Skip to Content

<

AGT 101: Kremenne zily na D1

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 9/27/2018
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Křemenné žíly geologie D1 101

Známe jí všichni. Málo kdo v Česku jí někdy neproklínal, ale málo kdo z nás si bez ní umí fungování této republiky představit. Naše první dálnice - dálnice D1. Tři sestry o ní zpívají píseň Piánovka (Láďa jede autobusem...), zemřel na ní např. Alexandr Dubček, části úseků postavil již Hitler a mimo jiné se na ní nachází záložní letiště. Dálnice D1 též prosekává jedno z geologicky nejzajímavějších území České republiky. Tak schválně - jeli jste někdy kolem Velkého Meziříčí a všimli jste si zajímavosti, na kterou tato earth-cache upozorňuje? Já se na ní dívám už dlouho a až teprve při letošní letní dovolené na Moravě zbyl čas se zastavit a geologické úkazy prozkoumat podrobněji. Vítejte na dalším pokračování AGT s číslem 101, která nás přivede na dálnici D1.
 

Základní informace

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Historie D1 sahá až do 30. let 20. století; původně měla být hlavní osou republiky, v současnosti je její hlavní a nejvýznamnější úsek z Prahy do Brna nejvytíženější v Česku.

Projektovaná délka v ose dálnice je 376,5 km. Od prosince 2012 jsou v provozu dva souvislé úseky: Praha – Říkovice (272 km) a Lipník nad Bečvou – česko-polská hranice u Věřňovic (80 km, zde původně jako dálnice D47).

Část dálnice v úseku Praha – Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanța/Soluň/Istanbul.
 

Geologie

Při stavbě dálnice D1 došlo k průřezu Fajtova kopce a přes řeku protilehlého vrchu Rachůvky. Tímto prořezem došlo k obnažení křemenných žil o nebývalé mocnosti. Oba vrchy tvoří porfyry.
 

Porfyry

Porfýr zastarale porfyrit je všeobecné označení kyselých až intermediálních intruzivních, subvulkanických hornin s porfyrickou texturou. Jde o horniny, které obsahují větší krystaly (tzv. fenokrysty, často tvořené živcem) obklopené v jemnozrnné základní hmotě, jejíž elementy není možno rozlišit pouhým okem. Termín je odvozen od texturní klasifikace hornin, která není zohledněna v klasifikaci eruptivních hornin podle IUGS. Přestože nejde o systematické označení, je tento termín stále běžně používán.

Název porfyru bývá odvozen hlavních minerálů vyskytujících se jako fenokrysty - např. křemenoživcový porfyr, který můžeme vidět v tomto případě, anebo podle typu horniny, od níž je odvozen (např. granitový porfyr). Minerální složení je závislé na typu porfyru, časté jsou vyrostlice živců, přítomen může být i křemen a biotit. Minerály v základní hmotě většinou není možné rozlišit pouhým okem. Porfyry mohou vznikat z magmatu v připovrchových podmínkách při náhlém uvolnění vody a následném poklesu tlaku.

Termín porfyr resp. porfyrit se používá už od antických dob. Pochází z řeckého porphyreos – fialový. Termín byl zaveden podle typické červené horniny s krystaly velkých bílých živců, která byla běžně používána k výrobě ozdob v starověkém Římě. Označení porfyrit se původně používalo pro horniny neobsahující křemen, resp. porfyrické horniny dioritového složení. Termín křemenný porfyrit zavedl K. H. Rosenbusch (1877) a používal ho pro označení paleodacitů. Označení křemenný porfyr se v minulosti používalo v Evropě pro předterciérní ryolity.

Porfyry jsou často spojeny s ložisky měděných, molybdenových, kobaltových a wolframových rud a tento termín se často používá v souvislosti s nimi. Označení se také používalo pro vyvřelé červené horniny využívané pro dekorativní účely.

Příkladem takových hornin může být například porfyrická žula nebo andezit.
 

Křemenné žíly

Žíla (anglicky vein) je termín z geologie, kterým se označuje magmatický výlev omezeného rozsahu do okolního prostředí. Žíly jsou důležitým zdrojem drahých kovů a dalších vzácných minerálů respektive prvků. Vznik žíly často napoví mnoho o geologickém vývoji prostředí i o jeho časovém průběhu. Žíla vzniká později než hornina, kterou proráží, což je důležitý poznatek pro určování relativního stáří hornin. Tato jednoduchá zásada je hojně využívána ve stratigrafii pro určování časového vývoje oblasti i relativního věku horninových těles. Označuje se jako pravidlo prorážení.

Žíla je deskovité těleso vyplněné krystaly jednoho nebo více druhů minerálů, nejčastěji jsou magmatického nebo hydrotermálního původu. Magmatické žíly vznikají v důsledku průniku hypoabysálních magmatických hornin jako jsou např. pegmatity nebo aplity. Žíly hydrotermálního původu mohou být velmi různorodé, pokud obsahují akumulace rudných nebo jiných cenných minerálů či prvků, mohou nabýt značný ekonomický význam.
 

 
 

Výplň žíly se do ní může dostat rychlým procesem - injekcí při rozrušení horniny v okolí zdroje magmatu, ale pomalým průnikem hydrotermálních fluid. Minerály v žilách rostou směrem do prázdného prostoru nejčastěji kolmo na její plochu.

Kolem žil se mohou nacházet oblasti postižené kontaktní metamorfózou. V některých případech může při regionální metamorfóze docházet v horninách ke vzniku tenzních fraktur nebo čočkovitých otvorů rovnoběžných s metamorfní foliací, do nichž mohou proniknout migrující fluida, čímž vznikají tzv. synmetamorfní žíly alpského typu, které jsou vyplněny minerály odpovídajícími složení okolních hornin. Oblast prostoupená soustavou menších žil, tvořících komplikované těleso, se v ložiskové geologii označuje jako žilník (anglicky stockwork).

Křemen

Křemen je minerál s chemickým vzorcem SiO2 (oxid křemičitý), hojně se vyskytující v litosféře, kde tvoří jeden z nejdůležitějších minerálů.

Křemen vytváří celou řadu odrůd, mezi které patří hvězdovec, čirý křišťál, růžový růženín, hnědá či kouřová záhněda, kryptokrystalický chalcedon, pruhovaný achát, onyx, fialový ametyst, tygří oko, železitý křemen, jaspis krystalizující v trojklonné soustavě, žlutý citrín, černý morion či zelený prasem nebo pazourek a další. Křemen je běžnou součástí žuly, pískovce a mnoha dalších hornin.

 


Označení „křemen“ (dříve také „skřemen“) pochází pravděpodobně z „ker“, z kterého vychází i křesat. Anglické označení „quartz“ pochází z německého „quarz“ (či „twarc“) a to ze slovanského „twardy“ (znamenající „tvrdý“).

Křemen vzniká jako poslední člen Bowenova reakčního schématu z magmatu. Struktura je tvořena propojenými tetraedry SiO4, které spadají do základních stavebních prvků křemičitanů. Často se vyskytuje v pegmatitech, žulách, ryolitech či jako výplň žilných těles a různých dutin.

Pro své piezoelektrické vlastnosti je uměle vyráběný křemen („krystal“) hojně využíván jako oscilátor v radiotechnice a dalších elektronických zařízeních, jako v hodinách a dalších přístrojích (PC atd.) Jeho předností v tomto ohledu je velmi malá závislost piezoelektrického koeficientu na teplotě. Křemenné sklo je na rozdíl od křemene amorfní a má laboratorní a další využití ve sklářském průmyslu. Křemenné sklo je také propustné pro UV záření, takže se pro měření v UV oblasti používají právě křemenné kyvety. Některé odrůdy se cení jako polodrahokamy a ozdobné kameny, které jsou dále používány ve šperkařství a jako dekorace.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky. Dle pravidel pro earth-cache je povinnost splnit úkoly na místě za pomoci informaci na místě a listingu. Jakékoliv zjišťování informací z internetu či fotografií je zakázáno.

Rád bych Vás velmi důrazně upozornil, že se nacházíme v blízkosti dálnice. Prosím o maximální opatrnost. Cache je bezproblému odlovitelná z bezpečné vzdálenosti
 

Stage 1 Zily ve skale 1 N 49° 21.511 E 016° 01.223

1) Vozidlo zanechte na souřadnicích parkoviště či v jeho těsné blízkosti. Zůstante v prostorách tohoto parkoviště a pohlédnětě přes dálnici na skálu (nevstupujte do dálnice). Naproti Vám se nachází skalní masív. Kolik na něm napočítáte zřejmých křemenný žil.


Stage 2 Kameny N 49° 21.471 E 016° 01.229

2) Máme štěstí. S horninou i minerály můžete přijít do styku na stage 2. Je zde skupina kamenů. Kolik se jich zde nachází.

3) Na jednom z nich se také nachází křemenná žíla. Jaká je její mocnost?
 

Stage 3 Zily ve skale 2 N 49° 21.801 E 016° 00.049

4) Třeí stage můžete vzít buď za jízdy... tedy pokud nehrozíte svou a cizí bezpečnost. Pokud by se tak mělo stát - raději se dostavte na souřadnice N 49° 21.780 E 015° 59.963. Zde můžete pozorovat pravděpodobně největší žílu. Odhadněte její sklon, mocnost a délku.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Důležité: Žádná z otázek série AGT se nemusí Googlit. Vše je zjistitelné na místě, v listingu a nebo jsou to základní znalosti. Odpovědi zjištěné z internetu jsou považované za podvod a logy budou odstraněny.

Zdroje:

Web: Wikipedie
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

17 Logged Visits

Found it 16     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 15 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.