počet žáků. Tvoří v 60. letech docházky do školy ještě kolem 65 žáků, poslední rok 1977 už to bylo pouze 12 žáků. Po zrušení školy I.stupně musely děti od prvního ročníku dojíždět do školy v Rožnově. Poté došlo k druhé rekonstrukci.
V roce 1990, po obnovení samostatné obce Vrábče proběhlo jednání o vrácení budovy znovu do majetku obce Vrábče. Vrácení se provádí, protože za úplatu 700 000, - Kč a hned bylo přistoupeno k rozsáhlé rekonstrukci celé budovy. Byla pořízena nová krytina, zateplené obvodové stěny a provedena nová fasáda. V přízemí byla zřízená kancelář obecního úřadu a prodej smíšeného zboží se skladem. První patro bylo přebudováno na restauraci se sálem pro 100 návštěvníků, příslušenstvím a kuchyní. Další náklady na tuto rekonstrukci dosáhnou nákladů přibližně 2 000 000, - Kč. Doufáme, že budova v této podobě bude do budoucnosti dobře sloužit nejširší veřejnosti.
HŘBITOV VE VRÁBČI
Rozhodnutí o výstavbě hřbitova padlo hned po dokončení kostela v roce 1937. Hvězda o výstavě připadla plně na samosprávu, tj. na osadní zastupitelstvo ve Vrábči.
Osadním starostou byl kdy František Hála z č.p. 9. Z výstavby a financování hřbitova žádné záznamy nedochovaly, zůstávají však osobní zážitky a vzpomínky na ně. Pozemky na hřbitov poskytl František Kříž z č.p. 3 a František Fessl z č.p. 21, v lokalitě "Na vejhoně".
Zapotřebí výstavba hřbitova byl veřejný zájem, byla poskytnuta určitá státní dotace. Zastupitelstvem byla ale odhlasována i zvláštní daň podle výměry zemědělské půdy - asi 50, - Kč na 1 ha. Navíc byl k tomu stanoven závazek dovozu stavebního materiálu zdarma. Ostatní občané se zavázali k určitému podílu práce. Nad tento závazek dostávali symbolickou mzdu.
V roce 1937 již začaly výkopové práce. Kámen do základů se bral z lomu Františky Hály, kámen na sokl z lomu za Šlajsů, který opracoval místní kameníci. Cihly byly dováženy z okolních cihel. Na jaře 1938 začaly práce naplno. Malta se míchá ručně, denně se musí dovážet voda.
Rok 1938 byl však pro naše vlastní nešťastný. Ohrožení se stupněalo. V květnu byla vyhlášena Malá mobilizace a po napjatém létě, v září Velká mobilizace. Bylo povoláno 500 000 záložníků. Krize skončila odstoupením pohraničních území. Lidé byli šokováni. Do obce se nastěhovalo několik rodin, které musely opustit pohraničí a bylo zde zřízená četnická stanice. To vše ovlivňuje vliv na výstavbu hřbitova. Ale na jaře 1939, už po německé okupaci, zase stavba rozjela a přes léto byla dokončena a ještě vykopána studna. Pan Fessl ze Zastávky zhotovil velký kříž, pan Kubata osázel zeď akáty, které zastřihával a docílil kulovité koruny. U vchodu zasadil dvě lípy. Rovněž cestu z vesnice ke hřbitovu osázel keři pámelníku. K svátku Dušiček 1939 se uskutečnilo svěcení hřbitova.
Náš hřbitov se liší v 60. a 70. letech, než se zřídil nový hřbitov v Boršově. V té době zde pohřbívali zemřelí z okolních vesnic. Dnes je hřbitov zaplněn asi ze tří čtvrtin.
První oprava zdi se provádí v roce 1972. Akci organizace Josef Vyžrálek, opět svépomocí. Poslední oprava se provádí v roce 2001, kterou zajistí Obecní úřad a práce provádějící společnost SAHAN. Po opravě je náš hřbitov důstojným místem posledního odpočinku pro naše zemřelé, kam na ně pozůstalí a přátelé docházejí s úctou vzponat.
Opište si bonusové číslo