MĚDĚNÝ DŮL BOHUMÍR

Když odbočíte z cesty mezi obcemi Jívka a Radvanice, tak narazíte na starý měděný důl Bohumír. Štola Bohumír byla vyražena již v 19. století. V roce 1965 byl provoz plně ukončen. Veřejnosti je zpřístupněn cca 400 metrů dlouhý prohlídkový okruh. Na trase Vás čeká zajímavá geologie sedimentálního ložiska, paleontologický nález, obnovená původní výztuž, figuríny horníků při práci i nálezy zbytků původní výztuže a nářadí.

POZOR! DŮL JE NOVĚ OTEVŘEN POUZE 5.-10. MĚSÍC KVŮLI VÝSKYTU CHRÁNĚNÝCH NETOPÝRŮ

VSTUPNÉ

Dospělí 120Kč
Děti/studenti/senioři 70 Kč
Skupiny (nad 20 osob) 100Kč

Trocha geologie:

Území ložiska dolu Bohumír je budováno sedimentárními horninami svrchního karbonu a spodního permu. Jsou známy čtyři rudní polohy. Těžitelné jsou Jana a Bohumír. Kromě toho jsou zde ještě dva proplástky Zdeněk a Eva. Dobývána byla hlavní sloj Bohumír o průměrné mocnosti 0,8 m a nadložní sloj Jana o průměrné mocnosti 0,65 m. Kolmá vzdálenost mezi slojemi činila 8-12 m. Sloje Zdeněk a Eva byly nebilanční. Zrudnění ložiska bylo tvořeno impregnacemi chalkosinu, bornitu a pyritu s průměrným obsahem 0,5 % mědi. Maximální mocnost dosahuje 1,1 m, ložisko místy vykliňuje. Za dobyvatelné byly považovány bloky o mocnosti 0,36 m. Geologické zásoby byly počítány do hloubky 550 m po úklonu. Převážná část zásob byla v dřívějších dobách vytěžena. Dle ústního podání se zde dříve prováděla selektivní těžba, potvrzují to staré poruby, založené materiálem s nižší kovnatostí. U hlavní sloje Bohumír je nadloží tvořeno vrstvou slepenců s jílovitým tmelem o mocnosti 8 – 12 m, podloží tvoří šedé pískovce. Styčná plocha s podložím byla nerovná. Ložiska procházejí dva systémy poruch na sebe kolmých. Poruch jsou poměrně malé. Hlavní poruchové pásmo je ve východní části ložiska, kde je výška poklesového skoku až 3m.
MĚĎ
Původ V přírodě vzniká redukcí z roztoků např. v gosanu i v hlubších částech ložisek; sráží se na železných předmětech ve starých dolech. Největší množství ryzí mědi vzniká primárně z hydrotermálních roztoků. Ve formě jemných vtroušenin se vyskytuje v mnohých, zvláště bazických, vyvřelých horninách např. v serpentinizovaných peridotitech, dunitech a serpentinitech (možná zde vzniká rozpadem sulfidů s obsahem mědi). Vyskytuje se v dutinách melafyrů.
Morfologie Tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné, obvykle jednosměrně vyvinuté, velikosti do 15 cm. Agregáty keříčkovité, drátkovité, pletené až pérovité, také kusová a vtroušená, ve formě plíšků, desek, písku, zrn a valounků. Vzácně pseudomorfuje kalcit, aragonit a kuprit.

Historie těžby mědi:

Doba bronzová (2000 - 750 př. n. l.)
Významný posun v těžbě a využití nerostů nastal po objevu tavby některých kovů. Tím se prudce rozšířilo jejich využití, dosud omezené malým výskytem kovů v přírodní ryzí formě (z dřívějších dob známo hlavně využití zlata a znalost meteorického železa). Kovy měly oproti kamenným materiálům některé významné vlastnosti (nejsou křehké, je možné tvarovat výrobky odléváním a kováním aj.). Prvním z masověji využívaných kovů se stala měď. Je to dáno hlavně relativně nižší teplotou tavení rud (karbonátové rudy okolo 1000 oC), kterou bylo možno dosáhnout na topeništích s dřevem nebo dřevěným uhlím a zároveň pestrou barevností sekundárních minerálů mědi na výchozech ložisek, které tak neunikly pozornosti člověka. Není známo, kdy a kde člověk poprvé dokázal získat měď tavbou rud, bylo to ale pravděpodobně v sumerské kultuře v Mezopotámii (území dnešního Iráku) asi na přelomu 6. a 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Únětická kultura
Znalost výroby mědi se šířila postupně, proto se na našem území do doby bronzové řadí až únětická kultura (okolo 1800-1600 př. n. l.). Na našem území je doloženo slévačství mědi už v neolitu, rozvoj ale zaznamenalo zejména v období únětické kultury ve starší době bronzové. Po dlouhou dobu ale ještě kovové výrobky kvůli své vzácnosti zůstávají prestižním zbožím a symboly moci, a ne předměty denní potřeby.
Stručná historie hornické činnosti a průzkumných prací v lokalitě Jívka
Katastrální území Dolní Vernéřovice obce Jívka bylo hornicky zkoumáno a těženo již během 19. století. Na výchozech jíveckých vrstev byly odkryty radvanické sloje a to i v areálu dnešního závodu SK Jívka a zejména západně od něj směrem k Radvanicím. Hornické práce byly přerušeny v letech 1866-68 v době Prusko - Rakouských válek. Potom pokračovala otvírka rudného ložiska vyražením štoly Bohumír (Gottfried stollen) a dědičné odvodňovací štoly svatého Jana (Johaness Erst Stollen) se zaústěním do potoka Dřevíč ve východní části obce Jívka.
Kolísavá a často přerušovaná těžba byla ukončena ještě před koncem 19. století. V letech 1918 - 1920 obnovila těžbu firma Mautner. Vybudovala zde novou gravitační úpravnu terasovité konstrukce a kovohutě, na okolních pastvinách založila odkaliště. V té době bylo ložisko otevřeno hlavní štolou Bohumír, jejíž původní parní stroj byl nahrazen elektrickým a pomocnými štolami Jan a Terezie. Pro nerentabilnost byl důl v roce 1926 znovu uzavřen. Nepříznivě vyzněl i vrtný průzkum v letech 1939 - 1942, prováděný německou firmou Deutsche Tiefbohr AG. Důl a ložisko mědi bylo po válce zestátněno a od roku 1954 v něm byly prováděny průzkumné a těžební práce n. p. Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice. V roce 1958 je převzaly Rudné doly Jeseník n. p. V roce 1955 byla uvedena do provozu nová úpravna mědi, která pro nedostatečné zásoby zdejšího ložiska a navíc těžko oddělitelné zrudnění pyritu od minerálů mědi místní suroviny zpracovávala také rudy vydobyté na slovenských nalezištích. Upravené rudy se potom vozily zpět na Slovensko do hutí v Krompachu. V tomto období dosáhl důl největší otvírky. Od roku 1965 probíhala likvidace dolu. V roce 1970 byl zrušen dobývací prostor Horní Vernéřovice. Během likvidace dolu bylo použitelné zařízení z dolu vyvezeno, zařízení úpravny demontováno, zčásti použitelná zařízení převedena na nově budované závody v rámci podniku RD Jeseník. Ve IV. čtvrtletí 1978 byla štola Bohumír na konci vyzděné části zazděna a důl byl po úroveň 4. p zatopen. Hlavní díla dolu Bohumír byla vedena do 2013 v registru starých důlních děl, od roku 2013 je úvodní štola Bohumír a navazující podzemí ve správě Důl Jan Šverma o.p.s., Žacléř. Důl Jan Šverma Žacléř o.p.s. projekt Zpřístupnění dolu Bohumír zahájila v 11/2013 přípravou a hloubením šachtice z povrchu do průzkumné dovrchní jako vytvoření 2. útěkové cesty z dolu a k zajištění průchozího přirozeného větrání.

A teď, to hlavní. Co po Vás budu chtít pro získání Earth bodu?
Pošlete mě přes profil, nebo message center odpovědi na tyto otázky:

1. Mezi kterými geologickými vrstvami se nachází souvrství s výskytem mědi?
2. Vyjmenujte alespoň dvě zkamenělé rostliny ve sbírce zkamenělin
   
3. Nepovinné foto Vás, nebo Vaší GPS buď u vchodu do dolu, nebo u výstupu z dolu