PhDr. Rajmund Habřina
(28.9.1907 – † 2.4.1960)
Rajmund Habřina, vlastním jménem Rajmund Chatrný, byl česky tvořící básník, novinář, spisovatel a překladatel ze slovinštiny.
Po studiu klasického gymnázia v Brně (1919–1928), zde vystudoval i Filosofickou fakultu.
Doktorát z filosofie získal roku 1933. Od roku 1930 působil ve školství. Nejprve jako učitel v gymnáziu, ke konci kariéry jako jeho ředitel. Byl členem moravského kola spisovatelů a hlásil se ke skupině ruralistů. Při psaní čerpal náměty především z historie Moravy. V době okupace byl vězněn v koncentračním táboře, což se posléze odráží v tématech jeho následných prací.
Rodák z Příbrami u Brna se celý život v tvorbě vracel ke svému rodnému kraji.
Ve 30. letech vstoupil do literatury lyrickou poezií. Jeho ranná poezie vycházela z tvorby Březinovy.
Jeho první román Ohnivá země vychází roku 1938.
Věnuje se zde poválečné situaci v regionu rosicko-oslavanské uhelné pánve, dramatickým vrcholem díla je zobrazení hornického puče v prosinci 1920. V zrcadle poměrně konvenčního motivu lásky mladého sedláka k hornickému děvčeti se pokouší popsat dobovou společenskou atmosféru oblasti, charakterizovanou ústupem tradičních hodnot a zpřetrháním přirozených lidských svazků.
Doly poskvrnily idylickou krajinu nejen fyzicky, ale i morálně.
Mezi havíři a sedláky panuje napětí, často stupňované až v nenávist.
Už v románové prvotině Rajmund Habřina ukazuje, že je v podstatě lyrik.
Potvrzuje to i následující román, vydaný už za protektorátu, Jan Adam z Víckova.
Kniha tří historických balad Věnec z klokočí je autorovým třetím beletristickým prozaickým pokusem. Zahrnuje povídky Jan Sokol z Lamberka, Opuštěný a Zvoník u Svatého Petra.
Všechny spojuje regionální spřízněnost: první povídka je zasazena do Náměště a jejího okolí,
druhá opět do Náměště, třetí se odehrává v Brně, přičemž poslední dvě obsahují retrospektivní vzpomínkové návraty protagonistů do Rosic. Všechny se také opírají o skutečné historické události.
Habřina přestává publikovat na sklonku čtyřicátých let.
Jeho poslední vydaná umělecká próza Krvavý účet je emocionálně vybičovanou výpovědí o životě vězňů v koncentračních táborech. Je textem spíše dokumentárně-esejistickým.
Habřina v něm čerpal z vyprávění i z vlastních zážitků – mezi lety 1941 a 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen–Gusen.
Rodnou obcí spisovatele Rajmunda Habřiny protéká potok Habřina.
Je zde tedy pravděpodobná souvislost pojmenování.
V městské části Brno - Komín je po Habřinovi pojmenována ulice.
Jak najdeme samotnou kešku?
Keš je uložena na souřadnicích: N 49° 10. 9AD' E 16° 18. ECB'