|
Mimo Země jsou čediče známé taktéž z pozemského Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.
Otakar Kodeš
Otakar Kodeš, po kterém je skála pojmenovaná, se narodil 3. června 1904 ve Vídni, v VII. okrese, kde žilo mnoho českých rodin. Kodešovi rodiče se později vrátili do Čech a usídlili se v Moravčicích u Jičína. Otec pracoval jako pekař. Mladý Otakar vystudoval na reálce v Jičíně a na učitelském ústavu v tomto městě získal kvalifikaci učitele. Po několikaletém působení na obecných školách ve vnitrozemí přišel na Frýdlantsko. Od r. 1928 byl učitelem na státní obecné škole ve Frýdlantě. Po složení odborných zkoušek v Hradci Králové působil jako odborný učitel přirodopisu, fyziky a kreslení na české státní měšťanské škole ve Frýdlantě, která byla v budově dnešní ZŠ v Bělíkově ulici. Bydlel v podnájmu u českého obuvníka Vondráčka v Raisově ulici. Když se oženil s učitelkou obecné školy Stanislavou Maršovou, která pocházela z Domažlic a s oblibou oblékala chodský kroj, bydlili oba manželé u českého obuvníka Davida v Mlýnské ulici č. 445.
Otakar Kodeš dobře plnil úkoly českého učitele a vychovatele. Prováděl vlasteneckou výchovu a vyučoval děti také hře na housle. Byl u žáků velmi oblíben i pro své sociální cítění, které prokazoval i podporováním chudých rodin. Organizoval ochotnická divadelní představení a ze získaných prostředků byly podporovány dělnické rodiny.
V době ohrožení naší republiky výbojným německým fašismem, postavil se Otakar Kodeš nekompromisně do řad obránců naší vlasti, stal se pomocníkem našich jednotek SOS – Stráže obrany státu. Konal hlídky na hranicích, sledoval činnost nacistů, kteří přebíhali do Německa a zde se formovaly do jednotek Freikorps.
Učitel Kodeš rád jezdil na kole a nebylo mu zatěžko objet pohraniční obce na Frýdlantsku. Když 22. září 1938 vnikla ozbrojená jednotka Freikorps před hranice do Heřmanic a zmocnila se části obce, rozhodl se učitel Kodeš zjistit situaci, neboť ve Frýdlantě kolovaly o tom zkreslené zprávy a vznikala panika. Bylo nebezpečí, aby Němci neobsadili celé Frýdlantsko. Kodeš se v podvečerních hodinách vypravil s jiným frýdlatským občanem Pernerem na kole do Heřmanic. Když dojeli do poloviny protáhlé obce, upozornila je naše hlídka, že dál není možno jít, neboť Němci střeží silnici. Kodeš s Pernerem se nedali odradit a chtěli proniknout dál do obce. Šli pěšky příkopem, ale sotva ušli asi 100 metrů, ozval se řev nacistů: „Halt, Hände hoch!“ a hned nato střelba z pušek. Kodeš byl zasažen a klesl do příkopu, Pernera nacisté povalili a oba vlekli po silnici ke své strážnici u celnice. Mrtvého Kodeše přetáhli nacisté přes hranice a pohřbili v městečku Reichenau (dnešní Bogatyňa v Polsku) při vnější zdi hřbitova. Perner byl uvězněn v koncentračním táboře, kde zemřel.
Po osvobození v r. 1945 pátraly naše orgány a snažily se objasnit Kodešův konec a zjistit místo jeho hrobu. To se podařilo, neboť hrobník označil místo na hřbitovní zdi. K exhumaci a převozu ostatků však už nedošlo.
Kodešova rodina (paní a synek Ota) musela koncem září 1938 odejít do vnitrozemí jako tisíce jiných rodin. Už v r. 1945 bylo pátráno po vrahu zákeřně zavražděného učitele Kodeše. Jako vrah byl usvědčen Němec z Heřmanic jménem Max Freuher. Lidový soud, který zasedal ve Frýdlantě, jej spravedlivě odsoudil k nejvyššímu trestu.
|