Řeka Moravská Sázava, spadající do úmoří Černého moře, vyhloubila za tisíce let místy až 60 m hluboké údolí vymezené shora Výprachticemi a ve spodní části Albrechticemi. Dnešní tvar krajiny započala říčka modelovat v období mladších třetihor po ústupu poslední mořské zátopy a pokračuje s touto činností dodnes. Údolí měří zhruba 6 kilometrů a z levé i pravé strany do něho ústí několik bočních údolíček. Nejvýznamnější Uhelná dolinka se svým přítokem zařezává až 100 m hluboko do přeměněných hornin Zábřežského krystalinika. Strmé, vodní erozí vymodelované svahy nám mohou při bližším pozorování poodhalit leccos z bohaté geologické historie tohoto prostoru.
Geologové zařadili Sázavské údolí do hraniční oblasti nesymetrického útvaru tzv. Kyšperské synklinály a Zábřežského krystalinika. Díky rušivé činnosti toku se na mnoha místech odkryly staré přeměněné a mladší usazené horniny právě těchto geologických útvarů. Přeměněné horniny (ruly a svory) tvořily krajinu před záplavou tropického křídového moře, které zatopilo území Čech v poslední třetině druhohor. Jejich stáří sahá až do prekambria - období před 500 miliony let. Vedle nich se podél toku nachází dobře patrné sedimenty mnohem mladšího svrchně křídového moře, které mají v regionu Lanškrounska místy mocnost téměř 600 metrů, a třetihorních zálivů bádenského moře.
Jak je možné, že se vedle sebe na povrchu objevují horniny zcela rozdílného stáří, vysvětluje třetihorní alpínsko-himálajské vrásnění. Svou mocnou silou způsobilo vyzdvižení hraničních pohoří Českého masivu (Orlické hory, Krkonoše, Šumava atd.), ústup moře a s tím související významné pohyby v zemské kůře v místech starších zlomů. Poklesy a zdvihy jednotlivých skalních bloků starého podloží i s mladšími sedimenty došlo k formování pestré mozaikovité směsice horninové skladby údolí. Nebýt však erozních vlivů Moravské Sázavy, byly by dnes tyto skutečnosti často skryté pod povrchem.
Nejstarší místní horniny vznikaly účinky tepla a tlaku na prastaré písčito-jílovité sedimenty a sopečné tufy. V tomto období - prekambriu - bylo naše území součástí obrovitého prakontinentu (tzv. Pangea) a leželo v tropické části jižní zemské polokoule. Tyto přeměněné horniny označujeme jako dvouslídné migmatické ruly, které místy přechází do svorových rul, svorů a amfibolitů. Právě z těchto hornin vyplňujících některé části Sázavského údolí se uvolňuje průsvitný, červeně zbarvený křemičitan ? pyrop (česky označovaný jako granát). Krystalizuje v kubické soustavě ve tvaru kosočtverečného dvanáctistěnu. Zde se ale vyskytuje pouze v podobě kulatých popraskaných zrnek bez krystalografického omezení, což znemožňuje jeho využití ve šperkařství. Na mnoha místech se pyrol nachází hojně a je i součástí pískových říčních naplavenin.
Opukové horniny (slínovce, jílovce) jsou o stovky milionů let mladší a vystupují na povrch ve formě drolivých skalních stěn a srubových výchozů na mnoha místech údolí. Vznikly usazením a dodatečným stmelením jemného materiálu (do velikosti 0,02 mm) různého původu (křemen, živec, slída, hematit, pyrit, kalcit apod.) na dně mělkého křídového moře v poslední třetině druhohor. Spadají tak do období, kdy na souši panovali ještě dinosauři v čele s dominantním masožravcem tyranosaurem. Vzhled, barva i štěpnost opuk se od sebe někdy poměrně liší. Rozdíly způsobily významné proměny druhohorní mořské pánve i jejího pobřeží a odlišné chemické složení jílových částic horniny i tmelu. Pevné opuky s kvádrovitou odlučností i místní ruly se v minulosti těžily na několika místech údolí jako stavební kámen.
Třetihorní usazeniny tvoří v okolí Lanškrouna místy bohaté vrstvy hlinitých písků nebo pokrývají povrch půd velkým množstvím oblázků a valounů rozličných hornin (křemen, rula, opuka). Vymrzající ohlazené kameny připomínají činnost říčního toku ústícího širokou deltou do bádenského moře. Tyto třetihorní sedimenty se přímo v údolí nenajdou, ale setkáme se s nimi v lesích a na polích k údolí přilehajících obcí ? Výprachtic, Horní Čermné, Dolních Heřmanic a Albrechtic.
Nejmladší horniny najdeme v rovině údolní nivy a zákrutách Moravské Sázavy. Jsou to nezpevněné ? písčité a štěrkovité usazeniny v korytě řeky i jemnozrnné jílové naplaveniny tvořící spolu s proměnlivou vrstvou humusu mazlavé podmáčené půdy. Strmé svahy údolí pokrývá nestabilní vrstva hnědé půdy sestávající z množství částic erodovaných matečných hornin a humusového komplexu.
Vývoj malebného území Sázavského údolí není zdaleka konečný a my můžeme být pouze svědky zlomku času jedné z epizod jeho dlouhého příběhu.
Otázky a ůkoly pro uspešné zalogovani Found it :
1) Na uvodních souřadnicích si prohlédnete informační tabuli a zjistete:
A) Kolik je na obrázku pyropu?
B) Jaká je jejich barva?
C) Jaká je jejich kvalita?
2) Přesunte se ke stole a určete :
A) Sklon vrstev ruly nad štolou.
B) Barvu ruly nad štolou.
3) Jak je možné, že se vedle sebe na povrchu objevují horniny zcela rozdílného stáří?
4) Opukové horniny mají krome okrových barev i šedé,béžové,červené a nazelenalé odstíny.
Čím jsou zpusobeny ruzné odstíny opuky?
5) Jak vzniklo Sázavské udolí?
6) Jako nepovinny ukol priložte foto Vas a GPS pred lomem.Prosim, ne u stoly.
Logujte po odesláni odpovedí via mail nebo message centrum.
Pokud nebude neco v poradku,ozvu se.
LOGY BEZ NEODESLANYCH ODPOVEDI BUDOU BEZ UPOZORNENI SMAZANY.
Zdroje: informacni tabule na uvodnich souradnicich,
Foto